"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Jak válčit s Íránem

Autor: Arthur Herman | Publikováno: 13.3.2007 | Rubrika: Blízký východ
Ilustrace

Americká válečná loď USS John Stennis a její úderná složka již pluje do Perského zálivu, aby se přidala k jiné skupině lodí coby ukázka síly, která by měla přimět Írán k zamyšlení se nad pokračováním ve svém nukleárním programu. Může to ale stejně tak znamenat předehru k válce. 

Konvenční, realistická moudrost naznačuje, co si počít s Íránem, když neexistují tzv. dobré možnosti. Množství komentátorů vidí jeden ze dvou možných scénářů, oba hrůzostrašné: velká, krvavá a velice drahá pozemní invaze a okupace, která astronomicky vyžene nahoru ceny nafty, nebo plošné bombardování přibližně 1.500 cílů v Íránu po dobu jednoho měsíce, což by ale vyvolalo světovou teroristickou odezvu. Izraelci by to sice za nás mohli udělat, ale pak by “podpálili” celý Blízky východ. 

K dispozici je však také třetí možnost – a sice naše demonstrace síly se dvěma skupinami letadlových lodí, které by na úvod zaútočily z moře a jejich letadla ze vzduchu a porazily by ajatoláhy, aniž by jediný americký voják vstoupil na půdu Íránu. 

Tato situace však už má svůj předchozí model. I když si toho zřejmě veřejnost nepovšimla, to samé udělalo americké námořnictvo v době íránsko-irácké války, když se Írán pokusil vystřelit na tankové lodě v Perském zálivu v letech 1987-1988. Americké námořní síly tak dosáhly dvou záměrů - zničily íránské námořnictvo a chránily plavbu v zálivu a tak ochránily i světovou ekonomiku. 

Nyní nám tedy nezbývá nic jiného, než ukončit to, co jsme počali během tzv. tankové války.

Prvním krokem by byla americká blokáda Hormuzské úžiny, podpořená protiraketovými křižníky typu Aegis, včetně záruky volného průchodu všech neíránských naftových dodávek. To by mělo ubezpečit svět, že zásobování naftou neskončí. V tom samém čase by letecké útoky měly z boje vyřadit íránskou vzdušnou obranu, jakož i rakety proti lodím, rozeseté po celém Zálivu. 

Druhým krokem, který vojenští analytici označují jako zásahy postavené na účincích, by bylo, kdyby armádní letectvo včetně námořního zaútočilo na velice zranitelnou vojenskou a průmyslovou infrastrukturu, včetně elektrické sítě, přepravu, naftové rafinérie, přístavy a podezřelá nukleární místa. 

Dále by se použily speciální jednotky a výsadkáři, jakož i letecké útoky na obsazení hlavní ropné stanice na ostrově Kargh, s cílem obsadit nebo zničit naftové stanice v moři. To by byla větší akce, takovou už ale speciální námořní jednotky zvládly v roce 1988, když dvě brigády - letecká a námořní – dosáhly svého vytčeného cíle v ještě menším počtu, než jakého si vyžádalo irácké tažení. 

V průběhu několika dní nebo týdnů by klíčové elementy íránského naftového průmyslu padly do amerických rukou a Írán by se zastavil. 

Taková akce by zaručila, že íránská surová nafta by i nadále zásobovala světovou ekonomiku a taktéž by zajistila investice Číny a Ruska do íránského energetického průmyslu, což nám pomůže zahnat je do kouta. 

Myslíte si, že je to příliš nerealistický plán? Způsobí výbuch na Středním východě? 

Ne. Když se použije tato taktika, bude Írán zranitelný, jako byl zranitelný v průběhu první války v Zálivu. 

  • Devadesát procent íránské naftové produkce a její továrny leží přímo nebo blízko Zálivu.
  • Kromě tří ponorek zkonstruovaných v Rusku, které bychom měli bez problémů zničit, je iránské námořnictvo malé a v rozkladu.
  • Írán importuje kolem 40 procent své nafty, takže zničení jeho rafinérií a dodávek, kterého se dá dosáhnout za týdny nebo dny, ponechají zemi zcela bez nafty. 

Íránští muláhové se opravdu nejvíce obávají takovéhoto útoku a ne sankcí nebo bombardování nukleárních míst. Jejich režim se často přirovnává k hitlerovskému Německu, avšak lepší přirovnání je k Itálii za Mussoliniho vlády. Za se vztekem a s bravůrou prušácky pochodujícími revolučními gardami, za hrozbou apokalypsy a za očekávaným příchodem 12. imáma se skrývá slabý a hluboce rozdělený režim. 

Íránská armáda je sice velká, ale jen na papíru (má více než 450 tisíc mužů), v podstatě je ale slabší, než Saddámova armáda před poslední americkou invazí. Írán se ještě stále nevypořádal s válkou s Irákem z 80. let. Jeho letectvo a námořnictvo trpí zastaralou technikou a nízkou morálkou. 

Íránská ekonomika padá spirálovitě dolů, zatímco se městské obyvatelstvo, budoucnost země, hluboce rozchází s teokratickým režimem muláhů. 

Ti vědí, že jejich pád znamená příležitost pro jejich demokratické oponenty, kteří se na rozdíl od Iráku nedělí podle etnických nebo náboženských rozdílů. Když se v roce 1943 Spojenci vylodili v Itálii, Italové se hned, jak mohli, postavili - namísto podpory Musolliniho - proti němu. Íránci mohou udělat něco podobného. 

Ahmadínedžád a muláhové též vědí, že jejích vyhrožování o rozpoutání světového teroru je ve většině, možná že i úplně, pouhé “kecání”. Celý arabský svět Íránce nesnáší, žádný sunnita nechce vidět cizího šíitu nebo Peršana, jak by v regionu získal hegemonii. 

Skupiny jako Hamás v Palestině a Hizballáh v Libanonu přijímají vedoucí roli Íránu jen proto, že se mu úspěšně podařilo zastrašovat svět – alespoň prozatím. Když muláhové padnou, jejich terorističtí zákazníci budou hned hledat nejbližší východ. Rychlá námořní a vzdušná válka, která rozdrtí pokrytectví Íránu a ochrání naftové dodávky v Zálivu, bude podle očekávání přijata se souhlasem a úlevou a v arabském světě a na arabských ulicích se nebude zuřivě protestovat. 

Zkrátka – nejvíce na to doplatí Írán a ne Západ. Je naprosto pochopitelné, že se Američané zatím ovládají, aby nerozpoutali další válku na Středním východě. Ale události nám asi nedovolí pohodlí výběru. 

Blíží se válka? Těžko říci. Skutečností ale je, že nový šéf hlavního velení, které dozírá nad všemi vojenskými akcemi Spojených států na Středním východě, včetně Íránu a Iráku, je admirál. 

Znamená to, že někdo o tom velice, velice seriózně uvažuje. 

Arthur Herman je autorem nedávno vydané knihy “Ovládat vlny: Jak britské námořnictvo formovalo moderní svět”. 

New York Post, 26. ledna 2007 

Překlad: Gabriel A. Levický, spolupracovník Eurabia.cz v New Yorku

5602 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení



Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

Eurabia.cz

Extrémizmus v německých silových složkách: Tvrdý chlapi – tvrdý názoryZaplatil žebrajícímu imigrantovi jídlo, ten na něj s nožemMuslim vyjádřil obdiv Polsku za jeho národní hrdost a odhodlání bránit normální světOkamura, Kobza a Foldyna pořádají 6.8.v 10:30 pochod k italskému velvyslanectví na podporu SalvinihoV Rakousku chtějí zrušit právo na azyl !

ePortal.cz

Prosíme o pomoc. Buď se budeme bránit, nebo náš svět zanikneIstanbulská pirueta Andreje Babiše

euPortal.cz

FRANCIE: Zatočit se svobodou projevuTento dokument přestavuje bezprecedentní útok na občanské svobody. Míří přímo na nejcitlivější prvky lidské psychiky, sexuality a pohlavní identity. Ani nacisté či komunisté nezašli tak daleko

FreeGlobe.cz

Italská mafie vyměkla. Bere i homosexuály a syn jednoho z šéfů je...Kolik zatím stála válka proti terorismu peněz i životů?

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Nová ruská ústava Kalousek ví stejně dobře jak to ví generál Flynn, že hnutí Blak Lives Matter je jen dočasnou zástěrkou toho, co má přijít po něm. Což je nová barevná revoluce fašistického střihu

ParlamentniListy.cz

Kecáte blbosti a lžete! Jan Kraus tentokrát už odešel ze studia. Stačila jedna větaJe Nora Fridrichová stará? Hvězda ČT nadskočila. To jsou věty!
Články autora
Průzkum
Záleží Bruselu na životech Východoevropanů? EU mentoruje východní země zatímco k západním je benevolentnější. Záleží podle Vás Bruselu na životech Východoevropanů?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď