Alí Síná: Mohamedova sekta
Autor: Ali Sina | Publikováno: 20.06.2015 | Rubrika: Co píší jinde
Ilustrace
Někdo tvrdí, že všechna náboženství začala jako sekty. Teprve postupem času byly akceptovány a získaly status náboženství. Existují ale jisté vlastnosti, které sektu od náboženství jasně odlišují. Carole Wadeová ve své knize Psychology 101 (Základy psychologie) tvrdí, že studie náboženských, politických a jiných sekt zjistily, že tento typ donucovacího přesvědčování se skládá z několika klíčových kroků.

Ukázka z knihy Jak porozumět Mohamedovi a muslimům od Alího Síny.

Často nás zaskočí, jak fanatičtí umějí muslimové být. Miliony jich páchají výtržnosti, vypalují kostely a zabíjejí nevinné lidi jenom proto, že nějaké noviny otiskly několik Mohamedových karikatur nebo protože papež citoval středověkého císaře, který prohlásil násilí za neslučitelné s Boží přirozeností. Lidé obvykle vírám s tolika stoupenci straní. Domnívají se, že už jen velikost islámu z něj dělá náboženství. Je jím ale doopravdy?
 
Tomuto logickému klamu se říká argumentum ad numerum. Copak se může 1,5 miliardy lidí mýlit? Ano, může. Historie nás učí, že často se mýlí celé lidstvo. Slovy Bertranda Russella: „To, že je nějaký názor obecně rozšířen, nijak nedokazuje, že není zcela absurdní. Vezmeme-li v potaz hloupost většiny lidí, je vskutku pravděpodobnější, že rozšířená domněnka bude spíš pošetilá než rozumná.“ Pravdivost nějakého tvrzení neurčuje množství jeho zastánců, nýbrž pádnost jejich argumentů. Opravdu je islám náboženství jako každé jiné? Má na to označení nárok?
 
Někdo tvrdí, že všechna náboženství začala jako sekty. Teprve postupem času byly akceptovány a získaly status náboženství. Existují ale jisté vlastnosti, které sektu od náboženství jasně odlišují. Carole Wadeová ve své knize Psychology 101 (Základy psychologie) tvrdí, že studie náboženských, politických a jiných sekt zjistily, že tento typ donucovacího přesvědčování
se skládá z několika klíčových kroků:
 
1. Lidé jsou vystavováni fyzicky a emocionálně stresujícím situacím.
2. Na jejich problémy existuje jedno jednoduché vysvětlení, které je stále dokola
opakováno.
3. Dostává se jim bezpodmínečné lásky, přijetí a pozornosti charismatického vůdce.
4. Lidé získávají novou identitu, která vychází ze skupiny.
5. Jsou chyceni do pasti (izolováni od přátel, příbuzných a kultury středního proudu)
a jejich přístup k informacím je přísně kontrolován. 
 
To vše jsou rysy islámu v době jeho formování. Janja Lalichová a Michael D. Langone sestavili seznam vlastností sekt, jenž byl později vydán v knižní verzi, která sekty popisuje víc než výstižně.  
 
Čím víc těchto rysů skupina nebo doktrína má, tím pravděpodobněji ji lze definovat a označit jako sektu. Podíváme se na ně a uvidíme, jestli tyto typické znaky můžeme najít i u islámu.
 
1. Svému vůdci (živému nebo mrtvému) je skupina nepřiměřeně, horlivě a bezpodmínečně oddaná a jeho přesvědčení, ideologii a praktiky považuje za jedinou pravdu a zákon.
 
Muslimové jsou pro svoji víru až nepřiměřeně zapálení a jsou bezpodmínečně oddaní svému prorokovi, jehož kniha, korán, pro ně představuje jedinou pravdu a zákon. Možná víte o odnožích jiných náboženstvích, na něž se některé z těchto rysů rovněž vztahují. V tom případě se jedná o sekty. Většinou jde ale o výjimku, nikoli normu. Pro islám je sektářská mentalita normou.
 
2. Otázky, pochybnosti a nesouhlas se nepodporují, a někdy jsou dokonce trestány. O základních dogmatech své víry mají muslimové zakázáno pochybovat a nesouhlas se trestá smrtí.
 
3. Nadměrně se používají praktiky pozměňující způsob myšlení a mající potlačovat pochyby o skupině a jejím vůdci (například meditace, skandování, mluvení jazyky, pranýřování a vysilující pracovní rutina).
 
Více v knize Jak porozumět Mohamedovi a muslimům zde.