Recenze: Sexuální mravy zakladatele islámu
Autor: Martin Janeček | Publikováno: 07.05.2015 | Rubrika: Recenze
Ilustrace
Lukáš Lhoťan vydal nyní dvě velmi zajímavé knihy, jejichž četbu doporučuji co nejvřeleji všem těm, které problematika islámu zajímá. Vydavatel Lukáš Lhoťan knihu představuje jako součást série knih na téma apologetiky mezi islámem a křesťanstvím, kterou se rozhodli v jeho nakladatelství otevřít. Říká ale, že není rozhodně určena pouze křesťanům, protože otázka mravů islámského proroka je téma, jímž by se měli zabývat lidé bez ohledu na své náboženské přesvědčení.

Lukáš Lhoťan vydal nyní dvě velmi zajímavé knihy, jejichž četbu doporučuji co nejvřeleji všem těm, které problematika islámu zajímá.

    První je překladem díla dvou autorů egyptského původu. Její titul je:  SEXUÁLNÍ  MRAVY  ZAKLADATELE  ISLÁMU. 

    Kniha „Sexuální mravy zakladatele islámu“ (vydavatel: Lukáš Lhoťan v Pstruží, více o nakladatelství zde, rok vydání: 2015) je dílem dvou křesťanských autorů. Jeden z nich, Zakaria Botros, ročník 1934, byl v mládí vysvěcen v Káhiře na kněze. V roce 1981 byl odsouzen k jednomu roku vězení za kázání evangelia muslimům. V roce 1989 byl za stejné „porušení zákona“ odsouzen k doživotnímu vězení. Ale tento trest mu pak byl změněn na odchod do exilu. To vše se stalo řadu let před tím, než se muslimské bratrstvo dostalo v Egyptě k moci. Zakaria Botros pak působil jako kněz v Austrálii a ve Velké Británii. Jelikož patřil mezi hlavní kritiky islámu v Egyptě, vyhlásila teroristická organizace Al- Káida za jeho vraždu odměnu 60 milionů amerických dolarů.

    Raymond Ibrahim (ročník 1973) se narodil v USA v rodině egyptských přistěhovalců z řad koptské menšiny. Spisovatel a překladatel, přednáší mnoha americkým vládním i nevládním organizacím.

    Vydavatel Lukáš Lhoťan knihu představuje jako součást série knih na téma apologetiky mezi islámem a křesťanstvím, kterou se rozhodli v jeho nakladatelství otevřít. Říká ale, že není rozhodně určena pouze křesťanům, protože otázka mravů islámského proroka je téma, jímž by se měli zabývat lidé bez ohledu na své náboženské přesvědčení.

    Lhoťan dodává: „Mnoho západních kritiků nechápe, že má-li být radikální islám odzbrojen, je třeba místo něj jeho vyznavačům nabídnout něco duchovně uspokojujícího.“ Je možné si skutečně klást otázku, jak bude moci přežít západní civilizace, pokud její duchovní jádro už v ní nebude přítomné. Kdo bude ochoten se obětovat za hodnoty, o kterých všichni tvrdí, že jsou přeci pouze relativní a subjektivní? Naproti tomu v knize je zmíněno, že čtrnáctiletý palestinský džihádista řekl izraelským vojákům, kteří ho odzbrojili: „Vyhodit se do vzduchu je jedinou šancí, jak mít sexuální styk se sedmdesáti dvěma pannami v zahradách ráje.“

    První část knihy je přepisem televizní přednášky Zakaría Botrose „Zvrácené sexuální praktiky prorokovy.“ Autor upřesňuje, že pouze cituje islámské texty, ať už přímo Korán, nebo tzv. hadísy, tradiční komentáře slov Koránu. Tyto texty si Zakaria Botros dobře prostudoval, což mu samozřejmě usnadnila jeho dobrá znalost arabštiny. Připomeňme, že koptský jazyk, který byl v Egyptě běžně užíván do dobytí země muslimskými  Araby v 7.století n.l., se udržel jako liturgický jazyk koptské církve. Ale v každodenním životě egyptští křesťané užívají arabský jazyk, stejně jako jejich muslimští spoluobčané.

    Podle těchto textů, zakladatel islámu si nejenom přivlastňoval velké množství žen, ale projevoval i homosexuální tendence a zálibu v užívání ženských oděvů a užíval vulgární a obscénní výrazy. Proslulé jsou jeho intimní styky s devítiletou dívenkou Aišou. Věřící křesťany jistě musí šokovat hadís sv. 6, s.395, v němž Mohamed tvrdí, že: „V nebi bude Marie, matka Ježíše, jednou z mých manželek.“

    Raymond Ibrahim přináší další šokující informace. Podle jednoho hadísu prý zakladatel islámu měl i intimní styk s mrtvou ženou. Existence tohoto textu je popírána mnohými muslimy. Přesto ale tento hadís nedávno inspiroval několik egyptských poslanců k úsilí o schválení zákona o „styku na rozloučenou“, který má legalizovat pohlavní styk se zemřelou manželkou, po dobu až šesti hodin po její smrti. O schválení podobného zákona islamisté prý usilují i v Maroku.

    Ve svém doslovu, vydavatel Lukáš Lhoťan klade správnou otázku: „Opravdu měl Mohamed takovou morálku, jak tvrdí Korán a další muslimské posvátné texty?“  A dává na ní odpověď: „Myslím si, že to není tak důležité. Jestli takový byl, anebo si jej takto později vysnili muslimové, aby mohli před islámskou společností legalizovat své vlastní mravy, není podstatné. Podstatné je, že pravověrný muslim má podle islámu možnost takto Mohameda „následovat.“ A tak všude tam, kde různé národy a civilizace čelí konfliktu s muslimy, se objevuje sexuální násilí, stejně jako se v islámských zemích ospravedlňuje sex s dětmi tím, že tak to přece dělal Mohamed. (….) Rozrůstání islámské menšiny v Evropě vytváří nejen riziko násilí a konfliktu, ale hlavně riziko úpadku společenských mravů i etiky jedince. Stačí se podívat na míru sexuálního násilí či společensky akceptovaného chování v zemích, kde islám vládne, aby člověk poznal, jestli to problém je, nebo není.“

    Nelze popřít, že způsob, jakým se každá lidská společnost snaží řešit problémy, spojené se sexuálním životem jejích členů, hraje významnou roli v jejím životě.

    V křesťanské Evropě, tak podstatné funkce, jako školství a zdravotnictví, byly po staletí v rukou členů a členek řeholních řádů. K tomu je třeba dodat, že řeholní ideál se objevil, v prvních letech historie křesťanstva, právě v Egyptě. Snad je možno říci, že Zakaría Botros a Raymond Ibrahim jsou skutečně přímými dědici této tradice. A tím si vysvětlit i onen skutečně fyzický odpor, který v nich tradiční texty o intimním chování zakladatele islámu, zdá se, vzbuzují.

    Ale i moderní psychoanalytické bádání potvrzuje roli sublimace sexuálního instinktu při rozvoji civilizace. Takže snad máme právo, ba i povinnost, hájit naše tradice a mravy proti těm, které budoucí dobyvatelé našeho kontinentu nám chtějí vnucovat.

Nakladatel: Lhoťan Lukáš
Jazyk: česky
Pořadí vydání: 1.
Počet stran: 64
Vazba: Paperback
Formát, hmotnost:

145 × 205 mm, 96 g

Knihu je možné zakoupit zde.