Nizozemí - nechuť k toleranci
Autor: Redakce | Publikováno: 03.04.2008 | Rubrika: Evropa
Ilustrace
Po uveřejnění snímku Fitna pravicového poslance Geerta Wilderse na internetu byl Slotervaart, čtvrť východního Amsterdamu, jako i všechny ostatní „citlivé“ (multikulturní) čtvrti v zemi pod drobnohledem policejního dohledu. Policisté ve spojení se sociálními pracovníky s předstihem již několika týdnů propracovávali plány, jak uklidnit očekávaný hněv,

Po uveřejnění snímku Fitna pravicového poslance Geerta Wilderse na internetu byl Slotervaart, čtvrť východního Amsterdamu, jako i všechny ostatní „citlivé“ (multikulturní) čtvrti v zemi pod drobnohledem policejního dohledu. Policisté ve spojení se sociálními pracovníky s předstihem již několika týdnů propracovávali plány, jak uklidnit očekávaný hněv, který mohl dokument zaměřený na odsouzení netolerance Koránu vyvolat. Jako na předměstích Paříže i ve Stolervaartu před pár měsíci po několik nocí hořely automobily a zuřily střety mezi policií a přistěhovaleckou omladinou.

Na druhé straně Amsterdamu, ve své prostorné světlé kanceláři, sociolog Paul Scheffer neskrývá obavy z velkého rozhořčení, které nyní zavládlo v jeho zemi. Podle média představují islám často jako vysloveně konfliktní a v Holandsku je dnes je směšována otázka naboženství, imigrace, delikvece a terorismu, přičemž společnost balancuje mezi radikalismem Wilderse a obojakostí křesťansko-demokratické vlády Jeana Petera Balkenendeho, která tvrdí, že „náboženská svoboda je nezadatelným právem, a na druhé straně zapomíná proklamovat, že toto je ale rovněž nerozlučitelné od svobody projevu“.

Od roku 2000 holandská společnost přistoupila na určitý druh „rozděleného rozvoje“. Přibližně 850 000 muslimů (6 % populace) si má přirozeným způsobem najít své místo ve společenském systému založeném na politicko-náboženských pilířích. Ti jsou pak formováni imámy ve školách dotovaných ze sociálních programů a v mešitách, aniž by se museli příliš stýkat s okolním veřejným životem. Připočtěme k tomu ještě stupeň nenávisti, který holanďané chovají k Turkům a Marokáncům, a máme tu „systém rozšafné tolerance a slabé integrace, ve kterém narůstá nerovnost a odcizení, které pak narušují sociální smír“, kde stále více radikálních muslimů odmítá holandské zákony.

Aby toho nebylo málo, nedávná zpráva Rady Evropy - konfrontující Den Haag - označila Nizozemí za nejislamofobnější zemi Evropy. Vnitrospolečenská situace byla rozjitřena gestem Mohameda Bouyeri a zlobou Ayaan Hirsi Ali, když Bouyeri, který za bílého dne na veřejném prostranství zavraždil Theo Van Gogha, přibodl dýkou do jeho srdce lístek vyhrožující smrtí i koproducentce jeho filmu Hirsi Ali. Hirsi Ali, somálská utečenkyně, se v Holandsku stala poslankyní, musela však posléze čelit pranýřování, že „polarizuje“ holandskou společenskou diskuzi, když označila islám za neslučitelný s laickou společností. Poté co jí ministrině pro imigraci Rita Verdonk usilovala odejmout nizozemské občanství, se Hirsi Ali uchýlila do USA.

V Holandsku narozený spisovatel Ian Buruma, autor Zavraždili Theo Van Gogha, konstatoval, že nic v posledních stoletích nepohlo věcmi v Holandsku tolik jako Ayaan Hirsi Ali.

Vnitrospolečenská debata rozpoutaná touto událostí se pak zaměřila a exponovala nejen na islám samotný, ale i na nucená manželství, vraždy na očištění rodové cti, lynčování homosexuálů a vůbec „zločiny z nenávisti“ - jak označila amsterdamská policie násilí z náboženských důvodů.

Najít modus vivendi v multikuturní společnosti napříště nebude lehké vzpomíná Paul Schefer dva nejpohnutější okamžiky ze své praxe: den, kdy plačící Holanďanka už nepoznávala svoji rodnou čtvrť, která právě otvírala novou mešitu, a úzkostlivou Maročanku která se strachovala při pomyšlení, že se její dítě ztratí ve společnosti jí tolik cizí. Rád by jednou tyto dvě ženy k sobě vzájemně přiblížil...

http://www.lemonde.fr/archives/article/2008/03/29/pays-bas-la-tentation-de-l-intolerance_1028765_0.html 

z francouzštiny pro Eurabia.cz přeložil -BJ-