Co můžeme dělat proti zhroucení porodnosti?
Autor: Martin Janeček | Publikováno: 10.10.2007 | Rubrika: Západ
Ilustrace
V mnoha článcích uveřejnených v tomto serveru – a vůbec v mnoha textech týkajících se vztahů mezi Západem a muslimským svetem - se opakuje jeden motiv: je to dramatický pokles porodnosti západních národů. Snad je to skutečne to nejdůležitejší téma, o kterém je třeba přemýšlet. Je jasné, že pokud nedojde ke zlepšení na této úrovni, tak nás nic nezachrání.

V mnoha článcích uveřejnených v tomto serveru – a vůbec v mnoha textech týkajících se vztahů mezi Západem a muslimským svetem - se opakuje jeden motiv: je to dramatický pokles porodnosti západních národů. Snad je to skutečne to nejdůležitejší téma, o kterém je třeba přemýšlet. Je jasné, že pokud nedojde ke zlepšení na této úrovni, tak nás nic nezachrání.

Francouzský demograf Jacques Dupâquier píše : »Neexistuje žádný regulační mechanismus, který by mohl obrátit tuto tendenci a zastavit pokles populace.(…) Porodnost může postupne klesat k nule. Bude tomu tak všude, kde chuť konzumovat převáží nad morálním uspokojením, které přináší početná rodina. Takže, v konečné analýze, to budou pouze rodinné hodnoty, které budou schopny omezit zničující efekt individualismu a vybičovávání hmotných potřeb moderních mas, ovlivňovaných sdelovacími prostředky. Tento obranný reflex bude jiste rozdílný v různých kulturních oblastech, podle síly tradic a životaschopnosti náboženství… » (Jacques Dupâquier, La population mondiale au XXe siecle, Preses Universitaires de France, 1999, str. 117-118).  

Máme nyní dobré zprávy z Polska. Podle posledních statistik tam v roce 2006 počet narození převýšil počet úmrtí. Nekteří pozorovatelé se domnívají, že to je výsledek opatření, učinených novou konzervativní vládou pod vlivem Ligy polských rodin. Tato politická strana, podporovaná katolickou církví, si vymohla zavedení prémií v hodnote 265 Eur na každé díte a prodloužení mateřské dovolené z 16 na 18 týdnů. Navíc nekterá polská mesta udílejí matkám ješte své vlastní přídavky. Fondace Svatého Mikuláše, spjatá s Ligou polských rodin, dala nyní vylepit tisíc plakátů s fotografií tehotné ženy, říkající : »Mám strach, že budu propuštena ze zamestnání, až se vrátím do práce. » Každá třetí žena se prý obává propuštení v případe mateřství. Evropská unie prý přispela k financování této kampane (Libération, 10. srpna 2007).

Zkušenosti ukazují, že materiální výhody, jakož i morální uznání zásluh rodičů, mají přece jenom určitý vliv na porodnost. Tak je třeba si přiznat, že dokud u nás platilo heslo »Socialismus, naše životní jistota », tak se porodnost přece jenom jakž, takž držela. Zhroutila se až potom. My všichni, kteří jsme se dlouhá léta tešili na pád totalitarismu, a o nej usilovali, musíme doznat, že mel i důsledky, které jsme si nepřáli a které jsme nepředvídali. Mělo by nás to zavazovat, abychom přijali zodpovednost i za tyto nečekané a nechtené důsledky.  

Co delat konkrétne? Snad bychom mohli začít se zásadní výměnou názorů. Náš server může sloužit jako platforma, na které mohou být vyjádřeny všechny myšlenky, týkající se demografických problémů, všechny nápady, co dělat, co navrhovat, abychom předešli zhroucení porodnosti. Bylo by možné též navazovat kontakty se zvolenými zástupci občanů na místní, krajské i státní úrovni. Před každou volební kampaní bychom se meli snažit, aby politici vyžadovali opatření na podporu rodin – což by jim ostatne mohlo pomoci být zvoleni.

Musíme spolupracovat se všemi lidmi dobré vůle.  

Bylo by dobře usilovat o podporu církví a náboženských komunit, spolupracovat s vedoucími osobnostmi církevních škol. To je něco, s čím mohou souhlasit i ti, kteří sami věřící nejsou. Francouzský pravicový myslitel a politik Charles Maurras (1868-1952) kdysi prohlásil : »Politiquement soyez catholiques, métaphysiquement soyez ce que vous voulez! » (Politicky buďte katolíci, metafysicky buďte, co chcete!) V dnešní dobe ekumenismu a pluralismu je to možná dobrý princip. Církev odmítá všechny formy totalitarismu, aniž by byla naklonená přílišnému liberalismu. Ti, kterým jde o odvrácení demografické katastrofy, budou muset vést sociální politiku, usilovat o společnost, ve které by lidé meli vetší pocit jistoty. Aniž bychom se chteli vracet k modelu, který jednoznačne neuspel, můžeme odmítnout i druhý extrém: divoký kapitalismus.

Logicky bychom se meli snažit spolupracovat s národne orientovanými stranami a skupinami. Přežití národa je samozřejme zcela odvislé od porodnosti. Aniž bychom si přáli návrat agresivního nacionalismu, jako byly ty, kvůli kterým Evropa poznala hrůzy dvou svetových válek, nemůžeme přijmout ani opačný extrém. Tím spíše ne, že se můžeme učit ze zkušenosti západoevropských zemí, které dnes konstatují neúspešnost multikulturálního modelu.Ti, kteří nechteli platit rodinné přídavky a budovat jesle a školky, dnes hradí tisíce spálených automobilů a další škody způsobené mladými přistehovalci.

Bylo by dobré využívat přínosů společenských ved, komentovat výsledky výzkumů v psychologii, sociologii, kriminalistice. Ty jednoznačne ukazují, že dobře fungující rodina s více detmi je nejdůležitejším faktorem psychické rovnováhy jednotlivců a tím i základním elementem společenského řádu.

Je třeba připomínat veřejnosti, že zisky nadnárodních akciových společností a příjmy a výdaje státu jsou dvě velmi různé věci. Akciové společnosti mohou mít zásadní zájem na rozvoji konzumu. Stát – národní společenství – může, naopak, mít zájem na úsporných opatřeních. Mohlo by mít smysl delat neco proti reklame, která systematicky vytváří falešné potřeby - a tím konzum na úkor rodiny. Nebylo by například možné, vyžadovat od reklamních agentur vyšší dane, čímž by se reklama omezovala? Výsledek techto daní by pak mohl sloužit ke zvýšení rodinných přídavků.

To je jen jeden nápad. Bylo by dobré, kdyby všichni, kteří nějaké nápady mají, se s námi o ně podělili. Opakujme, že náš server je jednou z možných platform výměny názorů mezi všemi, kterým není lhostejné, zda přežije český národ, zda se uchová evropská civilizace. Bylo by dobré uvažovat o všech faktorech, majících vliv na porodnost, jak materiálních, tak morálních. Bylo by dobré usilovat o spolupráci s představiteli školství a kultury, sdělovacích prostředků, nakladatelství, s akademickými kruhy, se všemi, kteří mohou nějak ovlivnit veřejné mínění.

V nynějším světě je možná důležité připomínat, že všechno není na prodej, že peníze nejsou všechno. Kolik stojí zánik vlasti, který připravují zastánci globalizace, ruku v ruce s « levicovými intelektuály », pro které evropské národy mají morální povinnost dávat své dedictví jiným? Jak odhadovat morální, psychologické a kulturní škody, způsobené rozkladem evropských národů? Lze to nejak vyčíslit?

Nestyďme se tedy užívat výrazů jako « domov » a »vlast », i když se nekomu zdá, že vyšly z módy. Snažme se hájit náš domov, dokud ho ješte máme.

autor je členem redakce Eurabia.cz, žije střídavě v Čechách a ve Francii