"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)
"Všichni mají právo svobodně vyjádřit své mínění takovým způsobem, který se neprotiví šárii." (Deklarace lidských práv, Káhira, 1990)
"Ženy jsou satanův nástroj proti mužům; proto musí být zahaleny od hlavy k patě, i když jsou pohromadě jen se ženami." (Raed Hlayel)
"Celá Umma má povinnost se hněvat a povstat, aby ukázala svůj vztek. Vztek je nutný. Nejsme žádný národ oslů. Jsme národ lvů." (Yussef al-Qaradavi)
"Bratři, vede se válka proti islámu. Chopte se svých mečů. Kde jsou vaše zbraně? Vaši nepřátelé zdupali Proroka. Povstaňte!" (Badr Bin Nadel al Mashari, imám v Rijádu)
"Muslimové celého světa, bezprávní této země, povstaňte! Vybojujte drápy a zuby své právo, nebojte se řevu velmocí!
Sjednoťte se pod pyšným praporem islámu a zaveďte jeho vládu...!" (Testament ajatolláha Chomejního)
"Korán se vydatně věnuje podbřišku muže, jeho sexuálním rozkoším a povinnosti žen, uspokojovat manželovy potřeby. Pro dobré muslimy a islámské
mučedníky má korán připraveny panenské hurisky nepomíjivé krásy a mládí; po každém koitu znovu nabydou panenství. Pro muže to znamená uskutečnění
fantasmatu nikdy nekončícího orgasmu a konec strachu před předčasnou ejakulací? Ptám se, jestli tyto sliby nejsou důvodem víry ve svatost koránu. Který
muž nezná tyhle sny? Stačí jim věřit..." (Chahdortt Djavan, Paříž, 2003)
"Ozbrojený boj proti okupantům Palestiny není jen právem muslimů, ale je přímo povinností všech muslimů." (Jusuf al Qaradawi)
"Žít v islámské republice je jako spát s mužem, k němuž cítíš hnus: představuješ si, že jsi docela jinde." (Azar Nafisiová, profesorka anglické literatury)
"Nic nemluví pro evropský reformovaný islám. Existuje jen jeden islám - onen Muhammada a Koránu. Čirý islám je životu nebezpečný.
Nejstrašnější je zde útisk žen..." (Ayaan Hirsi Aliová)
"We must be open and tolerant towards Islam and Muslims because when we become a minority, they will be so towards us." (Jens Orback, švédský ministr)
"Multikulturalismus je zdvořilé ustupování roztahovačnému hostu, který vás postupně vytěsňuje z vašeho příbytku." (zavražděný holandský režisér
Theo van Gogh o multikulturalismu)
Za znepokojivou zkušenost se silvestrovskou Paříží považuji zjištění, že prostí Francouzi si již zvykli na život pod hrozbou terorismu a nepřijde jim divné, že jsou na rozích ulic tříčlenné hlídky vojáků v plné zbroji, že obyčejný občan se v noci bojí jít přes některá francouzská předměstí a že člověk musí počítat s možností, že procházka městem může být jeho poslední v životě.
Obávám se, aby jednou nějaký muslimský vládce v Evropě neřekl, podobně jako Hitler při plánování vyvraždění židů: „Kdo si dnes vzpomene na masakr Arménů?“
Největší počet naverbovaných účastníků do těch militantních jednotek, ať už jsou to bojovníci Islámského či islamistického státu, nebo bojovníci Boko Haram jsou mladíci evropských rodin, kteří se hlásí k islámu jen z důvodu, aby tedy mohli prožít romantické a dá se říci, válečnické dobrodružství bez jakýchkoliv morálních zábran. Čili tady to vypovídá, že jednou z těch největších příčin této krize je absolutní nepřítomnost morálky, etiky, ale také se asi ukazuje, že etika morální principy se ve společnosti, která je militantně sekulární, či militantně ateistická, nikdy nebude, protože vždycky bude platit to, co předpověděl velký ruský spisovatel a můžeme říci prorok Dostojevskij ve svém známém románu Bratři Karamazovovi: Není-li Boha, všechno je dovoleno.
Francouzskẏ ministr národní obrany Jean-Yves Le Drian nás varuje, že Evropa nyní stojí na okraji války. Ministr vnitra prohlašuje, že hrozba je vážná a že ủsilí jí předejít musí proto bẏt zásadní a systematické. Debaty o islámu zaplňují televizní programy. Mluví se v nich o čtvrté generaci přistěhovalců a o mase konvertitů na islám. A opakuje se v nich číslo muslimů všech kategorií, obỷvajících Francii : 5 až 6 milionů. Jenomže toto číslo slyšíme už řadu let. A vzhledem k tomu, že muslimové se rychle množí, tak už jich přece musí bỷt ve Francii daleko víc!
Nedávno jsem šetl část rozhovoru s jedním muslimem, tuším že to byl právě "švédský" muslim. Na dotaz reportéra, kde si myslí že se berou peníze na jejich sociální podporu, pravil:"Od Allaha."
Množství evropských muslimů, kteří považují náboženská pravidla za závaznější než právo a zákony státu ve kterém žijí, se pohybuje podle rozsáhlého sociologického průzkumu od 45% v Německu po 74% ve Francii a Rakousku. (Fundamentalismand out-group hostility. Muslim immigrants and Christian natives in WesternEurope. Ruud Koopmans, published in: WZB Mitteilungen, December 2013.) Muslimové proti radikálním salafistům většinou nevystupují, už proto že vlády nedokážou účinně zajistit jejich bezpečnost. Ústupky vůči radikálním požadavkům se tak politici připravují o příznivce demokracie mezi muslimy.
Pokrokový světový názor, že žena přichází emancipací k újmě, po mnoha jiných zemích světa, předminulý týden explicitně vyslovilo ústy svých vrcholných představitelů – kandidát na členství v EU - Turecko. Premiér Davutoglu prohlásil, že ženy a muži mají své přirozené role, a feminizmus tak může být pro ženu až smrtelně nebezpečný. Podložil to např. tím důkazem, že v emancipovaných zemích Západu ženy zvýšenou měrou páchají sebevraždy, než v ostatních zemích. Turecký prezident Erdogan zas předložil vědecký názor, že rovnoprávnost mužů a žen musí být zkrátka odmítnuta jako nepřirozená, a že to, aby ženy zastávaly stejnou práci jako muži, je de facto komunistický přežitek.
Zatímco středověký papež se byl schopen za Židy postavit, současné evropské elity mlčí. Nenabízí jim pomoc, nebojují za ně, nevolají po okamžitém potrestání viníků. Pokud už čin odsoudí, nikdy neodsoudí i motivaci. Nezabývají se reálnými příčinami, neboť by museli připustit, že jejich politika tolerance vůči netolerantnímu selhala. Že způsoby, které používají evropští islámisté vůči Židům jsou jen slabším odvarem toho, co musí snášet Židé v Izraeli.
S plánem, jak bojovat s návalem uprchlíků v zemi, přišel náměstek italského ministra vnitra. A podpořil ho i starosta Říma. Každý, kdo u sebe doma ubytuje imigranta, dostane 30 eur na den. S podobným návrhem teď přišel i německý politik ze strany Zelených Winfried Kretschmann. Ten se domnívá, že by obyvatelé Evropy měli ukázat soucit s uprchlíky a poskytnout azyly ve svých domovech. Ti lidé musí být solidárně rozděleni napříč Evropou podle ekonomické síly zemí.
Odpor jiných civilizací ve střetu s civilizací západní je veden nějakou formou domácího konzervatismu, většinou náboženského nebo založeného na tradicích odlišných způsobů života. Samotná existence tohoto odporu není vždy dána jen skupinovými zájmy materiálního charakteru, ale i obavou o osud vlastního společenstva tváří v tvář bezperspektivní čistě konzumní a hédonické podobě západních mravů.
Existuje podle EU na světě vůbec země, která by dokázala vycházet s Romy a integrovat je? Buď jak buď, další zemí, která od EU dostala žlutou kartu za nevycházení s Romy a jejich špatnou a selhavší integraci, je Dánsko. To už se opravdu zdá, jestli v dnešní počítačové době to tam EU nemá nějak přehozený či obráceně nastavená kritéria.
Pokud se skutečně seznámíte s Ukrajinskými reáliemi, tak vám protiruské sankce musí připadat jako nesmysl. Smysl dávají jen pokud jejich účelem je zakrytí vlastní neschopnosti v něčem jiném a strachu před skutečným nepřítelem.
Volba drtivé většiny krymského obyvatelstva je Rusko a lidé ruské vojáky vítají. Jenže jak nedotknutelná je vůle lidu radoby "demokratickým" mocipánům? Mají si snad Krymané svobodu zpod područí despotů majdanovsky vystřílet?
Pobýval jsem zase tři měsíce ve Francii. Znám tu zemi dobře. Ztrávil jsem tam největší část svého života. A jsem samozřejmě citlivý na její další vývoj, přinejmenším proto, že tam žijí moje děti a nyní též i moji vnuci. Je známé, že Francie má z evropských zemí největší procento mimoevropských přistěhovalců. Francouzská veřejnost na to konečně začíná reagovat.V tisku se objevuje výraz „le grand remplacement“ (velká výměna). Tak je označovaná postupná výměna evropského obyvatelstva neevropským.
Evropská unie přichystala všem členským zemím „milý dárek.“ Bude islamizovat Evropu importem muslimů. To že muslimové nepřijímají kulturu hostitelské země je zřejmé z příkladů Francie, Německa, Velké Británie či Španělska, ale i severských států. Tam všude ohrožují tradiční společnost a zavádějí paralelní právo, kdy ignorují i tamní justici. To vše hrozí i České republice. A muslimy podle nařízení a plánu Evropské komise nesmíme odmítnout a musíme je vesele přijmout. Za zvuků Ódy na radost a pod vlajícím modrým hadrem posetým hvězdami.
472 článků (32 stránek)