"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)
"Všichni mají právo svobodně vyjádřit své mínění takovým způsobem, který se neprotiví šárii." (Deklarace lidských práv, Káhira, 1990)
"Ženy jsou satanův nástroj proti mužům; proto musí být zahaleny od hlavy k patě, i když jsou pohromadě jen se ženami." (Raed Hlayel)
"Celá Umma má povinnost se hněvat a povstat, aby ukázala svůj vztek. Vztek je nutný. Nejsme žádný národ oslů. Jsme národ lvů." (Yussef al-Qaradavi)
"Bratři, vede se válka proti islámu. Chopte se svých mečů. Kde jsou vaše zbraně? Vaši nepřátelé zdupali Proroka. Povstaňte!" (Badr Bin Nadel al Mashari, imám v Rijádu)
"Muslimové celého světa, bezprávní této země, povstaňte! Vybojujte drápy a zuby své právo, nebojte se řevu velmocí!
Sjednoťte se pod pyšným praporem islámu a zaveďte jeho vládu...!" (Testament ajatolláha Chomejního)
"Korán se vydatně věnuje podbřišku muže, jeho sexuálním rozkoším a povinnosti žen, uspokojovat manželovy potřeby. Pro dobré muslimy a islámské
mučedníky má korán připraveny panenské hurisky nepomíjivé krásy a mládí; po každém koitu znovu nabydou panenství. Pro muže to znamená uskutečnění
fantasmatu nikdy nekončícího orgasmu a konec strachu před předčasnou ejakulací? Ptám se, jestli tyto sliby nejsou důvodem víry ve svatost koránu. Který
muž nezná tyhle sny? Stačí jim věřit..." (Chahdortt Djavan, Paříž, 2003)
"Ozbrojený boj proti okupantům Palestiny není jen právem muslimů, ale je přímo povinností všech muslimů." (Jusuf al Qaradawi)
"Žít v islámské republice je jako spát s mužem, k němuž cítíš hnus: představuješ si, že jsi docela jinde." (Azar Nafisiová, profesorka anglické literatury)
"Nic nemluví pro evropský reformovaný islám. Existuje jen jeden islám - onen Muhammada a Koránu. Čirý islám je životu nebezpečný.
Nejstrašnější je zde útisk žen..." (Ayaan Hirsi Aliová)
"We must be open and tolerant towards Islam and Muslims because when we become a minority, they will be so towards us." (Jens Orback, švédský ministr)
"Multikulturalismus je zdvořilé ustupování roztahovačnému hostu, který vás postupně vytěsňuje z vašeho příbytku." (zavražděný holandský režisér
Theo van Gogh o multikulturalismu)
Narcistovým největším přáním je mít moc nad životem a smrtí, protože pak si připadá jako Bůh. Vůdce sekty se stane tak posedlým poslušností, že své stoupence nutí, aby mu dokázali svou loajalitu a lásku a obětovali mu vše, včetně svého života. Společná věc je jen záminka. Korán slibuje mučedníkům velkou odměnu a vybízí muslimy, aby pro Mohamedovu věc položili vlastní život. l Prorok pravil: „Nikdo, kdo vstoupí do ráje, si nepřeje vrátit se na svět, i kdyby na zemi býval měl vše, pouze mudžahedín se chce vrátit, aby mohl zemřít desetkrát, neboť se mu dostane velké vážnosti (od Alláha).“
V jednom hadísu stojí, že když Mohamed přepadl město kmene Banú Džaun, předvedli před něj mladé děvče jménem Džauníjja a její kojnou. Prorok jí řekl: „Dej se mi jako dar.“ (v dnešní řeči: „Vyspi se se mnou.“). Dívka odpověděla: „Cožpak se princezna může dát obyčejnému muži?“ Mohamed zvedl ruku, aby ji udeřil, ona však vykřikla: „Kéž mi před tebou Alláh poskytne útočiště!“ 311 a Mohamed se zarazil. Očividně ho přemohl chvilkový pocit viny, protože jednomu ze svých následovníků přikázal, aby děvčeti dal dvoje bílé lněné šaty. Mohamed a jeho gang nájezdníků ty šaty samozřejmě nevezli s sebou, aby je rozdávali svým obětem, ale ukradli je právě této dívce, popřípadě dívce z jiného kmene.
Chunás byla přítomna a synovu smrt viděla na vlastní oči. Muslimové tuto příhodu vyprávějí a chválí Musába za jeho tupou oddanost. Myslí si, že „jeho příběh je pýchou celého lidstva.“ Není to však nic než smutné vyprávění o vymývání mozku a fanatismu a utrpení, mukách a žalu jedné zdrcené matky. Členové sekt nevidí, jakou bolest svým rodinám způsobují. Nedokáží se vcítit do bolesti těch, kteří je milují. Islámští konvertité zpřetrhají se svými blízkými veškerá pouta. Někteří jdou dokonce až tak daleko, že svým příbuzným do očí řeknou, že by je neváhali zabít, kdyby tak měli prokázat Alláhovi věrnost. Mohamed se nijak netajil přáním být milován nade všechny a nade vše. Dle jednoho hadísu řekl: „Nikdo z vás nebude mít víru, dokud mě nebude milovat víc než svého otce, své děti a celé lidstvo.“
To vyvrací veškerá tvrzení, že nepřátelství Mekkánců vůči muslimům se dá považovat za náboženské pronásledování. Je normální, že se lidé urazí, když někdo ostouzí jejich náboženství a předky. Dá se rovněž pochopit, pokud na kritiku reagují kritikou a na výsměch výsměchem. Obyvatelé Mekky na muslimy nedoráželi kvůli jejich víře v Alláha a nevíře v jiná božstva. Židé, křesťané a sabejci byli koneckonců také monoteisti a nevěřili v modly Kurajšovců, přesto mohli svou víru svobodně praktikovat a hlásat. Muslimové byli izolováni proto, že se chovali násilně a urážlivě.
Mohamedovy výzvy k přestupu na víru se v Mekce setkaly s lhostejností. Mekkánci tolerovali všechna náboženství, stejně jako většina dnešních nemuslimů. Náboženská perzekuce byla v tamních zemích něco zcela neznámého, neboť polyteistická společenství jsou ze své podstaty tolerantní. Mekkánců se samozřejmě dotklo, když Mohamed urážel jejich bohy, ale neublížili mu. Zesměšňovali ho i jeho náboženství, podobně jako se islámu vysmívají lidé dnes. Ibn Ishák vypráví:
Společníci Alláhova proroka se odešli modlit do údolí, skryti před lidmi. Jednou, zatímco se Sa’d a několik dalších Prorokových společníků modlilo, byli objeveni modloslužebníky, kteří je začali urážet, odsuzovali jejich činy a provokovali je k boji.
Pak Sa’d udeřil modloslužebníka velbloudí čelistí a zranil ho. To byla první krev prolitá v islámu. Všimněte si, že modloslužebníci oplatili urážku svého náboženství pouze výsměchem. Za to byli napadeni a zraněni. Muslimům připadá v pořádku ostouzet myšlenky, které jiní považují za svaté, ale jakmile je jim oplaceno stejnou mincí, uchylují se k násilí.
Den probuzení muslimů je blízko. Uvědomují si, že Mohamed, daleko od toho být prorokem, byl šarlatán a hlupák, který se svezl na hloupých lidech a těžil z jejich hlouposti. Nedělejte si starosti s velikostí islámu. Tato gigantická budova je postavena na lžích a naprosté hlouposti. Jakmile budou odhaleny její základy, zhroutí se během mrknutí oka. Dny islámu skončily. Na tento slib se můžete spolehnout.
Proč je důležité vědět, co byl Mohamed zač? Protože víc než miliarda lidí se snaží být a jednat jako on. Důsledkem toho je, že šílenství jednoho muže se přenáší na všechny jeho stoupence. A pokud byl Mohamed šílený, nemůžeme očekávat, že jeho napodobitelé budou příčetní. Právě tím, že porozumíme Mohamedovi, muslimy prohlédneme a budeme schopni předvídat činy a reakce těchto nepředvídatelných lidí. Ve jménu žádné jiné ideologie nebylo prolito tolik krve jako ve jménu islámu. Podle některých historiků zemřelo pod jeho mečem jenom v Indii víc než 80 milionů lidí. Další miliony byly zabity v následujících stoletích během nájezdů na Persii, Egypt a jiné země. Toto krveprolití trvá dodnes. Podle některých odhadů zmasakrovali islámští mudžahedíni za posledních čtrnáct století 280 milionů lidí.
Nedávno jsem se na Facebooku seznámil s Američankou, která mi řekla, že ji šokovalo, z jaké knížky se její dcera-sedmačka učí o islámu. Když mi poslala oskenovanou kopii textu, zhrozil jsem se. Mohamed je v něm prezentován jako zbožný člověk, který se zastával slabých a potřebných a kterému příslušníci vlastního lidu oponovali, protože byli nenasytní. Vyhnali ho z domova, poněvadž se obávali, aby je nepřipravil o zdroj příjmu. V knize se tvrdí, že všechny Mohamedovy války byly obranné a že islám se rozšířil díky arabským obchodníkům.
Vím, že mnozí z vás jsou skeptičtí, ale podle mě je konec islámu na obzoru. Nevzdělané muslimské masy mě nezajímají. Islámští intelektuálové se ke své víře obracejí zády, a právě intelektuálové určují tok historie, nikoli nevzdělané masy. Miliarda nevzdělaných muslimů nemá jak zastavit dominový efekt vyvolaný hrstkou osvícených, protiislámsky naladěných elit. Dřív nebo později budou muset kapitulovat a buď elity následovat, anebo podlehnout tlaku chudoby, jaký známe z Afghánistánu či Íránu.
ROZHOVOR Jeden z nejznámějších světových exmuslimů a odpůrců a znalců islámu Ali Sina v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz říká, že imigrace je pro muslimy prvním krokem k dobytí území. Dle něho musíme odejít pryč z muslimských zemí a poslat muslimy, kteří jsou mezi námi, zpátky do jejich zemí. Je prý evidentní, že muslimové nedokážou mírově koexistovat s ostatními.
Nemám žádné problémy s multikulturalismem. Ale islám není kultura. Je to kruté barbarství, doktrína nenávisti a násilí zaměřená na ovládnutí světa a zredukování nevěřících na otroky. To je, s čím mám problém.
Zatímco se zcestné, politicky korektní hlasy pokoušejí hájit neobhajitelné, ukazují muslimové pravou tvář islámu. Jsou vždy připraveni pronásledovat, zastrašovat a zavraždit kohokoli, kdo jim stojí v cestě nebo znevažuje jejich náboženství. K porážce islámu potřebujeme uvědomělou veřejnost. Politiky lze vyměnit a s nimi i vládní programy. Bude-li veřejnost protestovat dostatečně hlasitě, někdo už se postará, aby byl její hlas vyslyšen. Dlužíme to našim dětem. Je naší zodpovědností zajistit, aby vyrůstaly v bezpečném a svobodném světě. George Orwell napsal: „Říkat pravdu v době všeobecného klamu je revoluční čin.“ Potřebujeme revolucionáře.
I dnes se muslimové prohlašují za utlačované oběti, kdykoli nejsou splněny jejich požadavky nebo někdo kritizuje jejich náboženství. Všude na světě, od Palestiny po Kašmír, od Filipín po Čečensko, od Somálska po Nigérii i v západních zemích jsou agresory muslimové a zároveň jsou to muslimové, kdo se tváří jako oběť.
Mohamed si velice přál obracet lidi na své náboženství. Usoudil, že pokud uzná božstva, která tolik milují, přijmou ho za Božího proroka. Proto řekl, že anděl Gabriel mu přinesl nové zjevení, v němž se hlásá, že dcery Alláhovy, tři bohyně jménem Uzzá, Lát a Manát, jsou krásné a smějí se přimlouvat u Boha.
Úpadek lidstva nastal s příchodem domněnky, že existuje pouze jeden bůh a pouze jedna pravda. Tato myšlenka připravila o život miliony. Měl-li bych jmenovat největší prokletí, které kdy lidstvo postihlo, jmenoval bych tento názor. Zlá není víra v Boha, nýbrž v monopol na pravdu. Lidé se nezabíjejí, protože věří v Boha, ale poněvadž se domnívají, že pravdu mají oni, kdežto všichni ostatní se pletou a zasluhují smrt.
24 článků (2 stránky)