"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Emocionální a racionální antiislamismus

Autor: Antonín Svoboda | Publikováno: 19.6.2013 | Rubrika: Islám
Ilustrace

Jestliže se nebezpečí, které dnes představuje islám pro náš národ, projevuje v nepopiratelném odporu velké části našeho národa, pak většinou nelze hledat příčinu tohoto odporu v jasném rozpoznání vědomě nebo nevědomě plánovitého, zhoubného působení muslimů jako celku na náš národ, nýbrž (tento odpor) vzniká většinou prostřednictvím osobního styku pod dojmem, který zanechává muslim jako jednotlivec a který je téměř vždy nepříznivý. Tím získává antiislamismus příliš lehce charakter pouhého emocionálního vjemu. Ale to není správné. Antiislamismus jako politické hnutí nesmí a nemůže být určován momenty pocitů, nýbrž pochopením faktů. Fakta jsou ale následující:

Především je islám bez pochyby politickým a nikoliv jen náboženským společenstvím. A muslim sám se nikdy neoznačuje za muslimského Němce, muslimského Čecha nebo třeba muslimského Američana, nýbrž vždy za německého, českého či amerického muslima. Ještě nikdy žádný muslim nepřejal od cizích národů, v jejichž středu žil, o moc víc než jen jazyk. A tak málo, jako se Čech, který je ve Francii nucen používat francouzský jazyk, v Itálii italský, v Číně čínský, stává Francouzem, Italem nebo Číňanem, tak málo lze muslima, který prostě jen žije mezi námi a je tak donucen používat český jazyk, proto nazývat Čechem.

Muslim si uchoval svou víru a její zvláštní rysy ostřeji, než mnohé z národů, mezi nimiž žije. A výsledkem toho je, že mezi námi žije cizí víra, která není ochotná a schopná obětovat svou osobitost, potlačit své vlastní cítění, myšlení a snažení a která přesto má politicky všechna práva jako my sami. Pohybuje-li se cítění muslima v čistě materiální oblasti, pak jeho myšlení a snažení o to víc. Tanec kolem zlatého telete se stává nemilosrdným bojem o všechny ty statky, které podle našeho vnitřního pocitu nejsou ty nejvyšší a nepatří k těm, o které bychom měli na této zemi nejvíce usilovat.

Hodnota jednotlivce už není určována jeho charakterem, významem jeho činnosti pro celek, nýbrž výlučně velikostí jeho majetku, jeho penězi.

Velikost národa už nemá být měřena sumou jeho mravních a duchovních sil, nýbrž pouze bohatstvím jeho materiálních statků.

Z tohoto cítění vyplývá ono myšlení a usilování o peníze a moc, která je chrání, činící muslima bezohledným ve výběru prostředků, nemilosrdným v jejich použití k tomuto účelu. Skuhrá v autokraticky řízeném státu o přízeň majestátu vládce a jako pijavice ji zneužívá na jeho národech.

Usiluje v demokracii o přízeň masy, plazí se před majestátem lidu a přitom zná jen majestát peněz.

Ničí národní hrdost a sílu národa posměchem a nestydatou výchovou k neřesti. Jeho prostředkem k boji je ono veřejné mínění, které není vyjadřováno prostřednictvím médií, ale které je jím vedeno a falšováno. Vše, co člověka vede k tomu, aby usiloval o vyšší hodnoty, ať už volný trh, svobodu, demokracii, to vše je mu jen prostředkem k uspokojení touhy po penězích a po moci.

Jeho působení se ve svém důsledku stává ideovou tuberkulózou národů.

A z toho vyplývá následující: Antiislamismus z čistě pocitových důvodů se nakonec projeví ve formě pogromů. Antiislamismus rozumu však musí vést k plánovitému zákonnému potření a odstranění výsad muslimů, které má na rozdíl od ostatních mezi námi žijících cizinců. Jeho posledním cílem však musí být nezvratně naprosté odstranění muslimů. Obého je však schopná pouze vláda národní síly a nikoliv vláda národní bezmoci.

Republika vděčí svému zrození nikoliv jednotné národní vůli našeho lidu, nýbrž chytrému zužitkování řady okolností, které se projevovaly hlubokou všeobecnou nespokojeností. Tyto okolnosti však nebyly odvislé od státního uspořádání a jsou platné.

Dokonce ještě víc než dříve. A tak přece jen velká část našeho národa poznává, že nikoliv pozměněná státní forma jako taková může změnit a zlepšit naši situaci, nýbrž pouze znovuzrození mravních a duchovních sil našeho národa.

A toto znovuzrození nemůže být podníceno státním vedením nezodpovědných majorit pod vlivem jistých stranických dogmat, nezodpovědného tisku, frázemi a hesly mezinárodního ražení, nýbrž bezohledným nasazením národnostně smýšlejících vůdčích osobností s vnitřním pocitem zodpovědnosti.

Bez ohledu na nebezpečí islámu, které jistě rozpoznali i dnešní politikové (dokladem toho jsou různé výroky toho času vedoucích osobností), jsou nuceni přijímat podporu, kterou jim kvůli vlastnímu prospěchu islámské země ochotně poskytují, a tím jim prokazovat i protislužby. A tato protislužba nespočívá pouze v každé možné podpoře muslimů vůbec, nýbrž především v tom, že brání podvedenému národu bojovat proti těm, kteří jej podvedli, a podkopává antiislámské hnutí.

2615 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení



Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Články autora
Průzkum
Do moře se zřítil bombardér s jadernými bombami. Co je pravděpodobnější? Čí je? Otestujte si svůj dez/informační čuch, resp. předpojatost: Do moře se zřítil bombardér s jadernými bombami. Co je pravděpodobnější? Čí je?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď