"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Írán. Stát ve státě

Autor: Miloš Bílý | Publikováno: 8.9.2012 | Rubrika: Svět
Ilustrace

Írán zesílí tlak na USA  a jeho spojence na Blízkém východě odvetou za jeho pokusy o svržení syrského prezidenta Bašára Asada. Tuto směrnici, máme-li věřit článku v The Daily Telegraph, vydal íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí.

Noviny se odvolávají na údaje západní rozvědky. Ty údajně poskytly informaci o tom, že byla uvedena do stavu zvýšené pohotovosti brigáda „Al Kuds“ – zvláštní služba Sboru strážců Islámské revoluce. Tomuto elitnímu útvaru dal Alí Chameneí rozkaz „zesílit útoky proti Západu a jeho spojencům“. Vyzval zvláštní služby, aby daly USA, Izraeli, Velké Británii, Turecku, Saúdské Arábii a Kataru signál o tom, že už nemohou jednat v Sýrii beztrestně.

Írán je v současné době aktivně zapojen do syrského konfliktu. Kromě morální a materiální podpory Sýrie jí Teherán pomáhá podle všeho také dobrovolníky. Jinak je těžko vysvětlit skutečnost, že mezi 80 íránskými poutníky, které zajala v těchto dnech Syrská svobodná armáda byli příslušníci Sboru strážců islámské revoluce ve výslužbě.

Do Sýrie každý rok cestují statisíce Íránců, aby zde navštívili šíitskou svatyni, v níž jsou podle muslimské tradice uloženy ostatky vnučky proroka Mohameda sajjidy Zajnab. Skupina  Íránců, kteří byli na misi v Sýrii, byla zadržena povstalci v Damašku a výslechy odhalily, že jsou mezi nimi strážci revoluce. Patří ke skupině, kterou do Sýrie poslal Írán kvůli výzvědné činnosti terénu. Spolu s nimi byl zajat také jejich afghánský tlumočník, tvrdil syrský povstalecký velitel. Íránský ministr zahraničí potvrdil, že ve skupině 48 Íránců unesených rebely v Sýrii je řada exčlenů Revolučních gard a armády,  už nemají žádnou vojenskou roli, a  byli v Damašku na náboženské pouti. "Někteří jednotliví důchodci z gardy a armády přijeli do Sýrie, aby se zúčastnili poutě," uvedl ministr zahraničí. Agentura BBC upozornila, že je to poprvé, co Írán přiznal vojenskou minulost zajatých osob.

Íránské ozbrojené síly lze rozdělit na dvě samostatně fungující části, mezi nimiž je třeba rozlišovat. Tou první je regulérní íránská armáda zvaná Arteš. Tu druhou představují Revoluční gardy. Po islámské revoluci v roce 1979 začalo mít vládnoucí duchovenstvo potřebu vlastních ozbrojených sil, které by podléhaly přímo jeho velení, udržovaly nově nastolený islámský  pořádek v zemi a především ochraňovaly vládní garnituru. Na tomto základě vznikly Revoluční gardy (IRGC), jejichž primárním úkolem byla ochrana revoluce.

V roce 1985 pak došlo na přímý příkaz ajatolláha Chomejního k vytvoření pozemní armády, letectva i námořnictva Revolučních gard, čímž se naplnilo vytvoření plně funkční paralelní armády oddané pouze nejvyššímu duchovnímu vůdci.

Revoluční gardy v jistém smyslu fungují spíše jako stát ve státě. Vlastní více než stovku společností a kontrolují přístup k majetku o hodnotě vyšší než 12 miliard USD. Disponují vlastními výrobnami zbraní, pod jejich kontrolou je hlavně vývoj a výroba íránských raket, mají vlastní vězení a zatýkací pravomoci. Vstoupit do Revolučních gard mohou jen  politicky prověřené osoby. Tyto osoby pak mají možnost uplatnit se také v politice.

Firmy pod kontrolou Revolučních gard také aktivně působí v petrochemickém průmyslu a do vysoké míry kontrolují produkci, transport i export ropy a zemního plynu. Revoluční gardy jsou také zapojeny do šedé ekonomiky země, kdy především díky kontrole hranic, dopravních uzlů a některých letišť dovážejí i vyvážejí nejrůznější zboží bez jakékoli daňové či celní kontroly. IRGC také pašují za hranice země íránskou vládou dotovaný benzín a prodávají jej se ziskem 200 až 300 %. Odhaduje se, že takto IRGC kontrolují až 68 % celého íránského exportu.  Všechny tyto aktivity zajišťují Revolučním gardám obrovské finanční prostředky, kterými je zajišťováno vybavení a chod této armády. Není proto překvapením, že jsou Revoluční gardy označovány za nejlépe vybavenou a zásobovanou součást íránských ozbrojených sil. Armáda strážců islámské revoluce provozuje v Íránu několik rozhlasových a televizních stanic.

Co může Írán dále  podniknout?  Írán může  podniknout nějaké diverzní akce na území Saúdské Arábie anebo Kataru. Koncem července byl v Saúdské Arábii zavražděn princ Badnar bin Sultán. Je těžko říci, zda  má Írán k této vraždě přímý vztah. Je ale známo, že tento politik byl tvrdým odpůrcem Bašára Asada.

Základní zahraničněpolitickou doktrínou formulovanou Chomejním se stalo heslo „Ne Východ, ani Západ, ale islámská republika.“ Toto popření statu quo a deklarovaný úmysl exportovat revoluční ideologii uvrhly zemi do izolace. V Íránu je teď podle islámského kalendáře rok 1433. A život v této ortodoxní islámské zemi ho v mnohém připomíná.

čtěte také:

Tunisko. Podzim arabského jara?

Tartus je malý, ale významný přístav

Nová egyptská vláda má hned co řešit!

Klíčová slova: USA  | Írán  | válka
3915 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také
Výklad Koránu

Základy islámu a jejich výklad

Stručný životopis zakladatele islámu

Islám a terorismus

Súmrak európskej civilizácie - Barbari sa zmocňujú Európy
Islám live
Sledujte nás na Youtube
Články autora
Průzkum
Měla by Británie vrátit Argentině Malvíny a Rusko Ukrajině Krym? Letos uplyne 40 od britsko-argentinské války o Malvíny (Falklandy). Měla by Británe Malvíny vrátit Argentině, tak jak požaduje vrácení Krymu Ruskem Ukrajině?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď
Doporučujeme
Český obránce Vídně proti Turkům roku 1683