"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Současný Egypt a nově zvolený president

Autor: Miloš Bílý | Publikováno: 2.8.2012 | Rubrika: Svět
Ilustrace

Nově zvolený prezident Egypta Muhammad Mursí složil 30.6. 2012  symbolickou přísahu před desetisíci svých stoupenců na káhirském náměstí Tahrír. Mursí  zdůraznil svůj záměr hájit práva žen, náboženských a etnických menšin, a také zajistit svobodu slova.

Narodil se v egyptském guvernorátu Šarkíja. Studoval na Káhirské univerzitě, kde v letech 1975 a 1978 obdržel bakalářský respektive magisterský titul v oboru inženýrství. Ve studiích následně pokračoval ve Spojených státech, kde v roce 1982 obdržel na Univerzitě jižní Kalifornie titul Ph.D.

Po ukončení studií zůstal na univerzitě a pracoval zde až do roku 1985 jako odborný asistent. V roce 1985 se vrátil do Egypta, kde se stal učitelem na univerzitě v Zagazigu. Se svojí ženou Najlou Mahmúd se oženil v roce 1979. Mají spolu pět dětí, přičemž dvě z nich se narodily v Kalifornii a mají americké občanství.

Muslimské bratrstvo ve volební  kampani zdůrazňovalo jeho odpor k režimu Husního Mubaraka dvojím vězněním, kterého se Mursímu dostalo. Poprvé strávil sedm měsíců ve vězení v roce 2006 za protesty proti odstranění reformistických soudců režimem. Podruhé ho hroutící se režim zatkl v lednu 2011 při šířících se nepokojích.

V roce 2000 se dostal na pět let jako nezávislý do parlamentu a získal si celonárodní známost.

Přestože jeho image umírněného islamisty na voliče nakonec zapůsobila, nejspíš nic nezměnil ze svých původních názorů.

V minulosti volal po přehodnocení mírové smlouvy s Izraelem, která je od roku 1979 základem míru v regionu..

Příliš se také nezná ke svým výpadům v egyptském parlamentu za Mubarakovy éry, kdy plísnil vládu například za nahaté ženy na obálkách časopisů, přičemž nahotu posuzoval ze zorného úhlu své ženy, která chodí v konzervativním islámském šatu.

Stejně tak brojil třeba proti pořádání soutěže Miss Egypt, protože „odporuje sociálním normám, islámské šaríi a ústavě“.

Nyní je v nové roli. Ústavu, kterou by se řídil, nemá. Má jen mantinely, které mu vymezili vojáci a bratrstvo.

Západ i regionální hráči zatím moc nevědí, co od něj mohou čekat. Podobně jsou na tom i světoví komentátoři. Z Káhiry znějí smíšené zprávy. Muhammad Mursí mluví o vylepšování vztahů s Íránem i o otevírání Egypta světu.

Zatímco britský list The Daily Telegraph považuje jeho vítězství za zradu revolučních ideálů, regionu bližší média jsou méně striktní. Arabská televize Al-Arabíja považuje Mursího vítězství za selhání zahraniční politiky USA, izraelský deník Haaretz volí tón naděje a vyzývá k jednání s novým partnerem.

Vyhlášení Muhammada Mursího vítězem prezidentských voleb je výsledkem dohody mezi stranou Svoboda a spravedlnost, což je politické křídlo Muslimského bratrstva, a nejvyšší radou ozbrojených složek. Podle ní bude armáda hlídat vnitřní bezpečnost, obranu země a zahraniční politiku, zatímco domácí záležitosti ponechá v Mursího kompetenci.

V nejlepším případě lze doufat, že ambice obou stran budou navzájem drženy v šachu. Jenže to odporuje rozvrhu demokratické transformace a ekonomického oživení země.

Izraelský premiér Netanjahu prohlásil, že „Izrael uznává demokratický proces v Egyptě a respektuje výsledky voleb.“

Izrael a Egypt mají mnoho společných zájmů. Ať už strategických, jako je snížení vlivu Íránu v oblasti, nebo taktických, jako je uklidnění situace na hranicích a vyčištění Sinaje od teroristů. S tím v Egyptě souhlasí jak armádní velení, tak nový prezident, protože jinak nebude možné spoléhat na peníze z turismu. Mursího plány zahrnují zvýšení počtu turistů na 20 milionů ročně (z 12,5 milionu před revolucí). Navíc je mu jedno, v jakých plavkách budou po plážích chodit turistiky.

Doslova přepsat historii Egypta se rozhodl  prezident Muhammad Mursí. Do funkcí svých zástupců se rozhodl jmenovat ženu a představitele křesťanské menšiny. Televizi CNN to oznámil Mursího poradce Ahmed Dejf. „Poprvé v egyptské historii, nejen novodobé, ale vůbec celé, bude zastávat tuto funkci žena,“ řekl Dajf.

V presidentských volbách slíbil, že v Egyptě bude svoboda projevu a že lidská práva budou dodržována. Výslovně řekl, že to je právo všech Egypťanů: muslimů i křesťanů, žen i dětí. Podle jeho slov jsou „ženy rovnoprávné s muži a z Egypta zcela jistě nebude islámský stát“.

Mursí dal najevo, že bude i prezidentem křesťanů a sekularistů, kteří se bojí islamizace země pod jeho vedením. Před nástupem do funkce se vzdal i všech svých pozic v Muslimském bratrstvu a opustil i jeho politickou složku, Stranu svobody a spravedlnosti.

Káhirský administrativní soud po Mursího zvolení zrušil vyhlášku ministerstva spravedlnosti, jež povolovala vojákům a agentům tajné služby zatýkat civilisty.

Egyptský prezident Muhammad Mursí vyzval egyptské poslance, aby znovu začali zasedat. Vydal k tomu prezidentský dekret, kterým zrušil výrok ústavního soudu z poloviny června.

Zároveň oznámil, že se předčasné parlamentní volby uskuteční do 60 dní poté, co Egypťané schválí novou ústavu. To bude podle agentury AP nejdřív na konci tohoto roku.

Do káhirského Heliopolského paláce se po Husním Mubarakovi nastěhoval Muhammad Mursí. Na někdejší rozsah Mubarakovy moci ale může zapomenout. Egyptská Nejvyšší vojenská rada (SCAF) totiž okleštila jeho pravomoce ústavním dodatkem, ve kterém si vojáci vyhradili i nadále nárok na vedení ozbrojených sil a místo ministra obrany.

čtěte také:

Konec pirátských útoků?

Současná Sýrie. Chemické zbraně mohou vleklý konflikt ještě dále vystupňovat

K současné situaci v Sýrii

Klíčová slova: Egypt  | Afrika  | arabské jaro
4057 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení



Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Články autora
Průzkum
Jsou imigranti hybridní zbraní? Litevská ministryně vnitra Bilotaiteová varovala, že imigranti jsou hybridní zbraní. EK přitakala.
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď