"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Špatné zprávy ze Středního východu

Autor: Martin Janeček | Publikováno: 10.7.2012 | Rubrika: Analýzy
Ilustrace

Ze Středního východu nám poslední dobou přicházejí pouze samé špatné zprávy.

Především Egypt, se zvolením Mohameda Morsiho, kandidáta strany Svoboda a Spravedlnost, představující Muslimské bratrstvo, za prezidenta republiky, se dostává čím dál tím víc do moci islámských extrémistů.

V Sýrii zuří občanská válka, která nyní hrozí přejít do konfliktu s Tureckem, ne-li do nějaké ještě větší mezinárodní ozbrojené konfrontace.

Vítězství Mohameda Morsiho bylo oficiálně oznámeno 24. června 2012. Zároveň jsme se dozvěděli, že Morsi je dlouholetým členem Muslimského bratrstva a že za Mubaraka byl kvůli tomu vězněn. Nyní bude mít tedy příležitost k odplatě. Jeho rival Ahmed Shafik, který byl kdysi ministerským předsedou Husního Mubaraka a který obdržel více než 48 procent hlasů, odletěl do zahraničí hned po oznámení oficiálních výsledků voleb. To už samo svědčí o kvalitě dnešní egyptské demokracie.

Egyptští křesťané, kteří představují asi desetinu egyptského obyvatelstva, volili masivně Shafika. Nyní sledují s obavami další vývoj.
                        
Egypt je nejdůležitější, nejlidnatější arabský stát. Často se píše, že má nějakých sedmdesát miliónů obyvatel. Ale v zemi, kde se rodí každým rokem milión dětí, se počet obyvatel mění neustále. Někteří demografové odhadují současný počet Egypťanů už na devadesát miliónů. To samo o sobě představuje obrovskou hrozbu pro vylidňující se západní svět. I když ovšem, na druhé straně, to nutí egyptské islamisty k pomalejšímu postupu na cestě k úplné moci.

Mnoho novinářů se domnívá, že se nyní budou muset snažit především zvednout zemi ekonomicky, přitáhnout znovu investice, které od Mubarakova pádu prchají, obnovit turistický ruch, který je jedním z hlavních příjmů země. A mnozí se domnívají, že si dobře uvědomují skutečný poměr sil a postupují obratně, aniž by se ukvapovali. Během velkých demonstrací v lednu a únoru 2011 proti Mubarakovi se příliš neukazovali – a tak umožnili, aby se značná část veřejného mínění západních zemí ztotožnila s opozicí. Tak dosáhli pádu    režimu – s pomocí Západu a s pomocí mnoha laických Egypťanů.

Další důležitou etapou jejich cesty k moci bylo referendum v březnu 2011, kdy se většina egyptských voličů vyjádřila pro blízké volby do parlamentu a proto, aby nově zvolení poslanci vytvořili komité, které bude redigovat novou ústavu. To bylo pro Muslimské bratrstvo důležité, poněvadž představovali prakticky jedinou dobře a už dlouho zformovanou opoziční sílu. Jejich konkurenti tedy nedostali čas a možnost se dobře připravit.

V poslaneckých volbách, které se konaly v lednu 2012, Muslimské bratrstvo získalo 47 procent mandátů. Jeho spojenci salafisté, představující jiný proud radikálního islamismu, získali 26 procent. Společně tedy obdrželi 73 procent.

Nyní, když vyhráli i prezidentské volby, tak se zdá, že jim Egypt už prostě patří.

Situace je ale přece jenom trochu méně jednoduchá. V Egyptě stále ještě jsou síly, které muslimskému bratrstvu brání k úplné moci. Především je to armáda, konkrétně rada dvaceti generálů, nazývaná « Nejvyšší rada ozbrojených sil». A v boji o moc mezi armádou a Muslimským bratrstvem hraje důležitou roli »Nejvyšší ústavní a administrativní soud Egypta ».   

Údajně nedávno došlo k dohodě mezi Muslimským bratrstvem a Nejvyšší radou ozbrojených sil, podle které Muslimské bratrstvo bude mít ministerstva financí a zahraničních věcí, ne ale obranu, vnitro a spravedlnost.

17. června 2012 Nejvyšší rada ozbrojených sil rozpustila parlament, zvolený v lednu 2012, a vydala Ústavní prohlášení, podle kterého bude vykonávat zákonodárnou moc do příštích parlamentních voleb a má právo vetovat články nové ústavy. Toto prohlášení těž omezuje autoritu prezidenta republiky. Především, podle něj prezident nemůže bez svolení Nejvyšší rady ozbrojených sil vyhlásit válku. To se zdá významné především Izraelcům, kteří očekávají brzké zrušení mírové smlouvy z Camp David.

Mohamed Morsi vykonal 30. června 2012 prezidentskou přísahu před osmnácti soudci Nejvyššího ústavního soudu. Jeho rozhodnutí, oznámené 28. června, vykonat přísahu před ústavním soudem a nikoli před parlamentem, bylo odsouzeno radikálními členy jeho strany. Podle nich se tak podřídil vůli Nejvyšší rady ozbrojených sil a uznal rozpuštění parlamentu. On ale zřejmě postupuje raději pomaleji, ale jistěji.

Nejvyšší ústavní a administrativní soud měl rozhodnout do 7. července 2012, zda opravňuje rozpuštění parlamentu a do 10. července, zda Ústavní prohlášení  Nejvyšší rady ozbrojených sil je právoplatné. Ale 7. července prezident Morsi sám prohlásil, že rozpuštění parlamenu není platné. 9. července Nejvyšší ústavní soud odpověděl, že prezidentovo rozhodnutí je protiústavní. Nyní se očekává tvrdé střetnutí mezi prezidentem a Nejvyšší radou ozbrojených sil.

Zvolení Mohameda Morsiho bylo uznáno v celém světě. I izraelská vláda vydala prohlášení, že « Izrael oceňuje demokratický proces v Egyptě a respektuje výsledky voleb. » Při tom, izraelský vyslanec v Káhiře pracuje stále v provizorních prostorách. Od zničení izraelského vyslanectví  demonstranty v září 2011 mu stále nebyla přidělena žádná trvalá rezidence.

Je tomu jen něco více než rok, co určití američtí politikové vyžadovali, aby v případě, že se Muslimské bratrstvo dostane v Egyptě k moci, Spojené státy zastavily finanční pomoc Egyptu, která představuje dvě miliardy dolarů ročně. Tehdy jsem psal v našem serveru, že finanční pomoc Evropské unie Egyptu je podobně vysoká a že bychom měli vyžadovat od našich poslanců, aby rovněž podřídili český podíl na této pomoci stejné podmínce.

To všechno se nám nyní jeví jako velmi vzdálené. Někteří novináři dnes píší, že Obamova demokratická administrativa podporuje Muslimské bratrstvo proti Nejvyšší radě ozbrojených sil. Jiní se obávají, že američtí vojáci, sloužící na Sinajském poloostrově jako pozorovatelé, budou nuceni Egypt opustit.

Zároveň se dozvídáme, že Husní Mubarak, čtyřiaosmdesátiletý bývalý prezident republiky, jehož zdravotní stav je velmi špatný, byl převezen z vězení do vojenské nemocnice Maadi.

Tam v roce 1980 zemřel svržený íránský panovník Reza Šáh Pahlaví, kterému tehdy pouze Egypt udělil azyl. Tam též bylo v roce 1981 oznámeno úmrtí egyptského prezidenta Anwara El Sadata po té, co byl zastřelen islamisty náležející do jeho vlastní osobní stráže.

Je něco nejenom nelogického, ale i morálně odporného v chování západních mocností vůči jejich středovýchodním spojencům. Léta využívají jejich služeb a pak se od nich odvracejí, pokrytecky pronášejíce moralistické soudy ve jménu demokracie, pokroku a lidských práv.
Vítězství kandidáta Muslimského bratrstva v egyptských prezidentských volbách bylo ovšem s nadšením oslavováno v ĺránu a v Gaze. Významně posílilo pozice islamistů v Jordánsku a v dalších zemích. Jordánská odnož Muslimského bratrstva oznámila, že vytvoří « shadow government » a « shadow parliament » (fiktivní vládu a parlament). Předvídá se, že jordánští islamisté budou posíleni vítězstvím jejich velkého egyptského spojence a že jejich nátlak na krále a jeho vládu zesílí.

ĺrán, který přerušil diplomatické styky s Egyptem v roce 1979, poté co Anwar El Sadat podepsal mírovou smlouvu s Izraelem v Camp David, se nyní chystá je znovu navázat. Očekává se i brzká státní návštěva nově zvoleného egyptského prezidenta v Teheránu.
Hamas, který je u moci v pásmu Gaza, je palestinskou odnoží Muslimského bratrstva. Jeho šéfové Ismail Haniyeh a Mahmud Zahar byli prvními, kteří blahopřáli nově zvolenému egyptskému prezidentovi. Podle nich, jeho zvolení je « historickým vítězstvím pro Palestince. » Vyjádřili též naději, že nyní Egypt umožní volný pohyb mezi svým územím a pásmem Gaza. Představitelé hnutí Fatah, které ovládá Předjordánsko, jsou méně nadšení. Nezapomínají, že egyptské Muslimské bratrstvo vždy podporovalo Hamas proti nim.

Evropané, kteří si myslí, že v Egyptě nyní vítězí demokracie nad generály, kteří udělali kariéru za předchozího režimu, jenom prostě neznají Střední východ a jeho skutečnosti. Na příklad neví, že na Sinajském poloostrově, který egyptské úřady už prakticky nekontrolují, místní islamisté vraždí sudánské a erythrejské uprchlíky, kteří se snaží dostat do Izraele, a pak prodávají jejich orgány (na př. ledviny) zahraničním lékařským institucím. Kombinace tak odporné zločinnosti s náboženským fanatismem je něco, co by evropské veřejné mínění mělo znát a brát na vědomí. A Evropané, kteří se ještě hlásí k dědictví Bible, by snad měli uvažovat o tom, jak je možné, že tohle se odehrává přesně na místech, kde kdysi bylo zjeveno Desatero Božích přikázání.

Jestliže situace je vážná v Egyptě, tak se zdá být ještě vážnější v Sýrii. Samozřejmě, Západ si musí být vědom, že tam nemá žádné spojence. Má tam jenom dvě skupiny nepřátel, kteří se nemilosrdně vraždí mezi sebou. Přesto je snad možno říci, že opozice, složená ze sunitských islamistů, je pro Evropu menším zlem, nežli režim prezidenta Bashara Assada. Ten se dělí o moc se souvěrci vyznání Alawitů, odnože šiismu a je velmi blízkým spojencem ĺránu a šiitského hnutí Hezbollah v Libanonu. Patnáct měsíců od začátku nepokojů, již více než třináct tisíc Syřanů přišlo o život, především z řad civilního obyvatelstva, masakrovaného režimní armádou a policií, nejvíce z nich v posledních týdnech.

Západní mocnosti jsou samozřejmě morálně nuceny podporovat opozici, která je obětí tak brutálního teroru ze strany režimu. Ale mají k tomu ještě další důvody. Opozice je silně podporovaná Saudskou Arábií a Tureckem, státy, které sice nejsou skutečnými spojenci Západu, nejsou ale jeho vyslovenými nepřáteli, jako ĺrán nebo libanonský Hezbollah.

Syrský režim je rovněž silně podporován Ruskem a Čínou. Rusko si drží od dob Sovětského svazu základnu válečného námořnictva v syrském přístavním městě Tartus. A Putinova politika na Středním východě usiluje o co největší oslabení pozic Spojených států, Velké Británie a ostatních členských států Severoatlantického paktu v celé oblasti. Rusko je hlavním dodavatelem vojenské, především nukleární a raketové techniky ĺránu. Od roku 1995 buduje íránskou atomovou centrálu v Bušehru. Vedle toho, zároveň s ĺránem, dodává syrskému režimu zbraně. A spolu s Čínou brání odhlasovat rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která by mohlo donutit syrského prezidenta odstoupit.

Ministr zahraničí Velké Británie William Hague nyní vyžaduje od Rady bezpečnosti, aby zahájila redakci rezoluce proti Sýrii, čímž se dostává do konfliktu s Ruskem.

V Izraeli, Meir Dagan, bývalý šéf organizace Mossad (tajných služeb) prohlásil, že jeho země by měla pomoci silám, které se snaží svrhnout Prezidenta Bashara Assada. Řekl, že Assadův pád by oslabil pozici ĺránu v oblasti a oslabil též Hezbollah a tak umožnil Libanonu vézt vlastní politiku. Ale Meir Dagan neupřesnil, jakou formu by pomoc syrské opozici měla mít.

Ve Spojených státech, Dennis Ross, vedoucí Institut pro blízkovýchodní politiku ve Washingtonu, mluvil o možnosti dodat zbraně syrské opozici. Řekl ale, že otázkou je, koho budeme vyzbrojovat a jak si můžeme být jistí, že ty zbraně pak neobrátí proti nám. Především ale Ross prohlásil, že Spojené státy by měly vytvořit zónu zakázaných letů nad severní Sýrií, podobné té, která byla nad severním Irákem. Řekl, že by to vytvořilo bezpečí pro opoziční síly v části země a tak převrátilo poměr sil v Sýrii.

Mezi tím došlo k vážnému incidentu u turecko-syrské hranice 22. června 2012. Ozbrojené síly syrského režimu sestřelily turecké letadlo, ve kterém oba turečtí letci zahynuli. Turecko svolalo naléhavou schůzi představitelů všech členských států Severoatlantického paktu do Bruselu. Ti jednomyslně odsoudili syrskou agresi. Podle určitých pozorovatelů, sestřelené letadlo mělo ověřit účinnost radarů a protileteckých obranných systému, dodaných nedávno Ruskem Sýrii.

Jakoby určitá fakta z doby Studené války byla stále platná, podle zásady, kterou kdysi formoval generál De Gaulle slovy : »Ideologie přecházejí, národy zůstávají. » Snad pro naše spoluobčany, kteří nezapomínají na 21. srpen 1968, to může být ještě jeden důvod k tomu, aby se zapojili do úsilí o odstranění zločinného režimu Bashara Assada.

článek je stanoviskem redaktora, nevyjadřuje názor celé redakce

čtěte také:

Prezidentské volby ve Francii. Proč vyhrál Hollande a co z toho plyne

Křesťanská mezinárodní solidarita a islámská nadřazenost

Co si myslet o případu Mohammed Merah?


      

Klíčová slova: Turecko  | USA  | Egypt
2364 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

Eurabia.cz

Muslimové ve Skotsku usiluji zákeřný způsobem o zrušeni zákazu ženské obřízkyNěmecka vláda utratila zhruba 125 milionu korun, aby zaměstnala dva syrské uprchlíky ... Miliardový byznys s ilegální imigrací a uprchlíky. Reportáž italské TV ukazuje pravdu o migraciVzdělání ve Švédsku rapidně upadá. Například mnozí švédští policisté neumějí psát Přednáška Lhoťana o rozdílech mezi křesťanstvím a islámem v beskydských Starých Hamrech - Gruňi

ePortal.cz

Glosy: O zahraniční politice a Andrejově beztrestnostiNaděje pro Izrael? Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström odstupuje

euPortal.cz

Vědci přišli na to, že ti, kteří uprchlíky nechtějí, nejsou xenofobové, ale svědomití a pečliví lidé používající rozum. Emoční centra, a tedy ani strach, se totiž v postojích odmítačů nezapojujíVíce než polovina Poláků (58 %) si myslí, že Německo by jejich zemi mělo vyplatit odškodnění za škody napáchané za druhé světové války. České republice Německo dluží až patnáct tisíc miliard korun

FreeGlobe.cz

Černý raper integrovaný v Evropě vyzývá k zotročení a zabíjení bělochů (+ video)Špiclovali Židi Trumpa a nasadili na něj odposlechy?

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Odstranění pomníku maršála Koněva z náměstí Interbrigády je vítězstvím fašizmu v naší zemiLubomír Zaorálek, jedna z nejchmurnějších postav ČSSD, kterého v době jeho ministrování zahraničních věcí nazval lid oranžovým Schwarzenbergem...

ParlamentniListy.cz

Babiš se vysmál Milionu chvilek. A vyprášil ministra ČSSD Debilové. Přepište listopad, ČT! Šméčko, Babiši. Čapí hnízdo rozpálilo umělce
Články autora
Průzkum
Volte s Němci! V Německu začínají 1. září volby do zemských parlamentů-sněmů. Obávaným looserem je merkelovská CDU a favoritem protiimigrační AfD. Koho byste volili Vy?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď