"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Co by znamenal ozbrojený konflikt v Perském zálivu?

Autor: Miloš Bílý | Publikováno: 5.7.2012 | Rubrika: Aktuality
Ilustrace

Hlavy 27 zemí Evropské unie schválily rozhodnutí na zavedení embarga na íránskou ropu, které  platí od 1. července 2012.

Íránský výbor pro národní bezpečnost a mezinárodní politiku vypracoval jako odpověď na zavedení sankcí Evropskou unií projekt zákona o uzavření Hormuzského průlivu pro ropné tankery, plující do zemí, podporujících sankce proti Teheránu.

Přes Hormuzský průliv denně proplouvá 20 procent celosvětové těžby ropy. Jedním z největších importérů ropy států Perského zálivu jsou Spojené státy a Evropská unie.

Světová ekonomika je mimořádně závislá na průchodnosti několika nervových uzlů, kterými se přepravuje ropa a plyn. Pokud by došlo k ucpání byť jen jediného z těchto míst, dojde ke  kolapsu.

Hormuzský průliv je název vodní cesty mezi Perským a Ománským zálivem. Bývá právem považován za bránu do Perského zálivu a jednu z nejdůležitějších ropných cest na světě. Průliv je 150 kilometrů dlouhý a v nejužším místě dosahuje šířky pouze 33 km.

Každý den průlivem propluje 15 000 000 barelů ropy. Jedná se zhruba o 20 % světového exportu ropy.

Pro tranzit přes Hormuzskou úžinu je  důležité to, že veškerá námořní doprava, včetně plaveb USA Navy (válečného námořnictva) se musí plavit Iránskými teritoriálními vodami. Téměř všechny vstupy do Perského zálivu se dějí skrze iránské vody a většina opuštění zálivu probíhá Ománskými vodami.

Irán povoluje cizím lodím, aby používaly jeho teritoriálních vod v dobré víře a na základě Části III Konvence Spojených národů o námořním právu v průchodovém dopravním režimu, která stanovuje, že plavidla mohou volně vodami Hormuzské úžiny a podobných vodních cest proplouvat podle rychlé a trvalé navigace probíhající mezi otevřeným přístavem a volným mořem.

Perský záliv je relativně úzký  a to z něj činí něco jako kanál, přinejmenším ve vojenském a strategickém kontextu. Obrazně řečeno letadlové a bojové lodě USA jsou v úzké vodě spoutány či jsou sevřeny pobřežními vodami Perského zálivu.

Íránské ozbrojené síly plánují v nejbližší době vybavit raketami krátkého doletu plavidla působící v Hormuzském průlivu, sdělil minulý týden novinářům velitel námořnictva Revolučních gard Ali Fadavi.

"Už jsme vybavili naše lodě raketami, jejichž dolet dosahuje 220 kilometrů. V brzké době bychom měli také zavést do výzbroje rakety s doletem více jak 300 kilometrů," prohlásil Fadivi.

Do Perského zálivu současně  připlouvá plovoucí základna amerických speciálních jednotek Ponce, jejímž úkolem se stane boj proti minovým zátarasům, které Írán  může rozvinout v oblasti Hormuzského průlivu.
 
Obojživelný transportní dok USS Ponce LPD-15 dokáže operovat s výsadkovými vznášedly, koncepčními čluny, bojovými vozidly, helikoptérami nebo letouny s kolmým startem.

USS Ponce LPD-15 je dlouhá 173,3 metrů, široká 32 metrů a její ponor činí sedm metrů. Maximální výtlak lodi se pohybuje kolem 17 tisíc tun. Ponce pohání systém o dvou kotlích a dvou turbínách, který dokáže vyvinout rychlost až 21 uzlů. Na loď se vejde 420 důstojníků a poddůstojníků a 900 námořníků.

Náměstek ministra ropného průmyslu Íránu Ahmed Kalebání prohlásil, že země hodlá zvýšit export ropy nehledě na sankce, které uvalily Spojené státy.
Írán je plně rozhodnut zvýšit těžbu ropy o 28% a do roku 2015 vyrábět 5,122 milionů barelů denně“, řekl náměstek ministra.

Je třeba si položit otázku, když Írán dokáže Hormuz zablokovat, co by to pro něj znamenalo. Všechna ropa, kterou vyváží, jde totiž do světa právě přes Hormuz. Pokud by ho zavřel, bylo by to i pro samotný Írán hodně tvrdé.

Tou nejpravděpodobnější variantou je asi zablokování úžiny s pomocí min. Možná by se dokonce rozhodli zaútočit na lodě proplouvající úžinou. To by ale bylo nepochybně považováno za vyhlášení války. Spojené státy, které mají v oblasti Perského zálivu hodně vojáků i techniky, by nepochybně útok opětovaly.

Íránské námořnictvo disponuje desítkami menších plavidel, ale ty nejsou schopné koordinovaně operovat na otevřeném moři po více dnů. Írán sice může sporadicky útočit přímo na ropné tankery, ale v žádném případě nebude schopen dlouhodobě hermeticky uzavřít celý průliv - dle názorů vojenských analytiků citovaných agenturou Reuters.  

Současné sankce byly oznámeny hodně dopředu, což je  jasný signál, že světu dochází trpělivost s odmítavým postojem Íránu k řádné inspekci míst, kde se obohacuje uran.

Spor s Íránem není jediným ohniskem konfliktu v Perském zálivu. Bouří to i v okolních zemích, zejména v Sýrii. Sýrie má přitom potenciál destabilizovat celý Blízký východ. Objevilo se napětí mezi některými členy Ligy arabských států a Sýrii. A to přispívá i k pnutí mezi některými arabskými zeměmi a Íránem.

Rétorika byla na obou stranách od počátku letošního roku několikrát vyhrocená. Mluvilo se hodně o tom, že jsou země připravené na konflikt. Čas ukáže, zda  šlo pouze o slova, anebo jestli šlo skutečně o předehru války.

Potvrzuje se, že Perský záliv  je  nadále srdcem globální ekonomiky, anebo přinejmenším trhů s energií.

Ještě důležitější jsou pak z pohledu Evropy a její energetické bezpečnosti Rudé moře a Suezský kanál. V případě Suezu to přitom platí jak o jeho severním, tak i jižním konci. Obavy vyvolávají bouře v Egyptě. Ty sice zatím lodní přepravu nijak neovlivnily.

Dopravní uzly jsou  pod velkým tlakem. Poptávka po ropě a plynu se kvůli spotřebě Číny a dalších velkých rozvíjejících se zemí zvyšuje.

Celý svět zná důležitost Hormuzské úžiny a Washington a jeho spojenci jsou si velice dobře vědomi, že Iránci ji mohou na významně dlouhou dobu uzavřít. Proto USA spolupracují se zeměmi GCC – Saúdskou Arábií, Katarem, Bahrainem, Kuvajtem, Ománem a UAE – na převedení do potrubí obcházejících Hormuzskou úžinu a směřujících ropu z GCC přímo do Indického oceánu, Rudého moře nebo Středozemního moře.

čtěte také:

Jakou roli hraje vojsko v egyptské společnosti

Pokud se Belgičanům islám nelíbí, ať ze své vlasti odejdou

Syrský problém – Kurdové!

Klíčová slova: USA  | Írán  | válka
3698 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také
Výklad Koránu

Základy islámu a jejich výklad

Stručný životopis zakladatele islámu

Islám a terorismus

Súmrak európskej civilizácie - Barbari sa zmocňujú Európy
Islám live
Sledujte nás na Youtube
Články autora
Průzkum
Měla by Británie vrátit Argentině Malvíny a Rusko Ukrajině Krym? Letos uplyne 40 od britsko-argentinské války o Malvíny (Falklandy). Měla by Británe Malvíny vrátit Argentině, tak jak požaduje vrácení Krymu Ruskem Ukrajině?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď
Doporučujeme
Český obránce Vídně proti Turkům roku 1683