"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Americko–pákistánské vztahy. Pákistán zůstává úhelným kamenem americké strategie

Autor: Miloš Bílý | Publikováno: 27.5.2012 | Rubrika: Svět
Ilustrace

Poslední rok  dokonale odhalil všechna slabá místa v americko-pákistánských vztazích. Zejména ukázal zásadní rozdíl v názorech USA a Pákistánu na to, jaký by měl být vývoj v této části Asie po roce 2014.

V USA roste kritika vůči Pákistánu za to, že nechal bin Ládina roky nerušeně pobývat na svém území. Ozývají se také hlasy o omezení štědré americké finanční pomoci Pákistánu. Islámábád zase napadá Washington za porušení svrchovanosti země operací amerických speciálních sil.

S kritikou Pákistánu  přišla také Indie. Její ministr vnitra Palaniappan Čidambaram prohlásil, že se z Pákistánu stal "křehký stát a světové epicentrum terorismu".

"Z pákistánských skrýší dnes operují různé teroristické skupiny, seskupují se, pákistánská společnost se radikalizuje, ekonomika státu i jeho státní struktura se rozpadá," řekl indický ministr.

Zhoršující se americko-pákistánské vztahy snižují schopnost a možnosti USA efektivně tlačit a ovlivňovat Pákistán v otázce jeho postupu proti terorismu a extremismu.

Celý tento vývoj má ovšem geopolitický kontext. Pakistán už delší dobu pošilhává po někom, kdo by mohl Ameriku jako spojence nahradit. Nabízí se mu v tom komunistická Čína, která nemá ohledně dodržování lidských práv žádné skrupule a islámský terorismus se jí dotýká jen okrajově. O to víc, že Čína může být vyvažující faktor ve vztahu k odvěkému pakistánskému rivalovi Indii, která se v posledních letech čím dál víc sbližuje právě s Amerikou.

Vztahy mezi jadernými mocnostmi Indií a Pákistánem jsou ovšem klíčové nejen pro tamní region, ale zhoršující se situace v Pakistánu může mít neblahý celosvětový dopad.  Experti na mezinárodní vztahy označují Pakistán za potencionální největší nebezpečí pro vývoj ve světě v první polovině 21. století.

Je stále zjevnější, že USA budou udržovat výraznou vojenskou sílu  v Afghánistánu i po r. 2014, včetně bojových jednotek a kontingentů sil zvláštních operací.

Tato přítomnost bude  vyžadovat mimo jiné určitý počet vrtulníků a bojových letadel, obzvláště vzdušných dělových člunů a útočných raket vzduch-země. Tyto bojové jednotky nemohou působit ve vzduchoprázdnu, a proto bude muset zůstat také letka výzvědných letounů a jejich posádky. Otázkou je , jaké místo má v americkém uspořádání věcí Pákistán.

Jednoznačnou odpovědí je, že Pákistán zůstává úhelným kamenem celé americké strategie. Což je také důvod, proč Washington stále zadržuje slíbenou vojenskou pomoc pákistánské armádě, činící podle odhadů 1,18 až 3 miliardy dolarů.

Napětí v americko-pákistánských vztazích kulminovalo koncem minulého roku, kdy americké speciální jednotky na afghánsko-pákistánském pomezí z helikoptér omylem rozstřílely stanoviště pákistánské armády, v kterém zahynulo 24 vojáků.

Islámábád reagoval zablokováním hraničních přechodů, přes něž Američané dopravují zásoby a vojenský materiál pro jednotky NATO, jež pod jejich vedením bojují v Afghánistánu proti Tálibánu a Al-Káidě.

Mezi CIA a mocnou pákistánskou tajnou službou ISI vládla vždy nedůvěra. Po událostech především s Usámou bin Ládinem, nařídil Pákistán Spojeným státům, aby snížily počet amerických vojenských instruktorů v Pákistánu na minimum.

Omezilo se  také sdílení informací mezi ISI a CIA. Spolupráce mezi těmito dvěma tajnými službami byla přitom už tak velmi problematická, protože američtí agenti vždy podezírali ISI z toho, že hraje dvojí hru a podporuje islámské radikály v Pákistánu i Afghánistánu.

ISI zase pobuřovalo, že CIA v Pákistánu buduje tajně síť vlastních agentů, aby na ní mohla být nezávislá.

USA poskytly Pákistánu od začátku války v Afghánistánu v roce 2001 vojenskou a finanční pomoc přibližně ve výši 22 miliard dolarů, tedy přes dvě miliardy dolarů ročně.

V této částce jsou zahrnuty i finanční "kompenzace" za to, že Pákistán udržuje na své hranici s Afghánistánem asi 100 000 vojáků, což by jinak znamenalo neúnosné břemeno pro jeho státní pokladnu.

USA a NATO naléhavě  se snaží znovu otevřít tranzitní trasy přes Pákistán, aby mohly podporovat své jednotky v Afghánistánu a rovněž stahovat desítky tisíc zbraní a materiálu, jak se blíží velké stažení v r. 2014.

Na pozadí této  politiky  probíhá  vyjednávání – o dopravě amerických  kontejnerů přes Pákistán, které již od listopadu loňského roku přes pákistánsko-afghánskou hranici nesmějí.
Pákistánci za to, co bylo dříve zadarmo, požadují peníze. Konkrétně chtějí pět tisíc dolarů za jeden lodní kontejner, což je hodně peněz a je logické, že Američané z toho nejsou nadšení.

K výrobě 80% improvizovaných výbušných zařízení (IEDs) používaných Al-Kaidou na bojištích v Afghánistánu  je používán dusičnan amonný, který vyrábí pákistánská společnost Pakarab. Američtí představitelé se zasazují o přísnější regulaci daného hnojiva.

Podle agentury AP je každoročně do Afghánistánu pašováno takové množství dusičnanu amonného, které by stačilo na výrobu 140 000 IEDs. V Afghánistánu je totiž obchod s dusičnanem amonným přísně kontrolován, ale přes oběma směry propustnou afghánsko-pákistánskou hranici je poměrně snadné pašovat jakékoli komodity.

Spojené státy zařadily Háfize Muhammada Saída, vůdce pákistánského extremistického hnutí Laškare tajjaba, na druhé místo mezi nejhledanějšími teroristy světa. Vypsaly na něho odměnu deset miliónů dolarů (184 miliónů Kč).

Saídovu organizaci obviňuje především Indie z masakru v Bombaji, který si v roce 2008 vyžádal 166 mrtvých.

Lékař Šakíl Afrídí, jenž pomáhal americké službě CIA s pátráním po teroristovi Usámovi bin Ládinovi, dostal v Pákistánu 33 let za spiknutí a velezradu. Pákistánský lékař řídil v Abbottábádu falešnou očkovací akci, pomocí které se Američané snažili získat vzorky DNA obyvatel z bin Ládinova úkrytu.

Falešná očkovací akce nakonec kýžený výsledek nepřinesla, nicméně Afrídí poskytl americké tajné službě jiné užitečné informace, přiblížil list The Times na svém webu. Podařilo se mu získat telefonní číslo a mluvit s majitelem komplexu, kde bin Ládin bydlel. Abú Ahmed al-Kuvajtí byl ve skutečnosti bin Ládinovou pravou rukou a kurýrem, který Američany přivedl až k samotnému arciteroristovi.

Washington o operaci ale neinformoval pákistánské činitele a Islámábád označil akci Američanů za narušení své suverenity. Pákistán vyšel ze zásahu s obrovskou mezinárodní ostudou. Musel vysvětlovat, jak je možné, že nejhledanější terorista světa v poklidu pobýval nedaleko pákistánské vojenské základny.

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová Islámábád už dříve vyzvala, aby lékaře propustil, protože jeho čin posloužil americkým i pákistánským zájmům.

Američtí politici se také nechali slyšet, že by ho rádi vyznamenali Zlatou medailí kongresu a zvažovali, že by mu zajistili americké občanství. Jeho odsouzení tak může  poškodit už tak pochroumané americko-pákistánské vztahy.

CIA podle všeho naverbovala chirurga Afrídího během jeho pobytu ve Spojených státech v roce 2009. Afrídí měl přitom důvod se islámským ozbrojencům pomstít. Jen o rok dříve ho v Péšáváru unesli radikálové z organizace Laškar-e-Islám, kteří jsou napojeni na pákistánský Taliban. Propustili ho až poté, co za něj dostali výkupné milion pákistánských rupií, v přepočtu asi 220 tisíc korun.

Je načase si přiznat, že americká politika vůči Pákistánu ideálně  nefunguje.

Podpora Islamabádu je postavena na těchto úvahách. První zní, že když se nebudeme snažit, pákistánská vláda, se může zhroutit a její jaderná výzbroj padne do špatných rukou, pravděpodobně do rukou Al-Káidy. Pákistán však není Somálsko. Po většinu své dosavadní existence je řízen profesionální armádou, která je široce uctívanou národní institucí.

Pákistánci kombinují prvky reálpolitiky s prvky politického islámu s cílem udržovat v regionu ozbrojené třenice s hlavním cílem oslabit Indii.

Ve vztahu americké administrativy vůči Pákistánu panuje zásadní napětí. Americká administrativa si přeje demokratickou vládu a zároveň vládu, která ji bude platná v poli.

čtěte také:

Poslední vývoj v Jemenu

Sýrie. Co bude dál?

Strategické přátelství mezi USA a Afghánistánem

Klíčová slova: USA  | terorismus  | Pákistán
1839 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

Eurabia.cz

Proud uprchlíku/imigrantů z Řecka přes Balkán směrem k nám zesiluje! Poděkujte Němcům a EU, kteří vyzývají k nebránění migraciNeziskovky v Německu zuří. Odmítají, aby byli uprchlíci vyšetřování kvůli věku. 40 % uprchlíků lže o tom, že jsou dětiBičování mužů a žen za nemanželský sex v Indonésií. Brzy i v Evropě? Francouzský stát podporuje islamizaci formou propagace muslimské kultury ...Orbán elegantně setřel notorického opilce a šéfa EU: Lucembursko? A co ten národ dokázal? Na co může být hrdý?

ePortal.cz

Glosy: O zahraniční politice a Andrejově beztrestnostiNaděje pro Izrael? Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström odstupuje

euPortal.cz

Studenti na výzvu švédské fanatické aktivistky Grety Thunbergové „stávkují za klima“. Kdyby šli raději vysazovat stromky či uklízet ulice a parky! Migrační vlna nabírá na síle. Na řecké ostrovy, jejichž infrastruktura už teď praská ve švech kvůli náporu migrantů, se v blízké době chystá doplout z Turecka až několik tisíc dalších lidí

FreeGlobe.cz

Němečtí vědci tvrdí, že lidské rasy neexistují. Vede je k tomu věda nebo náboženství politické korektnosti?Černý raper integrovaný v Evropě vyzývá k zotročení a zabíjení bělochů (+ video)

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Krutá nemoc Karel Gotta. Pražská kavárna a ubožáci na FB si mohou opět do mistra kopnoutJako republika jsme Koněva prohráli

ParlamentniListy.cz

„Západ se bál našich výrobků.“ Herec, kterému budou nadávat, o 30 letech po sametu. A o jiných hercíchKde to skončí? Zákaz červeného masa pro děti. Zelení to opravdu navrhli
Články autora
Průzkum
Má mít Okamura konkurenci? Souhlasíte s názorem sociologa Petra Hampla, že by Okamurovi prospěla konkurence na politické scéně?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď