"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Odpovědi na otázky o Bushovi a válce o civilizaci

Autor: Guy Millière | Publikováno: 12.2.2007 | Rubrika: Evropa
Ilustrace

Na řadu mých článků, které se týkaly Bushovy doktríny, mi přišla řada reakcí, a já bych na ně rád v nejdůležitějších bodech krátce odpověděl.

1) Vím dobře, co znamená ztráta blízkého a milovaného člověka. Mám ve Spojených státech mnoho přátel, a to i v rodinách vojáků. Každý lidský život je nekonečně vzácný. Rozhodnutí hájit svoji zem a svobodu zahrnuje mnohá rizika a může přinášet bolest. Alternativou je otroctví a souhlas s terorem. Každý by raději žil ve světě bez fanatiků a stoupenců totalitarismu. Avšak v takovém světě nežijeme.

2) Veřejné mínění může kolísat. Vládnutí se neodehrává pomocí výzkumů veřejného mínění, ale tak, že svůj čin promítneme do časového trvání. Druhý Bushův mandát skončí v lednu 2009. Do té doby je šéfem armády a ručí za bezpečnost země. Situace, kdy prezident vládne s Kongresem jiné politické barvy, není pro USA nová.

3) Válku je možné hodnotit až poté, co skončí. Završuje se tím, že jedna strana zvítězí a druhá je poražena. O výsledku války nelze hovořit dříve, než válka skončí. I tažení proti nacistickým armádám v Evropě v letech 1944-1945 mělo svůj rub, zažilo různé epizody, omyly. Válka byla vedena až do konce jednoduše proto, že neexistovala jiná volba. Okolnostmi vynucené spojenectví se Stalinem mělo za následek, že bylo bohužel třeba dalších čtyř desetiletí, aby byl poražen leninismus. V dnešní době vyhlásili islamisté válku civilizaci. Je třeba vést válku, jiná volba neexistuje. Alternativou je pouze kapitulace, se všemi důsledky.

4) Ze způsobu, jakým přistupujeme k faktům, vyplývá, že přikládáme větší význam tomu, co vidíme, a co vidět není, jednoduše přehlížíme. Atentáty v Iráku jsou vidět. Ale tisíce životů zachráněných zničením teroristických středisek nikoli.

Nelze ukazovat masakry, které se nestaly.

Situaci v Iráku máme před očima, ale nikdo si už nepředstavuje, co by se na Západě stalo, kdyby Al-Kájda, Saddám Husajn a islamisté měli po září 2001 volnou ruku. Jeden můj kalifornský přítel mi řekl, že miliony lidí za několik měsíců na hrůzy 11. září zapomněly. To je, myslím, přesné.

5) Způsob, jakým se, obzvlášť ve Francii, zachází s informacemi, má v jednotlivých zemích obrovský vliv na to, jaký si lidé udělají o situaci názor. K atentátům v Iráku dochází ve dvou provinciích a v několika čtvrtích v Bagdádu. Nepostihují celou zemi. Teroristé si jsou dobře vědomi toho, že je nutné ovlivňovat západní veřejné mínění. Sledovat novináře, jak dělají teroristům hlásné trouby, je skličující

6) Motivace těch, kdo ve Francii hovoří o „bahnu“, mi zčásti uniká. Rozumím nepřátelům civilizace, kteří se nacházejí na levici nebo na krajní levici. Byli vždy, nebo téměř vždy, na straně totalitarismů. Rozumím lidem z krajní pravice: islamismus je stejně jako oni proti svobodě. Ale méně už chápu nacionalisty a gaullisty: vím, že nenávidí Ameriku, ale jako mohou nevidět, že případné vítězství islamistů na Středním Východě by znamenalo zároveň jejich vítězství v Evropě? Myslí si snad, že je budou islamisté považovat za přátele, budou-li se před nimi plazit? V podobném postoji je notná dávka krátkozrakosti a hlouposti. A patrně též zbabělosti: je lépe se podvolit, nežli stát zpříma, myslí si asi.

7) Demokratická strana podléhá nezodpovědnosti stejně jako v době války ve Vietnamu. Snaží se sledovat pouze své volební zájmy a hrdinství tisíců vojáků jí nic neříká a příliš jí neleží na srdci ani bezpečnost Ameriky a celého světa. Tato taktika jí sice může přinést bezprostřední úspěch, ale z dlouhodobějšího hlediska to znamená ztrátu cti. Stoupenci cynismu si nevzali z dějin žádné poučení a podle všeho jim ani nedochází, že se s fanatiky a totalitarismy nelze na žádný způsob bratříčkovat.

Kdyby byl Hitler zastaven v roce 1946, byly by zachráněny miliony lidských životů. Tehdy ovšem mnozí mohli rovněž tvrdit, že není nebezpečný: v té době ještě nezpůsobil kataklysma.

z internetového časopisu Les quatres veritées (Čtyři pravdy) přeložil jfm.

Guy Millière (1950) je francouzský filozof, ekonom, profesor dějin idejí a kultur na univerzitě Paris VIII, překladatel děl Friedricha A. von Hayeka, autor životopisu prezidenta Ronalda Reagana.

3448 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení



Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Články autora
Průzkum
Ve Francii vyhlášena rekonkvista. Co vy na to? Pravicový prezidentský kandidát Zemmour vyhlásil ve Francii protiimigrantskou rekonkvistu. Co vy na to?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď