"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Muslimové o životě v České republice

Autor: Jana Stará | Publikováno: 26.8.2011 | Rubrika: Islám
Ilustrace

Islám, po křesťanství druhé nejrozšířenější světové náboženství a současně již od historie jedno z náboženství nejrychleji expandujících. I přes zvyšující se počty muslimů žijících v Evropě, potažmo v České republice, je stále povědomí o islámu minimální a často opředeno předsudky a negativními stereotypy. Tento text je stručným představením islámu a muslimů, žijících v ateistických podmínkách České republiky.

Obecně o islámu

Islám vznikl v 7. století na území dnešní Saudské Arábie,  je nejmladším monoteistickým náboženstvím a stejně jako křesťanství či judaismus je náboženstvím knihy. Posvátnou knihou islámu je Korán, jejž podle tradice skrze archanděla Gabriela sám Bůh, pro muslimy Alláh, nadiktoval Muhammadovi, největšímu muslimskému proroku a zakladateli islámu. Nejposvátnějším místem islámu je Mekka se svatyní Kaaba, kde se Muhammad narodil a byl poprvé osvícen. Dalšími významnými místy jsou Medina, kde Muhammad zemřel a Jeruzalém.

Islám je náboženstvím s řadou nařízení a povinností, jimiž se muslim musí řídit. V mnoha muslimských zemích je odkaz na Korán součástí ústavy, ale velmi často se islámské právo v praxi neuplatňuje, ve většině případů pouze rodinné právo. Islámská svatba a rodina je důležitou součástí života společnosti. Podle islámu se každý člověk rodí ve stavu odevzdanosti Bohu, tedy jako muslim. Pak je veden svou rodinou a společností, a podle toho z něj vyroste křesťan, ateista nebo něco jiného. Islám je univerzální náboženství, proto jej může přijmout kdokoliv. Stačí když přijme vyznání: „Není jiného boha kromě Alláha a Muhammad je Jeho posel.“  Toto je tzv. šaháda, první z pěti pilířů islámu. Druhým pilířem je Salát, modlitba, kterou muslimové konají pětkrát denně v daných časových intervalech. Třetím pilířem je Zakát, almužna, která má v dnešní době také přesně stanovená pravidla podle výdělku každého muslima. Čtvrtým, neméně významným pilířem je Saum, půst od úsvitu do západu slunce v měsíci Ramadánu, od kterého jsou oproštěni pouze nemocní lidé, děti či těhotné ženy. Posledním pilířem pak je Hadždž, pouť do Mekky, kterou by každý muslim měl vykonat alespoň jednou za život. Pokud toho není schopen, měl by alespoň shromáždit prostředky a nechat za sebe jít zástup.

Nejvýznamnějším pramenem muslimské víry je již zmíněný Korán, který je od svého sepsání v nezměněném znění. Pravost Koránu je v dnešní době „dokazována“ za použití nejmodernější techniky.1 Korán je pro muslimy prvotním zdrojem informací a životního moudra, kde jsou hledány odpovědi na životní otázky. Dalšími prameny jsou Sunna, což je kanonizovaná sbírka tradic, dále analogie a posledním článkem je souhlasné stanovisko učenců, kteří mají slovo, pokud nelze na nějakou otázku nalézt odpověď v žádném z předchozích pramenů. Ti například stanovili, že v oblasti za polárním kruhem se denní motlitby řídí časem v Mekce.

Vlastní práce

Pro výzkum vedoucí ke vzniku tohoto textu bylo kontaktováno několik muslimů žijících v ČR více než 5 let a jeden konvertita, jímž byl pan Vladimír Sáňka, předseda Islámské nadace v Praze. S každým byl veden osobní rozhovor, na základě předem připravených otázek, ohledně jejich víry a zkušeností s životem v České republice. Hlavní výzkumná otázka zněla: „Nakolik muslimové žijící v České republice dodržují základní tradice a pilíře své víry a do jaké míry jejich víru ovlivňuje relativně ateistické prostředí této země?“ Dalšími významnými tématy pak bylo, jaký je přístup jejich okolí, rodiny a především co pro ně jejich víra znamená zde, v nemuslimské zemi, či jak se liší jejich přístup a postoj když jsou zde, a když jsou v zemi, odkud pochází, například na návštěvě u své muslimské rodiny. Každý z respondentů měl trochu jiné postoje a zkušenosti. Pro zjednodušení vyhodnocení výzkumu lze respondenty rozdělit do tří základních skupin.

Prvními jsou ti, kteří vyrostli v muslimském prostředí, k islámu byli od dětství vedeni a nyní žijí v ČR a od své víry neupustili, naopak jim, podle slov jednoho z respondentů „hlavně zpočátku dodala sílu vypořádat se se zásadní životní změnou“. Jako příklad této první kategorie lze uvést Maročan Elhadi, který přišel do České republiky před 12ti lety za prací. Nyní je poměrně úspěšným podnikatelem a je ženatý s Češkou ateistkou a mají dvě děti, které jsou rovněž ateisté, což je obojí v rozporu s muslimskou tradicí, neboť muž si může vzít buď muslimku nebo křesťanku či židovku, tedy ženu, která věří v jediného Boha, neboť muslimové uznávají všechny monoteistické proroky, kteří přišli před Mohamedem, proto muslim nemá problém s vírou své manželky, mnoho muslimů také křesťanské manželky skutečně má, zejména ve Středoasijských republikách bývalého Sovětského svazu. Nejvýše postaveným muslimem, který má křesťanskou manželku je Kofi Annan, bývalý generální tajemník OSN. Podle Koránu je tak schůdnější vztah s „jinověrcem“ než „bezvěrcem“. Muslimská žena si však může vzít pouze muslima, neboť žena je na svém manželovi minimálně po určitou část života existenčně závislá. Mohla by tak být nucena k odpadnutí od víry. Zároveň by děti muslima měly taktéž přijmout muslimskou víru, přestože je matka jiného vyznání. S tím také souvisí fakt, že respondent s rodinou slaví křesťanské Vánoce a Velikonoce.

Co se dodržování jednotlivých pilířů týče, Elhadi se pravidelně modlí, ale v Praze prý není moc jednoduché docházet do měšit, neboť v době výzkumu byly pouze dvě, povětšinou přeplněné, přesto se však respondent snaží mešitu navštěvovat alespoň jednou týdně na „páteční velkou modlitbu“. Almužnu dává formou příspěvku své rodině žijící v Maroku a pouť do Mekky rozhodně plánuje uskutečnit, jen co bude mít dostatečné finanční prostředky. Dalším důležitým tématem byl Ramadán, který je nejdůležitějším měsícem v životě každého muslima. S tímto pohyblivým obdobím jsou spojeny významné svátky a oslavy. Elhadi proto, pokud mu to povinnosti dovolí, touto dobou vždy jezdí za svou muslimskou rodinou, kde spolu tráví čas, dodržují půst, navštěvují známé a příbuzné, modlí se a účastní se čtení z Koránu.

Pro výzkum byla také stěžejní otázka přístupu okolí k jeho muslimské víře a celkově zkušenost s ČR: „Za celou dobu co zde žiji, jsem se nesetkal s žádnou agresí nebo nesnášenlivostí vůči sobě. Jednou se mi ale stalo, že se mě obchodní partner během naší první schůzky nepřímo zeptal, zda nemám něco společného s nějakou teroristickou organizací, což mně značně zaskočilo. Ale například, když jsem se svou rodinou či českými přáteli v restauraci, nikdo si neobjednává vepřové maso, ani na stole není žádný alkohol. Lidé kolem mě jsou velice ohleduplní a já si toho moc vážím. Se životem v České republice jsem spokojen a nechtěl bych se natrvalo vracet do Maroka.“

Ani ostatní respondenti neměli žádnou zásadně negativní zkušenost s reakcemi okolí na jejich víru a také jsou zde spokojeni a rozhodně se nehodlají stěhovat pryč, popřípadě vracet se zpět do země svého původu. Všichni se také shodli, že jim víra velice pomohla, hlavně zpočátku, a poté co přestala být jejich „povinností“ je pro ně mnohem důležitější nežli dříve.

Další skupinu tvořili rodilí muslimové, kteří také vyrostli v prostředí islámu a byli k němu vedeni, avšak po přestěhování do nemuslimské společnosti přestali víru praktikovat v takovém rozsahu jako v jejich mateřské zemi. Většinou bylo důvodem nepochopení, jiná mentalita okolí a změna životního režimu, popřípadě vztah s partnerem jiného nebo žádného vyznání. V jiném případě se jednalo o generaci, která se zde narodila a vyrůstala a svými rodiči nebyla tak přísně k islámu vedena. Jeden respondent tento fakt vyjádřil následovně: “Cítím se muslimem, i když se nemodlím každý den. Nejím vepřové maso, alkohol si sice občas dopřeji, ale nikdy ne během Ramadánu, kdy jezdím většinou za rodinou do Sýrie. Když jsem doma, tak chodím do mešity a modlím se. Dodržuji půst a slavím svátky Ramadánu, věnuji zakát. Připomínám si tak své kořeny, ale když jsem v Čechách, žiji jako Češi. Nemám pocit, že bych dělal něco špatně, jsem muslimem uvnitř a to je pro mne hlavní“.

Příkladem poslední kategorie je pan Vladimír Sáňka, který k islámu konvertoval před šestnácti lety a v současné době je předsedou Islámské nadace v Praze. Aktivně se zabývá rozrůstající se muslimskou komunitou v České republice, „Během socialismu byl počet muslimů v Čechách nepatrný, avšak od 70. let se tato skupina rychle zvětšuje. V roce 1992  byla zřízena první modlitebna na pražském Kačerově a nyní je v ČR odhadem 11 000 muslimů. Hodně lidí přichází a komunita je většinou jejich prvním zastavením. Pomáháme jim začít zde nový život, začlenit se, najít si zaměstnání. Zároveň zde mají své zázemí“. Podle pana Sáňky má islám velký potenciál rozšířit se v Evropě, neboť je snáze pochopitelný, oproti například křesťanskému učení a svaté trojici. „Lidé se v něm mohou najít. Důkazem toho je mnoho lidí, kteří mají tendenci islám přijímat a stále se rozšiřující komunita.“

Velice zajímavé byly důvody, proč si pan Sáňka vybral právě islám a jak tento fakt brala jeho rodina, která je ateistická. „V té době jsem hledal sám sebe, nějaký smysl života. Zjišťoval jsem si informace o různých náboženstvích a islám mi přišel nejlépe uchopitelný a rychle jsem se v něm nalezl. Jistou roli hrálo i to, že jsem během svého mládí žil a pracoval několik let v Sýrii a měl jsem proto znalost muslimského prostředí. Také jsem se oženil s rodilou Syřankou, která ovšem nebyla praktikující muslimkou“. Pan Sáňka sám začal islám praktikovat a jeho žena se k němu později přidala. Rodina byla zpočátku trochu skeptická, neboť islám znali jen z médií. Po bližším seznámení se s muslimskou vírou ji začali respektovat a zalíbilo se jim například to, jak by se měl muslim chovat ke své rodině a starším lidem celkově. Za dobu praktikování víry a angažování se v Islámské nadaci se nesetkal s žádnými zásadně negativními ohlasy, až na pár anonymních emailů, připisuje to však hlavně tomu, že se pohybuje spíše ve vzdělanějších kruzích.

Závěr

Z výzkumu vyplynulo, že když muslim opustí své mateřské, ryze muslimské prostředí, rozhodně to jeho postoj k tradicím a zásadám islámu ovlivní. Možná je to dáno typem lidí, kteří emigrují, ale i společností, kam přesídlí. Přesto muslimy zůstávají a jejich identita se nemění, jen se přizpůsobují okolnímu prostředí. Paradoxem se může zdát, že z respondentů nejdůsledněji praktikujícím muslimem byl konvertita.

Pozn. Text vychází ze seminární práce studentů ČZU, oboru Hospodářská a kulturní studia, jež vznikla v prvním ročníku v rámci předmětu Geografie náboženství.

Autor: Jana Stará

1) IBRAHIM, I.A. Stručný průvodce k porozumění islámu. 2. vydání. Praha : Ústředí muslimských obcí, 2009. 59 s. ISBN 978-80-904373-4-0.

8084 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

Eurabia.cz

Poslanec SPD a zkušený ex-diplomat Kobza analyzuje krizi kolem útoků na saúdskoarabskou rafineriíDnešní Londýn - dav v černém zahalených muslimek oslavuje multikulturalismusNěmecka vláda utratila zhruba 125 milionu korun, aby zaměstnala dva syrské uprchlíky ... Muslimové ve Skotsku usiluji zákeřný způsobem o zrušeni zákazu ženské obřízkyMiliardový byznys s ilegální imigrací a uprchlíky. Reportáž italské TV ukazuje pravdu o migraci

ePortal.cz

Glosy: O zahraniční politice a Andrejově beztrestnostiNaděje pro Izrael? Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström odstupuje

euPortal.cz

Je třeba, aby nyní promluvil Putin – a to ještě dříve, než promluví děla. A to proto, že je jen malá naděje na to, že se Rusko bude moci budoucímu střetu vyhnout. Jinak hrozí ArmageddonTakovéto děsivé věci se opravdu dějí v českém zdravotnictví... Čtěte příběhy konkrétních lidí

FreeGlobe.cz

Černý raper integrovaný v Evropě vyzývá k zotročení a zabíjení bělochů (+ video)Špiclovali Židi Trumpa a nasadili na něj odposlechy?

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Krutá nemoc Karel Gotta. Pražská kavárna a ubožáci na FB si mohou opět do mistra kopnoutJako republika jsme Koněva prohráli

ParlamentniListy.cz

Profesor od Zelených varoval: Na zemi je moc lidí. Moc skleníkového plynu, omezte hovězí maso. A stavte větrníkyEmir Kusturica potrestán za medaili od Zemana? Na FAMU, kterou proslavil, se prý chystá velká akce progresivních levičáků
Články autora
Průzkum
Má mít Okamura konkurenci? Souhlasíte s názorem sociologa Petra Hampla, že by Okamurovi prospěla konkurence na politické scéně?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď