"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Islám potřebuje sebereflexi

Autor: Karel Keller | Publikováno: 22.12.2006 | Rubrika: Islám
Ilustrace

Kultura, která připravuje lidi na smrt

Islámský svět se vyvíjel po 2. světové válce velmi diferencovaně a místy se stal ohniskem neklidu a nesvárů, které trvají dodnes. Řekněme otevřeně, že arabští a íránští muslimové nikterak výrazně nestáli po boku vítězných mocností, spíše by se dalo mluvit o opaku. V reakci na britský a francouzský dočasný mandát se některých oblastech zdvihl větší odpor, než proti režimu, který měl za sebou miliony mrtvých. V poválečných zhruba dvaceti až třiceti letech se prosazovaly v řadě zemí sekularistické tendence, které měly výraz v nacionalismu a islámském socialismu, ať už šlo o Egypt, Sýrii, Irák, Libyi či Alžírsko, abych jmenoval jen ty nejvýznamnější. V 80.-90. letech toto hnutí selhalo. Příčin bylo několik: slábnoucí podpora sovětského bloku, korupce domácích politiků, prohlubující se technologický rozdíl mezi Západem a Východem, frustrace z válek s Izraelem, demografická exploze a s tím spjatá emigrace do USA a západních států. Během posledních asi dvaceti let dochází proto ke trendu zcela opačnému, tj. k příklonu k fundamentálnímu islámu, ať už je to na bázi teoretické (touha po sebezdokonalování, hledání vzoru u starých Arabů) nebo praktické (mj. dobročinnost charitativních organizací).

Problémem islámu je jeho faktická nadřazenost vůči jiným náboženstvím. Svoboda vyznání je mu odepřena a nemožný je "přestup" na jakoukoli jinou víru. Odpadlictví (irtidád) je nejtěžším hříchem, za který je možno udělit trest smrti.. Možnost adaptability islámu k ostatním duchovním směrům je tedy snížena, ne-li vyloučena. Slýcháme, že muslimové jsou příkladem míru a tolerance, ale pravý opak je pravdou. Když člověk ve všech otázkách víry souhlasí (anebo ji taktně zamlčí či popře), tak může dosáhnout vzájemného porozumění. Ale je kamenem úrazu, pokud začne přemýšlet a diskutovat. To se pak v plné nahotě objeví neúcta k lidské svobodě. Jde tedy o zásadní rozpor mezi demokracií a jejím popíráním. Je politickou slepotou, nevidí-li někdo rozdíl mezi euroatlantickou civilizací (Evropa, sev. Amerika a také Izrael), kde je zaručena svoboda jednotlivců i skupin v právních státech, a islamistickými autokratickými režimy, kde jsou politické i náboženské svobody silně, ne-li úplně, potlačeny.

Domnívám se, že nesnášenlivost islámu je zakotvena v samotném Koránu a hadíthech. Srovnání s textem Starého zákona kulhá: jeho často kritizované knihy mají charakter vazby k určitému historickému kontextu a nikoho by ani nenapadlo se jich dovolávat. A pokud jde o stanovení trestů, nemají závaznou povahu, jde pouze o doporučení sepsaná lidskou rukou, byť je inspirována Duchem svatým. Naproti tomu Korán představuje autentické slovo Boží sdělené Prorokem Muhammadem a každé slovo je třeba brát - z pohledu muslima - s plnou vážností. Zejména súry medínské a ze 3. mekkského období jsou zatíženy bojem, nenávistí a zabíjením (srv. 2. súru al-Bakara, vv. 186, 187, 4.súru an-Nisá´, vv. 59, 76, 91 a 93, 8. súru al-Anfál, vv.12 a 17, 9. súru at-Tawba, vv. 5, 29, 38, 39, 74 a 124, 22. súru al-Hadždž, vv. 20 a 21, 25. súru al-Furqán, v. 54, 33. súru al-Ahzáb, vv. 60 a 61, 47. súru Muhammad, v. 4, 48. súru al-Fath, v.13). Kdyby se na ty citace odvolávala nevelká skupina fanatických islamistů, kteří by jinak nikomu neškodili, je to jejich věc, i když by bylo třeba zostřené opatrnosti. Ale ti lidé za sebou cítí obrovskou podporu ideologickou a masmediální, a co je nejhorší - naprostá většina obyvatel je jim v různé míře nakloněna. Chování arabské komunity, kterou znám nejlépe (ale nejinak tomu bude s íránskou, afghánskou či pákistánskou), má tak tvar jakési pyramidy: široká podpora veřejnosti jako základna (al-qá´ida) , střední skupina - méně početná - je tvořena tzv. štváči (ideology, sdělovacími prostředky, ale také mnohými náboženskými učenci - imámy, chatíby, ˇulamá´) a na samém vrcholku vykonavači - snadno zmanipulovatelní sebevražední atentátníci. Korán na více místech popisuje ráj, do kterého se automaticky dostanou navzdory nejtěžším hříchům, jichž se dopustili. Líčení ráje je natolik přitažlivé (plodné stromy vytvářející chládek, panny přinášející nápoje a oddané každé rozkoši…), k tomu se druží posmrtná sláva u všech soukmenovců a také zajištění rodiny, že řada hochů a dívek se obětuje. Uvěří-li tito mladíci (málokomu je přes 25 let), že bojují za svatou věc proti proradnému nepříteli - a potenciálním protivníkem je každý ne-muslim či "kolaborant", zcela ztratí pud sebezáchovy a vidina ráje dostává konkrétní podobu… Neznám žádnou jinou kulturu, která by připravovala v takové míře lidi na smrt, a to vysloveně se zločinným podtextem. 95 % útoků je vedeno ve světě arabskými radikály, o sebevražedných to platí na 100 %. Nad tím by se měli všichni muslimové zamýšlet: nad brutálními akcemi proti nevinným lidem, namnoze proti dětem, ženám a starcům. To je naprosto neospravedlnitelné.

Islámské kverulantství

Nedávno jsem si udělal statistiku, byť jakkoli neúplnou, o arabských masakrech, vraždách, atentátech, popravách, detonacích, únosech, pálení aut, persekucích a blokádách za posledních 30 roků. Byl to výčet hrůzný a nejhorší na tom je, že pro jedno se zapomíná na druhé. Podle mne nelze nikam ustupovat, protože by to nevedlo k žádoucímu výsledku. Muslimové si totiž povolnost a toleranci vykládají jako své vítězství. Příkladů z právě uplynulé doby máme hned několik: 1/ A.Šaron stáhl 7.000 osadníků z Ghazzy; Palestinci si to vysvětlili jako výhru a hned následoval požadavek na vyklizení Západního břehu a rozdělení Jeruzaléma. 2/ V palestinských volbách zvítězilo ultraradikální hnutí Hamás, nepřístupné míru s Izraelem a nenávistné vůči všemu, co je západní provenience (ovšem s výjimkou penězovodu z EU…). 3/ Ahmadínežád, íránský prezident, odmítl spolupráci s experty z MAAE a nepokrytě se přihlásil k obohacování uranu. 4/ Nedávné skandály týkající se karikatur Proroka Muhammada: člověk působící v jiném kulturním okruhu (tj. v Evropě) má právo vyjádřit svobodně svůj názor, zejména když se nabízí jistá spojitost s násilnými činy, kterých rozhodně nikdy nebylo málo. Žádný křesťan by nikdy neportrétoval Ježíše s bombou na hlavě, protože by to bylo u tohoto posla lásky a spravedlnosti zcela absurdní. Přesto jsme se v západní Evropě dočkali jeho četných blasfémií spojených s jeho osobním životem, které ovšem neměly širší dopad na veřejnost a byly slušnými lidmi odmítnuty.

Islám potřebuje hlubokou sebereflexi. Ve středověku byl kulturou, která se mohla směle poměřovat s nejvyspělejšími civilizacemi své doby. I v Evropě zanechal svůj vliv (Španělsko v době Abdurrahmánově, toledská překladatelská škola, Sicílie…), který však v novověku začal postupně slábnout. Dnes procházejí muslimové nejtemnější epochou svých dějin. Celý svět se jich obává, protože není týdne, aby se neodehrála nějaká katastrofa spojená s jejich jménem. Jejich společným většinovým znakem je pocit ukřivděnosti a až patologická nenávist vůči Izraeli, USA a západním zemím. Je však toto kverulantství oprávněné? Na arabském území a v Íránu se nachází zhruba 40 % světových zásob nafty a zemního plynu. Při své racionální politice a hospodaření by mohly tyto země přispět k řešení palestinského problému, např. podporou průmyslu, zemědělství a služeb i snížením nezaměstnanosti, zúrodnit pouště, zajistit dostatek pitné vody atd. Místo toho si naftoví zbohatlíci stavějí pěti či sedmi(!)hvězdičkové hotely, vozí se v luxusních autech, do Londýna nebo Antverp si jezdí nakupovat drahé šperky a celkově se utápějí v požitcích. Výsledkem je nadmíru hluboká propast mezi majetnými a chudými, což je mimochodem v přímém rozporu s islámem - místo tolik proklamované solidarity nastupuje egoismus.

Též odpor k Americe a k Izraeli se mi jeví jako nespravedlivý. USA zbavily Irák jednoho z nejhorších zločinců z poslední éry, zavedly tam - stejně jako v Afghánistánu - demokratický systém (i když nedokonalý, ale snad se to časem poddá) a dbají v rámci svých možností o pořádek. Nikdo neodpoví, co by se stalo, kdyby Saddám Husajn nadále vládl. Je politickou naivitou, že jeho režim by se postupně zliberalizoval… Izrael je státem s demokratickými kořeny (mj. s 20 % arabského obyvatelstva!), a to i přesto, že žije v neustálém ohrožení. Vznikl z vůle OSN v listopadu 1947, kdy pro něj hlasovalo 33 zemí (proti jich bylo 11). Nejméně 3 z válek proti Izraeli, 2 intifády a bezpočet teroristických akcí (vč. sebevražedných útoků) měly vždy na svědomí arabské země. Zvláště neodpovědný byl postoj egyptského prezidenta an-Násira, který vyhrožoval likvidací židovského státu. Kdyby byli představitelé arabského světa vstřícnější a nenechali se strhnout pouty studené války, už dávno by byl nastolen mír a Amerika by nemusela hájit Izrael proti padesátinásobné arabské přesile.

Islám potřebuje modernizaci

Na stále stoupajícím vlivu islámu ve světě i v Evropě má svůj podíl i naše přehnaná tolerance. Muslimové se zde těší absolutní náboženské svobodě: mešity v Londýně, Paříži, Bruselu a dokonce i v Římě jsou samozřejmostí. Srovnejte si to se situací např. v Saúdské Arábii, kde není jediný kostel a nemuslimům je přísně zakázáno vstoupit do Mekky či Medíny… Je na čase přestat s jednostranným zvýhodňováním islámu na úkor křesťanství či jiných kultur. Sami od sebe jim pak sugerujeme pocit nadřazenosti nad naší civilizací.

Proto obavy z budoucího vývoje Evropy jsou na místě. Nebudou-li naši politikové ostražití, mohou se dočkat během třiceti až padesáti let minimálně trojnásobného vzrůstu islámské populace. Nevěřme v multikulturalismus, nebo jej alespoň uchopme s opatrností. Na území Velké Británie se rozkládají pákistánská a arabská ghetta, ve Francii jsou v obdobných útvarech Alžířané, ve Španělsku Maročané, v Německu Turci a Kurdové - a vzájemná kulturní výměna je minimální. Muslimové žijí v západních zemích v podstatě v uzavřených společnostech a upozorní na sebe jedině výrazy nespokojenosti. Vezměme si na druhé straně příklad z Blízkého a Středního východu. Křesťané, ač je jich v některých zemích 10 % (v Libanonu dokonce přes 40 %), respektují náboženství většiny a příliš na sebe neupozorňují, i za cenu politické druhořadosti. V ČR nemine týden, aby představitelé 0,1 % obyvatelstva nebyli zváni do televize i rozhlasu (též noviny jsou jim štědře otevřeny), aby vysvětlovali, že názorová svoboda stojí níže než jakási náboženská dogmata (např. zákaz zobrazování), nota bene platná výlučně pro islámské státy. To je naprosto defenzivní taktika. Vzbudí-li karikatury Proroka Muhammada daleko větší rozhořčení v muslimských městech než masakry v Londýně, Madridu nebo New Yorku, pak je cosi v nepořádku. Tehdy projevovali falešnou solidaritu a v mnoha případech řekli, že západní země si za to mohou samy. Ve skutečnosti měli však špatně skrývanou radost. Nezaznamenali jsme žádnou protiteroristickou demonstraci s jasným požadavkem skoncovat s násilím (jako to vidíme ve Španělsku, Francii a Německu).

Myslí-li to vysocí islámští duchovní i politici vážně, měli by se od těchto negativních jevů distancovat: pohrozit, že každý účastník teroristické akce bude nemilosrdně vyobcován z islámského společenství a bude proklet. Každému pachateli by se mělo dostat citelného morálního odsouzení, včetně zákazu vstupu do mešit či odepření víz pro hadždž, ale především potrestat jej nejtěžším žalářem. Dokud nebudou tyto činy důsledně stíhány, pak jsou veškerá slova marná a ztrácejí na významu.

Před islámem se otevírá cesta k souladu a harmonizaci s okolním světem. Je to cesta modernizace, opuštění doslovného výkladu a zásad úzce vázaných na čas, upřednostnění morálních principů nad příliš konkrétními příkazy a zákazy, symbolizace některých úkonů, otevření se k přátelské a nepředpojaté diskusi s jinověrci. Spočívá v odvážném liberalizačním působení světských a náboženských autorit, v zavržení kverulantství a šíření moderního vzdělání.

autor je arabista

publikováno s laskavým svolením autora

převzato z matthewhardstalk.blog.cz

3689 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

Eurabia.cz

Islamizace Británie pokračuje mílovými krokyUprchlíci již obohacují Německo. V Hessensku již oženili a vdali 125 děti ...Proud uprchlíku/imigrantů z Řecka přes Balkán směrem k nám zesiluje! Poděkujte Němcům a EU, kteří vyzývají k nebránění migraciNeziskovky v Německu zuří. Odmítají, aby byli uprchlíci vyšetřování kvůli věku. 40 % uprchlíků lže o tom, že jsou dětiBičování mužů a žen za nemanželský sex v Indonésií. Brzy i v Evropě?

ePortal.cz

Glosy: O zahraniční politice a Andrejově beztrestnostiNaděje pro Izrael? Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström odstupuje

euPortal.cz

Václav Havel omilostnil v roce 1990 pedofilního vraha Jaroslava Oplíštila a ten poté odnesl z nemocnice Na Bulovce sedmiměsíční holčičku Barborku, kterou pedofilně zneužil a zavraždil. Nyní je na svoboděAmerický generál hovoří o puči, který proběhl v USA po 11. září, a plánu o napadání států – Irák, Afghánistán, Sýrie...a Írán

FreeGlobe.cz

Němečtí vědci tvrdí, že lidské rasy neexistují. Vede je k tomu věda nebo náboženství politické korektnosti?Černý raper integrovaný v Evropě vyzývá k zotročení a zabíjení bělochů (+ video)

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Krutá nemoc Karel Gotta. Pražská kavárna a ubožáci na FB si mohou opět do mistra kopnoutJako republika jsme Koněva prohráli

ParlamentniListy.cz

Sesadit Zemana, řekla Němcová. Zdeněk Zbořil má pro ni vzkaz. A nejen pro niTakže vy se nestydíte, uhodila Drtinová na Klause juniora. A jelo to celých dvacet minut
Články autora
Průzkum
Má mít Okamura konkurenci? Souhlasíte s názorem sociologa Petra Hampla, že by Okamurovi prospěla konkurence na politické scéně?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď