"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Muslimská porodnost znepokojuje Rusko

Autor: Karel Orlík | Publikováno: 18.12.2006 | Rubrika: Svět
Ilustrace

Muslimská porodnost znepokojuje Rusko

Nízká porodnost ruské populace a zvýšená imigrace muslimů z bývalých ruských republik způsobuje explozivní nárůst muslimů v Rusku. V polovině 21. století mají muslimové tvořit v Rusku již většinu.

“Rusko prochází náboženskouo transformací, která bude mít větší důsledky pro mezinárodní společenství, než byl rozpad Sovětského svazu”, tvrdí specialista na islám v Rusku Paul Goble.

Před dvaceti lety měli muslimové v SSSR jedinou mešitu. Byla většinou prázdná, až na několik náhodných turistů. Dnes jsou ve 2,5 milionové Moskvě čtyři mešity, které jsou většinou přeplněné.

Mnoho Rusů se dnes obává ztráty národní identity, protože si muslimové stěžují na diskriminaci a nedostatek respektu ke své víře. Muslimská komunita je velmi různorodá. Od volžských Tatarů přes množství etnik ze severního Kavkazu a nejnovější přistěhovalce ze střední Asie. Většina z nich má daleko větší porodnost než etničtí Slované s pravoslavnou většinou. Na jednu Rusku připadá 1,28 dítěte, v Moskvě je to dokonce 1,1 přírustku.

Tatarská žena v Moskvě má průměrně 6 dětí, zatímco čečenská nebo ingušská žena má až 10 dětí. Kromě toho hledají v Rusku práci stovky tisíc muslimů z Tadžikistánu, Uzbekistánu a Kazachstánu.

Muslimská populace vzrostla od roku 1989 o 40% na 25 milionů. Okolo roku 2015 budou mít muslimové mezi branci většinu a v roce 2020 dosáhnou 1/5 populace.

Nedojde-li ke změně, mohou získat muslimové během 30 let v ruské populaci většinu”, tvrdí Goble. Být ve své zemi minoritou, to je pro Rusy strašná představa. Rusko považují za historickou, slovanskou ortodoxní zemi.

V zemi přibývá útoků na mešity a v září byl v jižním Kislovodsku smrtelně postřelen imám. V srpnu pořádal dav štvanici na čečenské přistěhovalce v severozápadním Kondopogu. Úřady se postavily na obranu ortodoxních křesťanů a omezují aktivity muslimů.

Avšak většina muslimů nejsou přistěhovalci, nýbrž domorodci na území zabraném ruským impériem. Islám je jedním z oficiálně uznaných náboženství vedle křesťanství, judaismu nebo budhismu.

Někteří nacionalisté jsou názoru, že ne-Slované v tradiční “ruské zemi” mají být omezováni v přístupu do země.

“Muslimové v Rusku mají v zemi své kořeny a jsou po staletí částí Ruska”, tvrdí mluvčí Ruské rady muslimských duchovních (muftí), Rusham Abbyasov. “Není správné tvrdit, že je Rusko křesťanskou zemí, tito lidé buď neznají dějiny, nebo je ignorují”, dodává Abbyasov.

Podle Gobleho mnoho muslimů v Rusku je po náboženském útlaku sekulárních, ale po zpracování muslimskými aktivisty mohou být “otevřeni” pro myšlenky extrémistů. Zejména ti, kteří se cítí být vyloučeni z ruské společnosti.

“Západní vlády by měly povzbuzovat Rusko v integraci muslimů do společnosti a vyhýbat se diskriminaci”, míní Globe.

(THE WASHINGTON TIMES, Michael Mainville, 21.11.06, ko)

Izrael: Marná práce zpravodajských služeb

V prosinci 2005 předložily zmíněné služby svá varování premiérovi, ministerstvu obrany i generálnímu štábu. Generálmajor Aharon Zeevi-Farkaš tehdy varoval před možností únosu vojáků a ostřelování Haify a poukazoval na vyzbrojení Hisb´alláhu nejmodernějšími protitankovými zbraněmi.

Vyzýval k přípravě na vojenské střetnutí s Hisb´alláhem, kterého nebude možno ohrozit ze vzduchu. Přesto se na konferenci v Herzlii v lednu 2006 Olmert ani náčelník generálního štábu Haluz ani slovem nezmínili o nutnosti připravit národ na možný vojenský konflikt.

Čtyři měsíce před útokem Hisb´alláhu hovořil Haluz o připravenosti armády. Plný pýchy prohlašoval Haluz, že Izraeli žádné nebezpečí nehrozí. Bylo by to k smíchu, kdyby to nebylo tak smutné. Olmert s Haluzem promarnili šest měsíců na přípravu války s teroristy.

Generál Farkaš opět varuje před možnou válkou mezi jarem a létem 2007, do které by se mohla už vložit i Sýrie.

Je nebezpečí, že se několika měsíční příprava opět promrhá. Neúspěšné armádní vedení je nezměněno a Olmert si drží místo premiéra dál. Bez kapitána si ovšem budou vlny s lodí pohrávat.

(Tachles č. 47, Avi Shavit z deníku Haaretz, ko – v roce 1973 také vláda nebrala vážně varování zpravodajských služeb o zvýšených aktivitách egyptské armády a Golda Meirová pak rezignovala; jak je vidět, tak i levici už dochází trpělivost)

Naivita na postupu

Z různých informací je zřejmé, že si politici neví s islamisty rady. Navzdory situaci vyhlašuje Olmert „příměří“ a naivně očekává, že islámští teroristé přestanou Židy ohrožovat. Díky jeho politice budou teroristé co nevidět před branami Tel Avivu. Jeho nemoudré počínání však „pochválila“ Riceová.

Světoví politici se nepoučili z událostí, které předcházely vypuknutí druhé světové války, anebo vědomě spolupracují na zničení Izraele.

OSN živí palestinské Araby, čímž jim „uvolňuje ruce“ k páchání teroristických akcí. Zbraně si mohou nakupovat díky dalším milionům dolarů, posílaným západními státy a arabskými zeměmi. Stačí zvednout cenu ropy a naskytnou se další zdroje na zbraně pro teroristy. Je nepravděpodobné, že by Egypt dodával zbraně zdarma. Levicové vedení v Izraeli zřejmě nezná sílu náboženské nenávisti plynoucí z koránu.

Jestli si neví rady s teroristy v Gaze, která právně stále náleží Izraeli, jak to bude řešit v době, kdy bude Gaza suverénním státem? Pak každý způsob obrany bude Araby považován za „napadení samostatného státu“ a jistě přijdou na pomoc spřátelené zemi. O podepsání mezistátní dohody o pomoci se už Hamás postará.

Karel Orlík, 4.12.2006

Komu pomáhají Jimmy Carter a James Baker?

Ve vládě George Bushe staršího zastával James Baker úřad ministra zahraničí. Bush senior nebyl nakloněn Izraeli a pravděpodobně mu nebyl nakloněn ani Baker.

Baker nyní navrhl Izraeli vrátit Golany Sýrii. Rozumný člověk si to jinak nemůže vyložit, než jako pohrdání izraelskou bezpečností. Obětování izraelských životů v zájmu získání amerických výhod. Amerika nikdy neměla mezi svými prezidenty upřímné přátelé Izraele. Měli v arabském světě příliš mnoho zájmů.

Jestliže Američané nebyli schopni zabránit vzniku podzemních teroristických bunkrů v jižním Libanonu, nejsou-li schopni zastavit teroristické ostřelování Izraele z Gazy, kde je záruka, že zabrání opětovnému ostřelování Izraele z Golan, jak to dělali léta ostřelovači ze Sýrie?

** Ve funkci prezidenta Spojených států dopomohl Carter v roce 1979 k uzavření studeného míru mezi Egyptem a Izraelem.

Ale byl to právě Carter, kdo prodejem zbraní Egyptu a Saúdské Arábii narušil rovnováhu sil na Blízkém východě ve prospěch Arabů. Cele na stranu Arabů se však přidal již v roce 1977.

Po skončení prezidentského úřadu se stal z Cartera jeden z největších kritiků Izraele.

Ve své nejnovější knize Palestine: Peace Not Apartheid se dostává zcela mimo objektivitu a stává se jednostranným mluvčím palestinských Arabů. Píše:

„Izraelská okupace a kolonizace Západního břehu a Gazy je příčinou absence míru.“

Carter nebere v úvahu neudržitelnost pojmu „okupace“ podle mezinárodního práva, že Arabové začali vraždit Židy již ve dvacátých létech 20.století, že Arabové odmítli Ben Gurionův návrh z roku 1948 na společné budování státu, že rovněž odmítli Barakův návrh na odevzdání 100% Gazy, 95% Judeje a Samaří, část Jeruzaléma pro své hlavní město a také 30 miliard odškodnění arabským uprchlíkům.

Dále uvádí, že:

„…izraelská zeď brzdí palestinskou ekonomiku a je horší než jihoafrický apartheid.“

Dočasný izraelský bezpečnostní plot zabránil až 90% teroristických útoků palestinských Arabů. Izrael několikrát prohlásil, že přestanou-li útoky, bude plot odstraněn. Hovořit o apartheidu v Izraeli, kde žije přes milion Arabů, kde je jejich arabština druhým úředním jazykem, kde mají Arabové nejvyšší životní úroveň z okolních arabských států a proto se odmítají stěhovat na území pod palestinskou samosprávou, kde mají Arabové v parlamentu své poslance a někteří Arabové jsou dokonce zaměstnáni v diplomatických službách, může opravdu jen člověk se zlým úmyslem. Je to nemorální jednání od člověka, který se hlásí ke křesťanství.

Podle Cartera „akce izraelské vlády neodráží vůli občanů, kteří si přejí řešení vznikem dvou států.“

K takovému řešení marně hledá izraelská vláda partnera, který by uznal právo Izraele na existenci, neusiloval o jeho zničení a nesestavoval vládu z teroristů.

(zdroj: Simon Wiesenthal Center, ko)

5652 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení



Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

Eurabia.cz

Prohlášení Ministerstva zahraničních věcí Republiky Arcach k porušení režimu příměří ÁzerbájdžánemŠKODA AUTO nevadí porušování lidských práv v Číně, ale vadí BěloruskoV Belgií radikálně ubývá původních obyvatel. Dnes jich již je jen zhruba 67,9% Aktivista Antify byl mezi útočníky na americký Kapitol a vyzýval lidi k násilíProhlášení ministerstva zahraničí Arménie k 31. výročí anti-arménských masakrů v Baku

ePortal.cz

“Prasečinky” v poštěDaně nás dusí

euPortal.cz

Nejnebezpečnější kniha, která kdy byla napsána, byla zveřejněnaDokáže Václav Klaus starší vyhrát prezidentské volby?

FreeGlobe.cz

Budou nám taky měřit penisy?Italská mafie vyměkla. Bere i homosexuály a syn jednoho z šéfů je...

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Volby budou soubojem konzervativních zastánců národního státu a progresivistů v čele s Piráty usilujících o „více Evropy“ a podporu imigrace a islamizaceBez práva na slávu. K dějinám ruské rozvědky

ParlamentniListy.cz

Vědec: Stovky tajných klubů po Česku, ,,paření” a drogy. Cizinci. A stát mlčí? Skrytý záměrA ucho se utrhlo... Na Klause se valí obří problém z roku 1993. Zakázka na IT systém, u které byl jako premiér
Články autora
Průzkum
Schvalujete, že sociální sítě típli Trumpa? Kancléřka Merkel i další evropští politici mají odtřihnutí Trumpa od sociálních sítí za "problematické" (!) z titulu pošlapání základního práva svobody projevu. Jak to vidíte Vy?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď