"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Kdy a proč začal „temný středověk“?

Autor: Martin Horák | Publikováno: 19.1.2011 | Rubrika: Historie
Ilustrace

Musím přiznat, že jsem až donedávna pokládal tuto otázku za poměrně jednoduchou: přece po pádu Říše římské v 5. století. Nastal tehdy chaos, v důsledku kterého upadlo hospodářství, kultura a vědění, z čehož se Evropa vyhrabala až asi o 500 let později. Stejně tak jsem věřil i dalšímu rozšířenému výkladu, totiž že zatímco Evropa prožívala svoje temno, Byzantská říše naopak rozkvět. Alespoň takhle nějak jsme se to učili ve škole.

Jenže nedávno jsem narazil na zajímavý zdroj opírající se o knihu Mohamed a Karel Veliký od belgického historika Henryho Pirenne z roku 1938 a další zdroje, ve kterých se tvrdí a archeologickými doklady dokazuje něco jiného, konkrétně, že totiž kulturní, ekonomický i vzdělanostní propad nastal v obou částech (bývalé) Říše římské ve stejnou dobu, a to poměrně náhle ve století sedmém a důvodem nebyl pád Říše římské nýbrž pohlcení většiny vyspělého křesťanského světa islámem.

Abych nevycházel jen z jedné recenze, rozhodl jsem se toho nastudovat o této době více – a zjistil jsem, že tento – pro mě zatím překvapivý - vývoj měl svou logiku.

Co se týče toho vypichovaného pádu říše římské, fakta jsou následující:

-          Již ve 3. století zažila Říše římská (dále jen Říše) několik období, kdy v různé její části vládli různí císaři, tedy lidé, které vybrali některé části armády jako císaře římské, avšak fakticky ovládající jen několik provincií, těch, na nichž umístěné armády je za císaře pokládaly. Fakticky tak byla teoreticky jednotná Říše i pod řadu let rozdělena na více států. Dle názoru autora dole zmíněné knihy byly zkušenosti z této doby prakticky využívány i germánskými vládci, kteří si Říši rozdělili o 200 let později

-          Většina císařů od 3. století byla zvolena armádou a často šlo o velitele pocházející z venkova v různých provinciích včetně okrajových. Z hlediska římské senátní aristokracie tak šlo v podstatě o vesnické burany, kdo ví odkud. Jejich nahrazení vládci germánskými tedy také nebyla až tak veliká změna.

-          Již od třetího, ale zejména čtvrtého století, táhly často územím Říše armády konkurenčních uchazečů o císařský trůn. Střetávaly se v různých částech Říše včetně Itálie, došlo i na obléhání Říma.

-          Od čtvrtého století byli do římské armády přijímáni Germáni i jiní cizinci z mimoříšských oblastí, nejprve jako jednotlivci, později čím dál častěji jako celé oddíly i armády včetně velitelů. Mnozí z nich byli i usazováni na území Říše. Nejednou se tyto armády též vzbouřily a ze spojenců se načas staly nepřáteli, kteří plenili a rabovali. Někteří „barbaři“ včetně Germánů naopak udělali kariéru a dostali se dokonce do římského senátu.

-          Rozdělování Říše mezi germánské vládce nebylo nic náhlého. Dělo se postupně – r. 407 odešly poslední římské legie z Británie, v r. 411 z většiny Španělska, z provincie Afrika v r. 432, Akvitánie byla předána Vizigótům v r. 418 atd.  

-          Toto rozdělování navíc státoprávně teoreticky ani nebylo zmenšováním Říše – noví králové byli obvykle uznáni západo- a později východořímským císařem jako jeho podřízení. Možnost římských císařů nějak z území ovládanými těmito jeho „podřízenými“ králi těžit či je prakticky kontrolovat byla sice minimální, ale ideologická schopnost této fikce vytvářet vědomí kulturní a civilizační kontinuity byla značná a nakonec mnoho administrativních, fiskálních, institučních a právních prvků skutečně zůstalo. Když se v r. 476 prohlásil Langobard Odokar italským králem a v r. 480 byl v Dalmácii zavražděn jím vypuzený poslední římský císař Julius Nepos, čímž zanikla instituce západořímského císaře – fakticky již před tím stejně ovládajícího jen Itálii a část Francie (a někteří z císařů ani to) – teoreticky tím bylo dokonce zrušeno rozdělení Říše na Západní a Východní a obnovena její celistvost. Zde se asi sluší připomenout, že pojem Byzantská říše je novověký, „Byzantinci“ se považovali a byli ve své době považováni za řecky hovořící Římany

-          Řím byl poprvé vypleněn Vizigóty v r. 410 – což znamená, že jeho vyplenění Vandaly také nebylo až tak nezvyklou událostí.

-          Germánští vládci římskou kulturu obdivovali – dle jednoho bonmotu Germáni porazili Římany vojensky, ale podlehli jim kulturně. Jakmile upevnili svoji moc na územích Říše, nejenom že se nesnažili dosavadní kulturu ničit, ale naopak na ni chtěli navazovat a ji rozvíjet. O snaze být uznáni římským císařem již byla řeč. Germánští vládci též spolupracovali s církví, stavěli světské i církevní budovy dle římského vzoru a převzali též mnoho římských zvyklostí i institucí.

Prakticky celý křesťanský svět byl na tehdejší dobu silně propojen – ekonomicky, kulturně i myšlenkově na čemž se ani změnami vládců na různých částech tohoto území mnoho neměnilo. Skutečná změna přišla až ve století sedmém a osmém.

Z dnešního pohledu vypadají Afrika a Blízký východ jako území nepříliš významná ve srovnání s Evropou. Jenomže do 7. století šlo o nejvyspělejší oblasti tehdejšího světa. V Egyptě, Sýrii a dalších zemích Blízkého Východu se nacházely největší světové knihovny a největší křesťanští myslitelé západní tradice od 3. do 7. Století pocházeli z Afriky. A mezi nimi a zbytkem – převážně méně vyspělého - křesťanského světa spadla od sedmého do začátku osmého století železná . či chcete-li zelená - opona.

Obchod s těmito zeměmi byl drasticky zredukován, zbytek středomořského obchodu zlikvidovali muslimští piráti, většina významnějších evropských měst u Středozemního moře navíc byla buď přímo napadena či alespoň ohrožována. Výsledkem byl katastrofální pokles obchodu.

Cyril Mango v knize Byzanc, Říše nového Říma uvádí konkrétní příklady z archeologických nálezů – například počet bronzových mincí ze Sardu – významného střediska starověkého obchodu (dnes Sart v Turecku) – z let 491 až 666 se jich našlo 1011, ze zbytku 7. století devadesát, z osmého i devátého století dohromady devět.

Což ukazuje, že i Východ byl postižen stejně jako Západ – obchod upadal, někde byl nahrazen obchodem výměnným. Spolu s ním upadala i města na obchodu závislá, ubylo obyvatel. Upadalo i vzdělání – zde byl kromě všeobecného zchudnutí na vině též nedostatek papyru, který se dovážel z Egypta, pergamen, vydělaná zvířecí kůže, který ho nahradil, byl výrazně dražší. Začal „temný středověk“, ze kterého se většina evropských zemí začala dostávat až někdy od 10. století.

Zbývá otázka, kde se vlastně ona představa temna od 5. století vzala a proč se tak úporně drží. Domnívám se, že proto, že leckomu vyhovuje. Počínajíce již částí antikřesťansky orientovaných humanistů a renesančních myslitelů, přes ateistické osvícence až po současné nemarxistické multikulturalisty.

Nemohu nevzpomenout například popis „pádu západořímské říše do barbarství“ od Edwarda Gibbona, podle nějž se Říše rozpadla v důsledku křesťanského zaměření na onen svět a ambivalentnímu vztahu k vedení válek. Toto „vysvětlení“ zcela ignoruje fakt, že východní část Říše, ve které byla navíc do 4. století výrazně vyšší hustota křesťanů, přežila ještě tisíc let. Je tedy spíše svědectvím o prioritách autora nežli vysvětlením historického děje.

O to důležitější je poznat pravdu. To dění v posledních staletích římské říše na Západě jsem popsal dost podrobně i proto, abych čtenáři zprostředkoval poznání, které mě napadlo při čtení historie již dříve. Že totiž my pod dojmem ze světových válek jsme náchylní každou válku a násilnou změnu vládce v historii vidět jako zásadní zlom, ačkoliv tomu tak být nemusí. Ve starších dobách byly armády a zejména ničivost zbraní mnohem menší a naopak války mnohem častější. Násilné převzetí moci na určitém území tak nemusela být až tak strašlivá změna. Pravda, pokud nový vládce byl s tím předchozím duchovně a kulturně kompatibilní. To pokřesťanštění Germáni s o něco dříve pokřesťanštěnými Římany byli, s muslimy naopak nebyli kompatibilní ani jedni z nich.

Což budiž poučením i pro nás. Otázka, jak velký vliv u nás bude mít na úkor kultury české kultura německá, americká, francouzská apod. je zajímavá spíš pro salónní estéty, ovšem pokud multikulturně a tolerantně podlehneme muslimům, tak nás nové temno nemine. A zda budeme žít v Bohemistánu s českým šejkem Sáňkou nebo v unijním velkochalífátu Evropa, vyjde úplně nastejno.

Zdroje:

Zdroj internetový

Kniha Roger Collins, Evropa raného středověku, 300-1000, nakl. Vyšehrad 2005

11819 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

Eurabia.cz

Greta se chystá do Ameriky, ale nechce tam kvůli ochraně klimatu letět letadlem. Přejde tam po moři jako JežíšDříve obdivovali SSSR, dnes plivou na Rusko a oslavuji socialistickou EU při výročí sovětské agrese z 1968Na základě faktů a logiky dokazuje bývalý muslim, proč je islám hrozbou pro Čechy a EvropuNový bohatýr pravice: 15-letý Jakub šel s křížem proti pochodu LGBTEU podporuje pronásledování homosexuálu na palestinských územích

ePortal.cz

Palestinský kult smrtiČulík, Kartous a elfové, praporečníci nové totality

euPortal.cz

Vatikán má kancelář pro řízený zánik. Místo kostela raději mešitu nebo noclehárnu?Přátelé, pomozte, prosím, a přispějte na dobrou věc...

FreeGlobe.cz

Vědci odhalili údajný rasismus už u nemluvňat! Prý se s tím má něco udělatV budoucnu bude genetická zbraň schopna vyhlazovat určité národnosti

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Otázka nejen pro pražskou smečku: Co je demokratičtější?Jak daleko je Milion chvilek od demokracie a jak blízko má k fašizmu

ParlamentniListy.cz

Jiří Holeček pro PL: Hašek na Hrad? Nesmysl! Znám ho. Zeman? Dnes už jen zapšklý. A dále...FOTO Miloš Zeman poslal k výročí okupace květiny na hrob. Jednomu jedinému člověku
Články autora
Průzkum
Kastrace imigrantských znásilňovačů! Souhlasíte? Italský ministr vnitra Matteo Salvini volá po chemické kastraci imigrantských znásilňovačů, Co Vy na to?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď