"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Benedikt se nemá za co omlouvat

Autor: Tomáš Halík | Publikováno: 4.10.2006 | Rubrika: Kauzy
Ilustrace

Omluvil se papež muslimům dostatečně? Ne, papež se neomluvil, protože nemá za co; vyjádřil jen lítost nad tím, co způsobilo nepochopení jeho slov. Stačilo přečíst celou jeho přednášku, případně přihlédnout ke kontextu jeho díla, aby soudnému čtenáři bylo jasné, že citovanými slovy císaře Manuela nevyjadřoval svůj názor, nýbrž ilustroval mentalitu určité epochy. Kdyby se měl papež změnit v usměvavě přikyvující loutku a v univerzitních přednáškách by se nesměly citovat středověké prameny, aby snad náhodou nepopudily muslimské extremisty, církev i Evropa by už nemohly být brány vážně. Řezenská přednáška Benedikta XVI. je brilantní filozofický text, který jistě může (a měl by) vyvolat zásadní výměnu názorů - proto byl ostatně prezentován jako univerzitní přednáška - avšak kvůli jiným věcem, než byl onen citát.

Celá přednáška se týkala dvou oblíbených Ratzingerových témat: identity Evropy a vztahu víry a racionality. Profesor, kardinál a nakonec papež nabízí po desetiletí „novou alianci“ náboženské víry a etiky s vědeckou racionalitou, a to proti dvěma krajnostem: proti pozitivistickému mrzačení racionality vyloučením metafyzického tázání a proti odmítnutí moderní racionality a evropského „osvícenského dědictví“ postmoderním multikulturním relativismem. Ratzinger vidí ve spojení biblické víry a řeckého filozofického rozumu nikoliv náhodný a přechodný dějinný jev, nýbrž samu podstatu Evropy, která má být hájena proti dvěma nebezpečím - „náboženství bez myšlení“ a „myšlení bez víry“.

Ve své řezenské přednášce přidává ke své filozofii evropské kultury nový aspekt. Víra vždy spojuje dvě velké náboženské zkušenosti: zkušenost Boží transcendence - Boha, který je „zcela jiný“, větší, než aby mohl být lidmi pochopen, a zkušenost Boží imanence - Boha, který „je nám bližší než naše vlastní srdce“ a který je garantem vnitřního smysluplného řádu veškerenstva, v němž si navzájem odpovídají struktury lidského myšlení a struktury vnější skutečnosti.

Pokus odmítnout řecké dědictví racionality a postavit víru jen na fascinaci nepochopitelným tajemstvím božství (s nímž se prý setkáváme v některých proudech islámského i křesťanského myšlení - třeba u blahoslaveného Dunse Scota) je podle poslední přednášky Benedikta XVI. nebezpečný také proto, že tím může být zeslabena bdělost a kritičnost věřících vůči mocenskému zneužívání náboženství. Papež nechválí středověkého císaře Manuela za jeho tvrdá slova na adresu proroka Mohameda, nýbrž za to, že v kritice tehdejšího šíření islámu mečem jasně prohlásil, že spojovat náboženství s násilím místo rozumné argumentace je nepřípustné, protože „nečinit rozumné věci odporuje podstatě Boha“.

Joseph Ratzinger těsně před svým zvolením papežem udělal evropským ateistům a agnostikům - s odvoláním na Kantovu etiku, na jeho „postuláty praktického rozumu“ - zajímavý návrh: nemůžete-li věřit v Boha, můžete alespoň jednat tak, „jako by Bůh byl“: uskutečňovat tytéž hodnoty, v nichž věřící vidí logický důsledek své víry ve Stvořitele - respekt k důstojnosti člověka a odpovědnost za přírodu, společnost a dějiny. Bod, v němž se setkáváme, je vznešenost rozumu -my v něm vidíme dar a obraz Boha, vy třeba nejvyšší vývojové stadium hmotného vesmíru.

Jistě - papežově vizi evropské aliance víry, rozumu a nejnověji též etiky tolerance a mezináboženského dialogu by bylo možné položit řadu kritických otázek. Věcná kritika však předpokládá přinejmenším jeho nelehké texty pozorně číst a promýšlet. Stojí za to. Vytrhávání citátů, šablonovité obrazy papeže v médiích a honba za skandály přispívají k nedorozuměním, a ty pak v zjitřeném muslimském světě nalézají úrodnou půdu pro patologické reakce.

autor je duchovní a pedagog

publikováno s laskavým svolením autora

vyšlo v MF Dnes 22. září 2006

3651 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také
Výklad Koránu

Základy islámu a jejich výklad

Stručný životopis zakladatele islámu

Islám a terorismus

Súmrak európskej civilizácie - Barbari sa zmocňujú Európy
Islám live
Sledujte nás na Youtube
Články autora
Průzkum
Kdo bude příp. vinen za rozpoutání války kolem Ukrajiny? Rusko požaduje zastavení rozšiřování NATO. Británie a USA stupňují své výhrůžky a v rámci NATO vysílá zbraně a kontingenty k ruským hranicím. Ukrajina se dovolává pomoci proti "arcinepříteli" Rusku. EU je ve vleku USA a Brtánie. Kdo bude příp. vinen za rozpoutání války kolem Ukrajiny (jak se to teď najednou překrucuje u 2. sv.války)?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď
Doporučujeme
Český obránce Vídně proti Turkům roku 1683