"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Jak si užíváme války s terorismem

Autor: Emanuel Mandler | Publikováno: 1.10.2006 | Rubrika: Islám
Ilustrace

Debata o americké unáhlenosti oproti evropské vyhýbavosti, kterou vyvolala irácká válka, nyní nabyla trpasličích rozměrů v porovnání s tím, před čím nyní svět stojí. Obě strany Atlantiku by měly společně přemýšlet, jak se vyrovnat se společným nebezpečím rozsáhlejší války, která by mohla přerůst ve válku civilizací, na pozadí Blízkého východu vyzbrojeného jadernými zbraněmi. Henry Kissinger

V analýze současné situace dospěl Henry Kissinger k chmurným závěrům (Lidové noviny 21. 9.). Má velmi oprávněné obavy z agresivního řetězce, který se vyvinul na Blízkém a Středním východě (Írán – Sýrie – Hizballáh – Libanon) a soudí, že k tomu, aby bylo možno čelit této hrozbě, musí získat nejvyšší prioritu společná atlantická politika, podpořená umírněnými arabskými státy. Tento závěr vznikl a vyvinul se na základě předchozích úvah. Jak tomu ani jinak nemůže v takové situaci být, záleží ovšem nejen na postojích států, ale i médií a jednotlivých autorů.

11. září – pět let od teroristického útoku na New York – bylo datum neobyčejně vhodné k tomu, aby se přinejmenším verbálně zdůraznila nutnost společné atlantické politiky; nebo také k tomu, aby se na společnou atlantickou politiku zaútočilo. Obojí bylo možné: nemusí každý pohlížet na současnou situaci tak jako Henry Kissinger. Není úplně málo autorů, kteří se domnívají, že za současné napětí včetně hrozeb ze strany Hizballáhu je zodpovědná euroamerická civilizace, hlavně Spojené státy a Izrael. Je to hrozivé agresivní pojetí, s nímž je zapotřebí polemizovat, protože straní protivníkovi.

Mladá fronta Dnes využila 11. září způsobem, který bere dech. Stránku komentářů uvedl antibushovský článek Michala Musila (se zdůrazněním údajně chybného napadení Iráku a chyb ve vedení operace); druhý den následoval článek předsedy české Muslimské unie Mohameda Abbáse) o tom, že účelem tažení proti Iráku je snaha obnovit kolonialismus a že nemá-li současná situace vést ke střetu civilizací, je zapotřebí, aby se Evropa distancovala od Spojených států. Napsal jsem vedoucímu oddělení názorů MfD otevřený polemický článek a dopis, ve kterém jsem protestoval proti této změně politické linie časopisu v duchu tolerance radikálního islámu. Ani jedno z toho Mladá fronta neotiskla, pouze jsem dostal soukromou odpověď. Mladá fronta nechtěla o tak závažné věci polemizovat, ačkoli by to bylo slušné a velice vhodné.

Předpokládám ale, že podobných reakcí, jako byla moje, časopis dostal víc, protože vše nasvědčuje tomu, že se umírnil. 27. září otiskl Steigerwaldův článek ostře odsuzující příliš snadné, věci neznalé, odsudky údajného nedodržování lidských práv v USA, dopisy čtenářů, vyznívající v duchu západní spolupráce proti terorismu a – což je důležité – článek Martina Komárka „Nepřítel není ani Bush, ani muž v turbanu“. Tento článek pochází z pera vedoucího názorové rubriky a už proto má jistou programovou hodnotu. Velmi stručně řečeno, Martin Komárek ostře odsuzuje značně rozšířené protiamerické a „protibushovské“„ chápání současné situace. Připomíná však, že nedávná hrozba masakru v Praze nemůže být důvodem k obratu o sto osmdesát stupňů v tom smyslu, že “kritika USA nebo Izraele je zrada Západu a schvalování terorismu“.

Odstavec, v němž autor uvádí další logická tvrzení, by nebylo třeba komentovat, kdyby nevyzněl v tezi: „Ve skutečnosti je však pravda uprostřed.“ Útočník, je jasný, islámští džihádisté, a je tedy podle Martina Komárka „správné, že Amerika a celý Západ se brání i za cenu války“. Na druhou stranu byla americká invaze do Iráku špatně připravena (a americká vláda pohrdla západními hodnotami vězněním podezřelých z terorismu v Guantanámu). My se musíme vyvarovat chyb USA.

Jsou tu závažná tvrzení, jimž stojí zato věnovat pozornost. Přejděme okolnost, že srovnávat několik našich kilometrů kolem Řípu se supervelmocí dost dobře nelze. Vraťme se k první typicky české tezi: pravda „je uprostřed“. Je to teze, která se hodí pro mnohé situace, protože umožňuje prolézat mezi dobrem a zlem a přitom si příliš nezadat. V našem případě, ať už dáváme pojmu „pravda“ jakýkoli smysl, „pravda není uprostřed“. Pro ohroženou civilizaci pravda nemůže a nesmí být knižním termínem, pravda je v ohrožení naší civilizace, pravda je základ nutnosti vyrovnat se s životně těžkým nepřítelem.

Druhá teze – velmi pozoruhodná – zní, „že Amerika a celý Západ se brání i za cenu války.“ Vždyť to není pravda! Amerika, částečně Británie a Polsko se brání za cenu války, ale „celý Západ“? Celý Západ, pokud už použijeme tohoto nepřesného termínu, je velmi spokojen tím, že za něj opět bojují Spojené státy a že je ještě může kritizovat.

Tak jsme dospěli k třetí, velmi významné tezi, že „americká invaze do Iráku byla špatně připravena“ (s tím souvisí věznění podezřelých v Guantanámu). Kritici amerického postupu proti terorismu neopomínají právem zdůraznit, že jejich kritika je legitimní (jako každá kritika dodržující demokratické regule). Myslím, že během doby se najdou ještě další chyby amerického postupu. Nemohou se nenajít. V každé válce se válčící strany dopouštějí velkého množství chyb, špatné přípravy a zdůvodnění. Často ještě před vypuknutím konfliktu a vždy v jeho průběhu. Posuďte postup Anglie a Francie ve dvacetiletí mezi oběma světovými válkami (není snad ani třeba argumentovat). Který z pozdějších členů antihitlerovské koalice byl vůbec nějak připraven na válku? Co bylo školácké ukotvení americké tichomořské flotily na dosah japonských sil? O sovětském vedení války, které zbytečně vedlo k statisícům obětí ani nemluvě. A co zamítnutí Churchillova jasnozřivého plánu vést invazi přes Balkán…To by se toho dalo namluvit! Hlavně když je po všem a můžeme být generály. Je lépe se o to nepokoušet.

Nyní je věc jedinečná. Západ se nedokázal sjednotit a v podstatě v tom nechal Spojené státy samotné. Kritizujeme snad u nás Francii, za její trapnou dlouhodobou pomoc Fatáhu a Hamásu proti Izraeli? To, že Amerika s Velkou Británií zůstaly v iráckém tažení v podstatě samy (ostatní přinejlepším utekly z bojiště), to je základní chyba, a proto jsou kritiky, třebas i vedené v duchu „pravda je uprostřed“, poněkud trapné. Politici a publicisté ze států, které nepomohly Spojeným států, by si měli hlavně být vědomi svých chyb (popřípadě chyb vlastních států). Ten, kdo je si vědom svých nedostatků, posuzuje nedostatky ostatních s podstatně větším pochopením. Na tomto základě by vyznívala kritika Spojených států mnohem věrohodněji.Ve válce proti terorismu mohou média hodně udělat a hodně pokazit.

Martin Komárek mi napsal: „Názor pana Anbáse (pozn.: že ze strany Západu jde o obnovu kolonialismu a že je třeba, aby se Evropa distancovala od USA) je nemilitantní. Ať chcete nebo nechcete, je to názor stovek miliónů muslimů (většinou slušných).

Demokratické noviny jsou od toho, aby čtenářům zprostředkovaly všechny relevantní názory. Názory pana Musila a Abbáse jsou relevantní.“

Uvedené názory jsou skutečně relevantní. Ale jenom pro ty, kdo vyznávají smrtící ideologii. V tom případě „nemilitantnost“ a zdůraznění slušných muslimů jsou argumenty značně pochybné. Celé Německo věřilo v první polovině třicátých let, že je třeba zachovat mír. A byli to většinou slušní lidé. A kam až to došlo… To, že někdo je slušný člověk, nemusí přece znamenat, že nepodlehne totalitní ideologii: ve dvacátém století bylo plno slušných lidí, kteří vyznávali rasismus, nacionalismus, antisemitismus, nacionální socialismus, stalinismus…

Jak vidno článek, který bych psal na Martinem Komárkem zvolená témata, by nejspíš zněl: „Muž v turbanu nemusí být nepřítel, ale George Bush je naším pevným spojencem.“ Je to tak. Proč si autoři, kteří tak pevně kritizují Spojené státy za tažení do Iráku, nepoloží otázku, jak by vypadal svět, kdyby Spojené státy tuto úlohu nepřevzaly a nechaly věci běžet tak, jak se samy od sebe vyvíjely?

Uvidíme, jak bude Mladá fronta Dnes pokračovat. Opravdu, nenechá se poučit od jistého Henry A. Kissingera? Anebo povede svou, že pravda je uprostřed?

autor je historik a publicista

2871 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

Eurabia.cz

Muslimové ve Skotsku usiluji zákeřný způsobem o zrušeni zákazu ženské obřízkyNěmecka vláda utratila zhruba 125 milionu korun, aby zaměstnala dva syrské uprchlíky ... Miliardový byznys s ilegální imigrací a uprchlíky. Reportáž italské TV ukazuje pravdu o migraciVzdělání ve Švédsku rapidně upadá. Například mnozí švédští policisté neumějí psát Přednáška Lhoťana o rozdílech mezi křesťanstvím a islámem v beskydských Starých Hamrech - Gruňi

ePortal.cz

Glosy: O zahraniční politice a Andrejově beztrestnostiNaděje pro Izrael? Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström odstupuje

euPortal.cz

Vědci přišli na to, že ti, kteří uprchlíky nechtějí, nejsou xenofobové, ale svědomití a pečliví lidé používající rozum. Emoční centra, a tedy ani strach, se totiž v postojích odmítačů nezapojujíVíce než polovina Poláků (58 %) si myslí, že Německo by jejich zemi mělo vyplatit odškodnění za škody napáchané za druhé světové války. České republice Německo dluží až patnáct tisíc miliard korun

FreeGlobe.cz

Černý raper integrovaný v Evropě vyzývá k zotročení a zabíjení bělochů (+ video)Špiclovali Židi Trumpa a nasadili na něj odposlechy?

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Odstranění pomníku maršála Koněva z náměstí Interbrigády je vítězstvím fašizmu v naší zemiLubomír Zaorálek, jedna z nejchmurnějších postav ČSSD, kterého v době jeho ministrování zahraničních věcí nazval lid oranžovým Schwarzenbergem...

ParlamentniListy.cz

Babiš se vysmál Milionu chvilek. A vyprášil ministra ČSSD Debilové. Přepište listopad, ČT! Šméčko, Babiši. Čapí hnízdo rozpálilo umělce
Články autora
Průzkum
Volte s Němci! V Německu začínají 1. září volby do zemských parlamentů-sněmů. Obávaným looserem je merkelovská CDU a favoritem protiimigrační AfD. Koho byste volili Vy?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď