"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Nekopejte do Wilderse, extremisté

Autor: Ladislav Henek | Publikováno: 23.6.2010 | Rubrika: Evropa
Ilustrace

Geert Wilders v nedávných holandských volbách sice nezískal nejvíce křesel v parlamentu, přesto je se svou Stranou pro svobodu označován agenturami za pravého vítěze voleb. Kontroverzní, antiislamista, populista, štváč, extremista. To jsou nejčastější nálepky, jimiž je označován. Je to však oprávněné hodnocení?

Wilderse označují za extrémistu zejména lidé, jimž bourá sny a iluze o šťastné multikulturní budoucnosti Evropy. Sny a iluze, z nichž se pro mnohé z jeho kritiků staly výnosné kariéry. Neboť optimismus za každou cenu je nejvýnosnější politickou módou v celé Evropské unii. Nabízí se tak otázka: Není prostá negace Wildersových názorů nadšenými optimisty jen jiným extrémem? Nebo ještě heretičtěji řečeno: Je vůbec Wilders extrémista? Nejsou jeho názory blíže realitě, a neleží naopak názory jeho oponentů v poloze extrémního optimismu?

Optimismus, odporující realitě je často mnohem škodlivější než škarohlídství, což jasně ukazuje historie. Třeba ve třicátých letech minulého století byli v Británii nejnebezpečnějšími elementy extrémní optimisté, hlásající navzdory naplno zbrojícímu Německu, že Británie má jít všem zemím příkladem ve snižování výdajů na zbraně a dokonce má úplně odzbrojit! Tehdy vypadali tito nadšenci zdánlivě hezky. Ve skutečnosti se však stali reálnými spolupachateli Hitlerových zločinů. Protože bez zahraničních extrémních optimistů by Hitler nikdy nedostal příležitost nabýt takovou sílu, aby mohl rozpoutat své běsnění.

Wilderse bychom neměli odsuzovat jen proto, že většině evropských politiků a komentátorů - kteří tvoří společně s qausi humanisty základ extrémních eurooptimistů - pije krev. Ani proto, že profesionální obchodníci s povinnou "láskou všech ke všem" (která tak pozoruhodně často připomíná spíše předehru k apokalyptické válce všech proti všem) mu spílají do demagogů, extrémistů a štváčů. Těmito pouťovými nálepkami z úst samozvaných moralistů byl tisíckrát onálepkován například i Winston Churchill. A pokřik na jeho adresu utichl až ve chvíli, kdy se ukázalo, že on jediný měl pravdu a všichni ostatní byli vedle jak ta jedle.

Aby nedošlo k omylu, podle mého mínění Wilders není novodobý Churchill. Ale to neznamená, že v mnohém nemůže mít pravdu. Zejména v tom nejdůležitějším, tedy že základní evropské hodnoty s islámem nejsou slučitelné. Můžeme to zkoumat z rozličných úhlů pohledu, ale pokud brutálně nepokřivíme všechna použitelná měřítka, je zkrátka islám neslučitelný se svobodou, demokracií, lidskými právy a s většinou západních hodnot.

Jenže takové poznání se politikům, zvláště ve "starých evropských zemích", nehodí. Mají problém, který si sami způsobili a teď neví jak ho vyřešit. Stále by moc chtěli věřit multikulturní idylce, že se všichni vezmeme za ruce a budeme se mít rádi. Jenže tato iluze se očividně sype, což si politici a aktivisté nechtějí připustit a zuřivě štěkají na každého, kdo jejich hroutící se iluzi označuje reálně a prostě za extrémní, hroutící se iluzi.

Není dobré unáhleně kopat do Wilderse. Protože vždy, když byla lidem jejich vůdci zastírána realita, vždy, když byla holá skutečnost znásilňována růžovými iluzemi, skončilo to velkou katastrofou.

vyšlo v Hospodářských novinách, 14. 6. 2010

2553 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení



Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Články autora
Průzkum
Záleží Bruselu na životech Východoevropanů? EU mentoruje východní země zatímco k západním je benevolentnější. Záleží podle Vás Bruselu na životech Východoevropanů?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď