"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Zaútočí NATO na Izrael?

Autor: Michal Semín | Publikováno: 3.6.2010 | Rubrika: Blízký východ
Ilustrace

Útok speciálních izraelských jednotek na konvoj lodí s humanitární pomocí pro Gazu má jeden aspekt, o kterém se, světe nediv se, mlčí. Loď, na jejíž palubě zahynulo několik propalestinských aktivistů, jakož i některé lodě další, pluly pod tureckou vlajkou. Turecko, jak známo, je členským státem Severoatlantické aliance. Smysl NATO pak spočívá v tom, že je-li některý členský stát napaden, ostatní členské státy mu přispěchají na pomoc. Viz článek 5 a 6 Severoatlantické smlouvy:

Článek 5

Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti.
Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.

Článek 6

Pro účely článku 5 se za ozbrojený útok na jednu nebo více smluvních stran pokládá ozbrojený útok na území kterékoli smluvní strany v Evropě nebo Severní Americe, na alžírské departementy Francie, na okupační síly kterékoli smluvní strany v Evropě, na ostrovy pod jurisdikcí kterékoli smluvní strany v severoatlantické oblasti severně od obratníku Raka, či na lodě nebo letadla kterékoli ze smluvních stran, jež se nacházejí v oblasti kterékoli smluvní strany.

Tato argumentace je však zeslabena faktem, že lodě byly napadeny v mezinárodních vodách. Přesto je z mezinárodně politického aspektu zajímavé, že NATO ve prospěch svého člena nevydalo žádné podpůrné stanovisko.

NATO trpí v posledních dvou desetiletích krizí identity. Po rozpadu Sovětského svazu si aliance hledá novou legitimitu, aniž by se při tom nezbytně řídila tím, k čemu se při svém vzniku zavázala. A tak místo toho, aby vyjádřila podporu svému spojenci, na jehož loď zaútočily ozbrojené složky cizího státu, raději bombarduje, samozřejmě humanitárně!, zemi, jež žádný členský stát NATO nenapadla.

Otázka v názvu článku je samozřejmě řečnická. A protože není dost dobře možné, aby se NATO v této věci řídilo duchem své vlastní smlouvy, možná by stálo za úvahu ji upravit v tom smyslu, že kolektivní obrana či pomoc napadenému členskému státu se uplatňují jen tehdy, není-li tím agresorem stát Izrael, ta „jediná demokracie na Blízkém východě“. Nebo dejme alianční vale Turecku. Hlavně ať už v tom konečně máme trochu jasno.

P.S. Abych předešel obviňování z postojů, které nezastávám, konstatuji, že Izrael má právo na sebeobranu. Pokud se prokáže, že humanitární mise pod tureckou vlajkou byla krycí operací islamistických teroristů a jejich užitečných idiotů, pak článek z blogu stáhnu.

http://blog.ihned.cz/index.php?p=YSemin


 

4099 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení



Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Články autora
Průzkum
U imigrantské kriminality pachatele radši zatajovat? V případě ubití francouzského řidiče MHD imigranty média striktně neuvádí, že šlo o imigranty. Váš názor?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď