"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Ave, mystificator! Aneb sedm mýtů Jakuba Patočky o politice USA

Autor: Roman Joch | Publikováno: 3.9.2006 | Rubrika: Islám
Ilustrace

Šéfredaktor Literárek Jakub Patočka uveřejnil v Mf Dnes (11. srpna) článek s hrdinným titulkem: „Nenechme si od Bushe nic vnutit“. Chápejte, Patočka je chlapák, on si od Bushe nic vnutit nenechá, to ať vás ani nenapadne; on má jen trochu obavu o nás - nás zbabělé, slabé, měkké, poddajné a slaboduché, kterým v důsledku těchto našich negativních vlastností a charakterových vad hrozí -, že si od Bushe něco vnutit necháme. Naštěstí nám na bílém koni a s vytaseným kordem v ruce přicválal pomoci udatný rek Patočka, aby nás před zlým, sedmihlavým drakem-Bushem ochránil. Buďme mu za to vděčni. Trochu nás jen může – v tom našem převelikém vděku – konsternovat a deprimovat, že Patočka jaksi mystifikuje a fabuluje.

Mýtus č. 1: Patočka dává do protikladu Ameriku proti jednotné Evropské unii, jež současnou americkou zahraniční politiku odmítá. To je však chiméra. Žádná jednotná zahraniční a obranná politika Evropské unie neexistuje. A po odmítnutí návrhu evropské ústavní smlouvy loni ve Francii a v Nizozemí nijak brzo ani nebude.

Realitou je, že Evropa, včetně EU, je ve svém pohledu na americkou zahraniční politiku rozštěpena. Jsou země, které s ní souhlasí a jsou země, které s ní nesouhlasí. Jsou dokonce země, které jsou politicky rozštěpeny uvnitř. Do té první kategorie patří např. Británie a Polsko, které s americkou zahraniční politikou souhlasí bez ohledu na to, zda je u moci jejich levice či pravice; ale i Francie a Belgie, které s ní nesouhlasí nikdy, ať už je u moci kdokoli. Do té druhé kategorie zemí politicky vnitřně rozdělených patří např. Španělsko, Itálie, Německo či Česká republika.

Mýtus č. 2: Patočka píše: „Země, jež dlouhodobě popohánějí vpřed evropské sjednocování, mají samy koncepční představu o mezinárodní bezpečnosti, vycházející z odstraňování příčin konfliktů a z důsledné mezinárodní spolupráce.“ – No, tu právě nemají. Neexistuje žádná jednotná zahraničně-politická a bezpečnostní koncepce, kterou by sdíleli zároveň Aznar i Zapatero, Berlusconi i Prodi, Merkelová i Schröder. Právě v otázce na to, jak odstraňovat příčiny konfliktů a s kým mezinárodně spolupracovat, se názory liší nejvíce: jeden přístup je aktivní a chce problémy řešit preventivně, druhý je pasivní a chce je řešit reaktivně. Jeden si pod řešením představuje odstranění teroristů a zastrašení států je podporujících, druhý si pod řešením představuje jejich appeasement a uplácení. Ukažme si to na příkladu současného konfliktu mezi Izraelem a Hizballáhem. Ten přístup první považuje za příčinu konfliktu Hizballáh a proto chce na jeho odstranění mezinárodně spolupracovat s Izraelem. Ten přístup druhý považuje za příčinu konfliktu Izrael i Hizballáh a proto chce mezinárodně spolupracovat na tlaku vůči Izraeli a štědrých finančních dávkách pro Hizballáh. Jednotný názor v Evropě prostě neexistuje.

Mýtus č. 3: Tato Patočkova mýtická, údajná koncepce údajně jednotné Evropské unie „…byla nejméně od prezidenta Wilsona vlastní rovněž Spojeným státům a kterou ve jménu jednostranného uplatňování síly opustila až nynější vláda George Bushe jr.“ – Nikoli, jak jsme viděli, ten spor není o tom, zda USA mají svou sílu uplatňovat jednostranně (nemají a ani tak nečiní, uplatňují ji ve spolupráci se spojenci), ale ten spor je tom, které země a které politické strany v Evropě s USA souhlasí, a které nikoli. A viděli jsme, že Evropská unie i jednotlivé země jsou v této věci hluboce rozděleny. Patočka fabuluje, když tvrdí, že tento stav je nějak nový, související s vládou George W. Bushe. Ve skutečnosti je tento stav velmi starý, sahající až ke konci druhé světové války. Např. před 20-25 lety byla západní Evropa zásadně a těžce rozdělena v otázce, zda má na svém území rozmístit americké rakety středního doletu Pershing 2, jež měly kompenzovat již předtím rozmístěné sovětské rakety SS-20. Nakonec se většina západoevropských vlád rozhodla pro jejich rozmístění, a pro nebyli jen konzervativci Thatcherová, Kohl, Lubbers, Schlueter, Andreotti, ale i velký západoněmecký socialista (byť z pravého křídla SPD), kancléř Helmut Schmidt.

Mýty č. 4-5: Patočka dále píše: „Ke krátkozraké politice ultrakonzervativních kruhů, které nyní Spojeným státům vládnou, patří i snaha jednotné postoje evropské politiky oslabovat, dělit Evropu na tzv. starou a novou, stručně řečeno neumožnit, aby Evropa mluvila v zahraniční a bezpečnostní politice jednotným hlasem.“ – V tomto jednom souvětí byl Patočka schopen uvést rovnou nepravdivé mýty dva. Zaprvé, americká vláda není v žádném smyslu ultrakonzervativní a v mnoha ohledech je vyloženě anti-konzervativní. Pokud jde o politiku domácí, státní výdaje např. na školství a zdravotnictví, je současná Bushova vláda druhou nejlevicovější v amerických dějinách (hned po vládě Lyndona Johnsona). A pokud jde o politiku zahraniční, představu šíření demokracie ve světě nikdy nikde žádní konzervativci nesdíleli (mnozí z nich nesdíleli ani představu přílišného šíření demokracie doma); je to představa veskrze levicová. Zahraniční politika Bushe je konzervativní jen v tom, že hodlá asertivně používat západní vojenskou sílu na obranu západní společnosti proti teroristům a je podporujícím režimům; tato politika je však označovaná za konzervativní a nikoli prostě za normální, jakou ve skutečnosti je, jen proto, že současná levice již od 60. let nenávidí západní společnost, považuje ji naopak za zdroj všeho zla ve světě a tudíž za žádnou cenu nechce použít ozbrojenou moc na její ochranu. Či proti jejím nepřátelům. S těmi totiž sympatizuje. A zadruhé, to nikoli vláda Spojených států rozděluje Evropu, to Evropa je rozdělena sama. USA jsou daleko od toho, aby Evropě bránily mluvit v zahraniční a bezpečnostní politice jedním hlasem – to si naopak přejí a podporují to již od roku 1945, neboť chtějí mít partnera, který se již konečně bude o svou bezpečnost starat sám, bude na ní vydávat smysluplné částky a nebude se nadále nést na zádech USA, které nesou břemeno bezpečnosti jak své, tak i evropské. Jednotná obranná a zahraniční politika Evropy – toť nedosažitelný sladký sen USA, nikoli jejich noční můra.

Mýtus č. 6: „Debata o raketové základně /je/ …otázkou, zda klademe loajalitu vůči Spojeným státům nad loajalitu vůči EU.“ – Přesně takto ta otázka právě nestojí. To je naprosté Patočkovo pokřivení reality. My nemáme na výběr mezi loajalitou vůči EU a loajalitou vůči USA. My jsme (v) EU a nejsme (v) USA! Jsme členy EU, EU – to jsme my, ale EU je organizace politicko-ekonomická, nikoli vojenská a obranná! EU s naší bezpečností a obranou nemá a dlouho ano nebude mít nic společného! USA jsou naopak našim hlavním obranným a bezpečnostním partnerem a spojencem. Patočka mystifikuje stejně, jako kdyby v situaci epidemie chřipky o člověku, který chce zajít za lékařem po antibiotika, prohlásil: „Musí si vybrat, zda klade loajalitou vůči lékaři nad loajalitu vůči členům vlastní rodiny.“ Co si o tak zmateném výroku jen pomyslet? A co o jeho zmateném autorovi? Samozřejmě, že člověk je loajálnější vůči členům své rodiny, ale proti nemoci mu jeho dítě či babička nepomůžou, lékař však ano… Chtít ale od Patočky logikou…
,br> Mýtus č. 7: „Ostatně česká zahraniční politika by /měla/ …trvat na tom, že jakékoli nadnárodní či zahraniční vojenské projekty se na našem území mohou uskutečnit pouze v rámci koordinovaného postupu uvnitř Unie.“ – Ano Jakube, asi tak, jako by měla trvat na tom, že jakékoli nadnárodní či zahraniční vojenské projekty se na našem území mohou uskutečnit pouze v rámci koordinovaného postupu uvnitř OSN, UNESCO, či sdružení „Symfonické orchestry všech zemí, spojte se!“ Jim do toho totiž „hodně“ je a taky nám mohou „hodně“ pomoct!

Vtírá se myšlenka jediná: není na tak zarputilé a urputné snaze, aby města naše a našich spojenců byla vůči případnému raketovému útoku totálně a naprosto bezbranná, něco zásadně, hluboce a patologicky perversního?

www.obcinst.cz

2714 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení



Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

Eurabia.cz

Vídeň: desítky tureckých imigrantů řádily v kosteleFrancie: Islámo-fašizmus ven !Karikatura: Muslimská nenávist Erdogana = vraždění FrancouzůVideo: Turci ve Francii uspořádali pogrom na ArményV Saúdské Arábii napaden francouzský konzulát

ePortal.cz

Jak moc nám prospívá, nebo spíš neprospívá, členství v EU, se můžeme podívat na třech příkladech z poslední doby. Nové sankce na Rusko, Brexit a ochrana hranic v době koronavirové pandemieMotivace některých dnes hodně slyšitelných kovidových alarmistů je velmi sporná, ne-li rovnou cynicky sobecká

euPortal.cz

Podle Izraele je strategické partnerství s Ázerbájdžánem v zájmu zeměPolsko ve varu: Potratoví aktivisté útočí již i na katedrály. Domobrana se formuje. Hysterie levicových liberálů neschopných dialogu. Na životech dětí nezáleží?

FreeGlobe.cz

Italská mafie vyměkla. Bere i homosexuály a syn jednoho z šéfů je...Kolik zatím stála válka proti terorismu peněz i životů?

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Němcům jsme nic neukradli, nic jim nedluhujeme. Naopak je to Německo jako nástupnický stát hitlerovské říše, které nám dosud nezaplatilo reparace v původní výši cca 360 miliard Na východní frontě chaos. Obávám se, že v letošním roce musíme počítat jen s těmi nejhoršími scénáři. Na Východě, na Západě, i u nás doma

ParlamentniListy.cz

„Strašně zlý. To musí být fake!“ FOTO, které vystavila ODS na sociální síti, pobouřila veřejnostŠéf Motola ohromil moderátora v rádiu: Máme přes 500 volných lůžek. Normální režim. Někteří lékaři mají i málo práce
Články autora
Průzkum
Záleží Bruselu na životech Východoevropanů? EU mentoruje východní země zatímco k západním je benevolentnější. Záleží podle Vás Bruselu na životech Východoevropanů?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď