"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Stížnost proti Lisabonu: senátorům vadí článek o řízené imigraci

Autor: Redakce | Publikováno: 28.10.2009 | Rubrika: ČR
Ilustrace

Články 78 a 79: Řízení přistěhovalectví

 
1. Článek 78 odst. 3 zní:
 
„3. Ocitnou-li se jeden nebo více členských států ve stavu nouze v důsledku náhlého přílivu státních příslušníků třetích zemí, může Rada na návrh Komise přijmout ve prospěch dotyčných členských států dočasná opatření. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem.“.
 
Článek 79 odst. 1 zní:
 
„1. Unie vyvíjí společnou přistěhovaleckou politiku, jejímž cílem je ve všech etapách zajistit účinné řízení migračních toků, spravedlivé zacházení pro státní příslušníky třetích zemí oprávněně pobývající v členských státech, jakož i předcházení nedovolenému přistěhovalectví a obchodu s lidmi a posílení boje proti těmto činnostem.“.
 
2. Obě citovaná ustanovení jsou nová a představují právní základ pro budoucí rozhodování orgánů EU, která členská země přijme kolik a jakých uprchlíků z třetích zemí. Fakticky to znamená, že o složení a počtu uprchlíků na svém území již nebude vždy rozhodovat jen Česká republika. Evropská unie tak získá pravomoc podílet se na rozhodnutích, která mohou poměrně významným způsobem ovlivnit složení obyvatelstva České republiky a jeho kulturní a společenský charakter. To odporuje zásadě, výše zmíněné v odstavci 56, že pravomoci, které se týkají rozhodování v záležitostech mimořádného kulturního anebo společenského dopadu, jsou nepřenosné a musí vždy zůstat zcela v působnosti orgánů České republiky. Jejich přenos na mezinárodní organizaci nebo instituci by odporoval charakteru České republiky jako svrchovaného státu. Odporoval by i článku 10a Ústavy.
 
3.  Nadto je třeba se pozastavit – opět – nad velmi vágním vymezením podmínek, za kterých Rada EU může začít jednat a co vlastně smí učinit:
 
-   není jasné, kolik států zahrnuje pojem „více států“: Polovina? Deset? Nebo stačí dva? Proč nestačí jen jeden? Proč jeden stát si musí pomoci sám, ale skupině států EU pomůže?;
-   rovněž není jasné, co se rozumí pod pojmy „náhlý příliv“ a „stav nouze“;
-   Co se rozumí pod pojmem „dočasná opatření ve prospěch dotčených členských států“?;
-   A konečně, vůbec není jasné, co se zde rozumí dočasností.
 
Článek 78 odst. 3 proto odporuje i principům přiměřené obecnosti, potažmo dostatečné srozumitelnosti právního předpisu, a v důsledku toho se dostává do rozporu s principem právní jistoty jakožto nezbytným předpokladem existence právního státu (srovn. odstavce 15, 19 a 24 výše).
 
4.  Navrhovatelé uzavírají, že články 78 odst. 3 a 79 odst. 1 odporují článku 1 odst. 1 Ústavy České republiky.
 
zdroj: Návrh k posouzení Lisabonské smlouvy ÚS

3860 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také
Výklad Koránu

Základy islámu a jejich výklad

Stručný životopis zakladatele islámu

Islám a terorismus

Súmrak európskej civilizácie - Barbari sa zmocňujú Európy
Islám live
Sledujte nás na Youtube
Články autora
Průzkum
Kdo bude příp. vinen za rozpoutání války kolem Ukrajiny? Rusko požaduje zastavení rozšiřování NATO. Británie a USA stupňují své výhrůžky a v rámci NATO vysílá zbraně a kontingenty k ruským hranicím. Ukrajina se dovolává pomoci proti "arcinepříteli" Rusku. EU je ve vleku USA a Brtánie. Kdo bude příp. vinen za rozpoutání války kolem Ukrajiny (jak se to teď najednou překrucuje u 2. sv.války)?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď
Doporučujeme
Český obránce Vídně proti Turkům roku 1683