"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Židé a multikulturalismus

Autor: Martin Janeček | Publikováno: 22.9.2009 | Rubrika: Multikulturalismus
Ilustrace

V mnoha článcích uveřejněných na našem serveru Eurabia a v mnoha komentářích čtenářů jsou zmiňováni Židé a židovský stát. Často je formována myšlenka, že Židé nesou značnou část zodpovědnosti za vznik a rozvoj multikulturalismu.

Je nesporné, že v této myšlence je něco pravdy. Je ale třeba se snažit vidět pravdu celou.

Původně, před dvěma tisíci lety, byla situace úplně obráceně. Římané vytvořili mnohonárodní říši, ve které dlouho byli vládnoucím národem. Postupně ale ztráceli tuto pozici, mísili se s národy, které ovládli a přecházeli do situace, která se v mnohém podobala současné situaci západních národů.

Židé byli národem pevně zakotveným ve své totožnosti. Křesťanství se zrodilo mezi těmi z nich, kteří byli nejméně »národně uvědomělí », kteří snad v perspektivě střetnutí s římskou mocí chtěli zachránit alespoň něco z duchovních a mravních hodnot judaismu. Ti učili : »Milujte své nepřátele», princip, na který navazuje právě moderní multikulturalismus. V očích Židů, kteří rozpoutali národně-osvobozenckou válku proti Římu, první křesťané byli něco jako vlastizrádci, odmítající se účastnit nutného a spravedlivého boje proti cizím, pohanským, utlačovatelům.

Tito zéloti byli ovšem tvrdě poraženi Římany, zatímco křesťanství se šířilo dál, přes hranice národností. Po třech staletích se stalo oficiálním náboženstvím římského imperia, ve kterém se postupně totožnost skutečných Římanů ztrácela, obzvlášť když všichni svobodní obyvatelé říše obdrželi římské občanství. V tomto mnohonárodním, mnohokulturním, světě se mohlo rozvinout katolické náboženství. Nezapomínejme, že slovo « katolické », znamená « universalistické, universální ».

Židé naopak zůstali zcela přimknuti ke své národnosti, která se pro ně ztotožňovala s jejich náboženskou vírou. 

Moderní nacionalismus se zrodil poté, co katolický universalismus byl oslaben a zpochybněn. Rozhodujícím momentem byla ovšem Francouzská revoluce z r. 1789. 

Mgr. Lustiger, nedávno zesnulý pařížský arcibiskup, který byl židovského původu, napsal, že Jakobíni byli předchůdci jak komunistů, tak nacistů. Je to snadné pochopit ohledně komunistů. Je tomu tak ale i co se týče nacistů. Francouzští revolucionáři zavrhli jak aristokratický kosmopolitismus, tak katolický universalismus, ve jménu ideálu národa, povýšeného na nejvyšší hodnotu. Napadli Rakousko a německé státy. V odporu proti francouzské okupaci pak Němci převzali francouzský národní princip a později ho dovedli až do krajnosti.

Co se Židů týče, francouzské Ústavodárné shromáždění zrušilo všechna zákonná omezení, kterým dosud podléhali. Jeden z jeho členů ale řekl jasně : »Židům jako jednotlivcům všechno, Židům jako národu nic ! » Židé byli vyzváni, aby se zřekli svého partikularismu, výměnou za občanskou rovnoprávnost. To se mohlo zdát jako spravedlivé, neodpovídalo to ale skutečnosti.

Pro některé Židy to bylo nepřijatelné. Byly rodiny, kde rodiče odmítali přijmout domů syna, vracejícího se z vojenské služby, ponědadž v jejich očích možná prolil něčí krev za zájmy, které neměly nic společného s obranou Izraele. Byli rabíni, kterým vadilo, že ztratili značnou část pravomocí, které před tím měli vůči svým souvěrcům. Ale velká většina Židů přijala emancipaci s radostí, ba často s nadšením.

Jejich nadšení ale začlo ochabovat, když se ukázalo, že pod vnější rovnoprávností trvá zásadní, často nepřekonatelné nepřátelství. To se ještě prohlubovalo, když emancipace umožňovala Židům  společenský vzestup, vyvolávající závist.

Vážné krize liberálního modelu společnosti v devatenáctém a dvacátém století udeřily na Židy více, než na kohokoli jiného. Za těchto okolností, někteří z nich pochopili, že jediným řešením jejich problémů je ve znovuvytvoření židovského národního státu v jejich historické vlasti.

Ale ne všichni přijali tuto zásadu. Každý neměl chuť opouštět vše, co tvořilo jeho existenci, a pouštět se do neznáma, do nebezpečných dobrodružství. Mnozí tedy hledali řešení své obtížné situace jinak. Někteří konvertovali na většinové vyznání země, ve které žili, v naději, že jim to umožní se plně integrovat. Ale nový, rasový antisemitismus byl nepřátelský i vůči pokřtěným Židům. Mnozí Židé, kteří se nemohli ztotožnit s většinovou společností, pak snili o nejrůznějších pseudo-universalistických řešeních, ať už šlo o ta, která byla inspirovaná marxismem, nebo o ta, která přijímala kapitalismus v jeho neoliberální globalizované formě.

Těmto lidem nelze nepřiznat něco jako « polehčující okolnosti . » Vedle jejich vlastní zodpovědnosti  nelze nevidět také zodpovědnost těch, kteří svým často zcela nesmyslným a bezdůvodným nepřátelstvím je hnali do extrémních pozic. 

Většina Židů měla ovšem mezi tím už příležitost se přesvědčit, že jim tyto pozice žadnou skutečnou úlevu nepřinesly. A to se nemusíme vracet až k zavraždění Trockého na Stalinův rozkaz, nebo ke Slánského procesu. V poslední době jasně tradiční pravicový antisemitismus ustupuje místo ve prospěch antisemitismu levicového. Nejhorší obraz Izraele podávají komunistické noviny. A není tomu tak jenom v České republice. V Rusku jsou komunisté též v čele protižidovské agitace. Ve Spojených státech, kde Židé dlouho pomáhali černochům, je dnes nejvíce antisemitů právě mezi černochy. Ve Francii dlouho mnoho Židů hystericky křičelo a nazývalo rasistou a nacistou kohokoli, kdo si dovolil říci, že přistěhovalců je tam už trochu moc. Dnes sami z Francie utíkají před masou nepřátelských muslimských přistěhovalců.

Toto všechno je ostatně dost logické. Jestliže tradiční antijudaismus byl živen náboženskou nesnášenlivostí, moderní antisemitismus vychází především ze závisti vůči těm, kteří se ukázali schopnějšími. A to je u kořenů všech krajně levicových světových názorů.

Nebylo by též správné se domnívat, že všichni Židé byli levicově orientovaní. Mnoho bylo vždy konzervativních, počínaje Theodorem Herzlem, obdivovatelem šlechty, kterého jeho přítel WilliamHechler, zpovědník britského velvyslanectví ve Vídní, představil Bádenskému vévodovi, s jehož pomocí se Herzl snažil navázat styk s německým císařem Vilémem druhým. My jsme se kdysi učili ve škole o zlém továrníkovi Porgesovi z Portheimu, který povolal policii a vojsko proti svým stávkujícím dělníkům, kteří mu ničili kartounky. Ten také nebyl Árijec. Ovšem neučili nás, že Karel Marx, poté co se oženil s německou šlechtižnou, udělal dítě nejenom jí, ale i jejich služce, zcela podle tradic velkých pánů své doby. Tolik tedy o jeho lásce k pracujícím....

Je třeba též vědět, že judaismus, jakožto přesně stanovená doktrina, se plně staví proti výše zmíněným pseudo-universalismům. Judaismus je jednoznačně náboženstvím národním. Zajisté, židovský partikularismus není samoúčelný. Je ve službě univerzálního cíle, spásy celého lidstva. Ale dokud tohoto cíle není dosaženo, židovský národ má svatou povinnost si udržet svou specifickou totožnost. 

To, co si musí udržet pro sebe, neupírá ani ostatním. Podle Talmudu, lidstvo se skládá z národů, z nichž každý má svou osobnost, své poslání. Lidstvo bylo rozděleno na národy při stavbě Babylonské věže. Jejich specifická osobnost odpovídá tedy Boží vůli. V každém případě je tomu tak až do příchodu mesiáše.

Co z toho vyplývá pro členy většinové společnosti?

Pro členy většinové společnosti z toho vyplývá, že není nikterak v jejich zájmu tlačit Židy ke zdi. 

Nejabsurdnější je pozice krajně pravicových extrémistů, kterým schází odvaha útočit otevřeně na Židy a kteří tedy útočí na “sionisty.” Vždyť to byly právě obtížné podmínky diasporních Židů, které způsobily, že tolik z nich sympatizovalo s extremními levicovými myšlenkami. Předválečná krajní pravice nenáviděla především “židobolševické” internacionalisty. Sionisté jim vadili daleko méně. Jeden mluvčí francouzské krajní pravice napsal, že konverze k sionismu Židů, dosud zjevně internacionalistů, je nejlepším důkazem správnosti nacionalistického ideálu. Zakladatel fašismu Benito Mussolini měl dlouho dosti kladný postoj vůči sionismu. Změnil ho až pod vlivem německých nacistů. Ti se obávali, že díky sionismu si  Židé vytvoří opěrný bod na Blízkém východě, ale vedle toho budou pokračovat ve snaze ovládat svět z diaspory.

Pozdější vývoj ukázal nesmyslnost těchto obav. Židé jsou už unaveni tak dlouho trvajícím mimořádným údělem. Ti, kteří se seskupili v Izraeli, doufají žít normálním životem normálního národa. Ti ostatní se v současnosti rychle asimilují k národům, mezi kterými žijí. 

Dějiny diaspory byly zajímavé. Vděčíme jim za mnoho velikánů ducha, nositelů Nobelovy ceny a jiných podobných vyznamenání. Byly to ale dějiny tragické, obzvlášť ve své závěrečné fázi. A snad lze říci, že byly tragické jak pro oběti, tak pro ty, kteří je měli na svědomí. Konce nacistických vůdců nebyly v žádném případě záviděníhodné.

Snad to bude lepší pro všechny, když tato historie skončí. Židé, kterým bude skutečně záležet na jejich totožnosti se budou moci přestěhovat do Izraele. Ti ostatní se budou moci stát skutečnými příslušníky jiných národů. A spolu s nimi podpořit Izrael v jeho zápase proti silám zla, které ohrožují židovský stát na prvním místě, které ale neohrožují jenom ten.

Tak jako nacismus byl nejstrašnějším nepřítelem Židů, ale ukázal se pak být i zásadní hrozbou pro jiné národy, tak je tomu dnes v případě islamského extremismu. Je snad možné dopustit, aby stát, vedený tak agesivním diktátorem, jako islamská republika Irán, získal jadernou zbraň? Nebude pak světový mír vážně ohrožen?

Sdělovací prostředky nás informují, že Izrael se dnes snaží ovlivnit mezinárodní společenství, a především Spojené státy americké a členské státy Evropské Unie, aby rychle uvalily na Irán co nejtvrdší hospodářské sankce. Jinak bude Izrael muset sám uskutečnit vojenskou akci proti iránským jaderným zařízením. Francouzský deník Le Figaro z 25.srpna cituje izraelský tisk, podle kterého Izrael je schopen tuto akci učinit i bez spolupráce se Spojenými státy. A který píše, že bude muset se k tomu odhodlat co nejrychleji, neboť nesmí  nechat Irán zdokonalit obranu a úkryt těchto zařízení.

Jestliže Izrael se k tomu skutečně rozhodne, bude samozřejmě jednat v zájmu svého  vlastního přežití. Prokáže ale zároveň významnou službu mezinárodnímu společenství a především národům Evropy. Už jenom tím, že naléhá na západní mocnosti, aby uvalily na Irán účinné hospodářské sankce, prokazuje důležitou službu všem těm, kteří si sami nejsou schopni přiznat skutečnou povahu jejich nepřátel a skutečný poměr sil mezi nimi a jejich protivníky. 

Židovský národ, víc než kterýkoli jiný, ze své historie poznal, že život je boj, nelítostný boj. Pochopil, že ten kdo se chce bránit může v boji zemřít. Ale že ten, kdo se bránit nechce, je odsouzen k jistému a potupnému zániku. 

Aniž jim bylo souzeno prožívat tak hrozné tragedie jako židovský národ, evropské národy, a konkretně český národ, by měly vzít na vědomí tuto zkušenost a jednat podle toho.

autor je redaktorem Eurabia.cz, žije střídavě v Čechách a ve Francii

5227 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

Eurabia.cz

Proud uprchlíku/imigrantů z Řecka přes Balkán směrem k nám zesiluje! Poděkujte Němcům a EU, kteří vyzývají k nebránění migraciNeziskovky v Německu zuří. Odmítají, aby byli uprchlíci vyšetřování kvůli věku. 40 % uprchlíků lže o tom, že jsou dětiBičování mužů a žen za nemanželský sex v Indonésií. Brzy i v Evropě? Francouzský stát podporuje islamizaci formou propagace muslimské kultury ...Orbán elegantně setřel notorického opilce a šéfa EU: Lucembursko? A co ten národ dokázal? Na co může být hrdý?

ePortal.cz

Glosy: O zahraniční politice a Andrejově beztrestnostiNaděje pro Izrael? Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström odstupuje

euPortal.cz

Dojení krav je stejné jako sexuální zneužívání, objevili genderoví vědci New York UniversityUkazuje se, že fanatická feministická genderistická neomarxistická ideologie škodí samotným ženám. Muži se v důsledku kampaně #MeToo proti sexuálnímu obtěžování stále více zdráhají spolupracovat se ženami

FreeGlobe.cz

Němečtí vědci tvrdí, že lidské rasy neexistují. Vede je k tomu věda nebo náboženství politické korektnosti?Černý raper integrovaný v Evropě vyzývá k zotročení a zabíjení bělochů (+ video)

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Krutá nemoc Karel Gotta. Pražská kavárna a ubožáci na FB si mohou opět do mistra kopnoutJako republika jsme Koněva prohráli

ParlamentniListy.cz

Ekonomka brutálně nachytala Schwarzenberga kvůli Kosovu. Pane kníže, tohle se fakt nepovedlo Že Babiše chtěli vydat dva měsíce před volbami, to opravdu není náhoda. Jiřímu Čunkovi kauza Čapí hnízdo potvrdila vlastní šílené zkušenosti se státními zástupci
Články autora
Průzkum
Má policie zveřejňovat národnost pachatelů? Německý zemský ministr vnitra Reul chce napříště zveřejňovat národnost a stát. příslušnost podezřelých a pachatelů. Souhlasíte?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď