"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

O feminismu a islámu

Autor: Redakce | Publikováno: 14.9.2009 | Rubrika: Islám
Ilustrace

Jednou z velkých záhad pro nezasvěcené středoevropany, dosud nezběhlé v perverzitách moderního západního feminismu, je „mlčení“ feministek vůči postupující islamizaci. Trocha studia ukáže, že situace je ještě mnohem horší – většina prominentních feministek islám obhajuje a obdivuje, vidí v něm spojence proti svému Arcinepříteli - euroamerické kultuře obecně a západnímu muži zvláště.

Příkladem je prominentní feministická „myslitelka“ Naomi Wolf, která navštívila několik islámských zemí, kde se přesvědčila o neuvěřitelných svobodách, kterým se těší muslimské ženy. Zde je jeden z jejích výplodů, jak je otiskl australský Sydney Morning Herald.

Pod závojem vzkvétá muslimská sexualita

Naomi Wolfe, 30. srpna 2008

 

Žena zahalená po kotníky do černého, s šátkem nebo dokonce v závoji, kráčí po západoevropské či severoamerické ulici, obklopená ženami a dívkami v šatech bez ramínek, minisukních či šortkách. Prochází pod obrovskými billboardy, na nichž se jiné ženy zmítají v sexuální extázi, povalují ve spodním prádle, nebo se jen, skoro nahé, svůdně protahují. Lze si představit ironičtější či více znepokojující obraz napětí mezi západními a islámskými zvyklostmi?

Ženy se často stávají emblémy v ideologických bitvách, a výjimkou není ani západní islamofobie. Když Francie zakázala ve školách nošení šátků, nošení či nenošení hidžábu zastupovalo obecný vztah k západním hodnotám, včetně postavení žen. Když se Američané připravovali na invazi do Afghánistánu, strašilo se, že Tálibán zakazuje ženám kosmetiku a barvení vlasů; když byl Tálibán poražen, západní publicisté často zmiňovali, že ženy odkládaly své šátky.

Ale co když na západě zásadně nechápeme muslimské sexuální zvyklosti, zejména význam, jaký mnohé muslimské ženy přisuzují nošení závoje či čádoru? A současně jsme slepí vůči našim vlastním projevům útlaku žen a nadvlády nad nimi?

Západ chápe závoj jako nástroj útlaku žen a potlačení jejich sexuality. Když jsem ale cestovala po muslimských zemích, a byla zvána do muslimských domovů, kde jsem si mohla promluvit jen mezi ženami, dozvěděla jsem se, že muslimský vztah k ženskému odívání nekoření v útlaku, ale v silném vnímání rozdílu mezi veřejným a soukromým, mezi povinnostmi k Bohu a povinnostmi k manželovi. Není to tak, že by islám potlačoval sexualitu, spíše si vyvinul nástroje k jejímu vhodnému usměrnění – a to k manželství, rodinnému poutu, k citům, jež tvoří a upevňují domov.

Mimo stěny typické muslimské domácnosti, jaké jsem navštěvovala v Maroku, Jordánsku a Egyptě, převládala cudnost a střídmost. Ale uvnitř, uvnitř byly ženy tak vyzývavé, svůdné a okouzlující, jako ženy kdekoli na světě.

Doma, v bezpečí manželské intimity, to bylo spodní prádlo Victoria's Secret, elegantní móda a rafinované kosmetické přípravky. Viděla jsem videa z muslimských svateb se svůdnými tanci, které se dívky učí, aby se staly žádanými nevěstami. Když je pyšně je předváděly svým ženichům, pochopila jsem, že svůdnost není muslimským ženám cizí. Ženy i muži však odmítají dávat svou tělesnost a sexualitu na odiv promiskuitně – a potenciálně destruktivně – každému, kdo projde kolem.

Mnoho muslimek, s nimiž jsem mluvila, se čádorem nebo šátkem necítilo nijak poníženo. Naopak se cítily osvobozeny od čehosi, co pokládaly za vlezlé, zvěcňující a primitivně sexualizující západní očumování. Říkaly mi cosi v tomto smyslu: „Když si obléknu západní oděv, muži mě očumují, připadám si jako věc, nebo se neustále poměřuji proti modelkám z časopisů, se kterými se není snadné měřit – hlavně jak člověk stárne – a to už nezmiňuji, jak je to únavné, být neustále všem na očích. Když si ale uvážu šátek nebo se schovám pod závoj, lidé mě berou jako lidskou bytost, ne jako objekt; cítím, že mě respektují.“ Konkrétní výrazy mohou znít západním feministkám cize, rozhodně však jde o západní feministické vnímání a cítění.

Sama jsem si to vyzkoušela. Oblékla jsem si v Maroku kalhotové šaty s blůzou, oděv zvaný shalwar kameez, doplnila je šátkem, a vydala se na bazar. Uznávám, že něco v těch sympatizujících pohledech mohlo být dáno tím, že viděli muslimsky oděnou zápaďanku. Jak jsem však procházela tržištěm – se zneviditělněným poprsím, skrytým tvarem nohou, bez vlajících dlouhých vlasů – zakoušela jsem nepoznaný pocit klidu a smíření. Cítila jsem se určitým způsobem osvobozená.

Muslimské ženy v tom nejsou samy. Západokřesťanská tradice chápala veškerou sexualitu, dokonce i tu v manželství, jako hříšnou. Islám a judaismus nikdy netrpěly tímto rozporem mezi myslí a tělem. V obou těchto kulturách je sexualita, usměrněná směrem k manželství a rodinnému životu, vnímána jako velké požehnání, dar Boží.

To by mohlo vysvětlovat, proč muslimky a ortodoxní židovky pokládají umírněný oděv a zakryté vlasy za osvobozující, a současně ve svých manželstvích prožívají mnohem radostnější sexualitu, než jak je zvykem na západě. Jestliže je sexualita vnímána jako soukromá záležitost a získává tím punc posvátného – a manžel nevidí svou ženu (nebo jiné ženy) neustále napůl nahou – pak samotné svléknutí šátku a nádoru představuje prožitek neuvěřitelné síly.

Zdraví mladí muži na západě, kteří vyrostli obklopeni pornografií a sexuálně návodnými obrazy, dnes zažívají pokles sexuální touhy epidemických rozměrů. Není těžké si představit, jak mocná může být sexualita v umírněnější, cudnější kultuře. Snad stojí za to se zamyslet nad pozitivy, které ženám – a mužům – přináší život v kultuře, jež se k sexualitě staví konzervativněji.

Nechci oponovat řadě ženských aktivistek z muslimských zemí, které pokládají závoj za nástroj kontroly žen. Svobodná volba je na prvním místě. Ovšem my zápaďané bychom měli chápat, že pokud se žena v Británii nebo ve Francii rozhodne pro závoj, není to nutně znak její nesvobody. Co však je možná ještě důležitější, zvolíte-li si minisukni a top bez ramínek v západní kultuře - kde ženám není dopřána svoboda stárnout, být respektovány jako matky, pracovnice či spirituální bytosti, nebo ignorovat módní trendy z Madison Avenue – možná nebude od věci trošku se zahloubat na nuancemi ženské svobody.

Naomi Wolfová je feministická autorka, její nejnovější knihy jsou The End Of America: Letter Of Warning To A Young Patriot [Konec Ameriky: Varovný dopis mladému patriotovi] a připravovaná Dopřejte mi svobodu: jak se stát americkou revolucionářkou. Je též spoluzakladatelkou American Freedom Campaign, hnutí za demokratizaci Spojených států.

Zdroj

Hloubku a kvalitu myšlenek N. Wolfové nechť každý ocení sám. Přesto – k tématu se nedávno diskutovalo na blogu www.jihadwatch.org a z tamní anonymní diskuse jsem vybral tři příspěvky, jejichž autoři odhalují perfidnost a neinformovanost feministek ohledně islámu ze tří různých úhlů.

 „Hesperado“ píše:

Kritikové moderního feminismu si dávno všimli, že feminismus v sobě obsahuje latentní puritánství (jednou ze známých kritiček byla dlouho politicky nekorektní a tudíž osvěžující Camille Paglia, která se ale nedávno projevila jako hrozivě neinformovaná obhájkyně islámu). Lze je najít třeba v autobiografických spisech samotné Pramáti moderního feminismu Glorie Steinemové, která se přiznává, jak za nerozvážného mládí pracovala jako Zajíček Playboy v jakémsi zaplivaném klubu a při svém prozření prohlédla „sexuální objektivizaci“ ženy, ze které Playboy tyje. Steinerová se nezastavila u Playboye, obvinění z objektivizace žen rozšířila na celou promužsky orientovanou popkulturu (samosebou západní), jejímiž nositeli jsou různá kulturní média, především ale „Madison Avenue“, údajné to sídlo vládců a kontrolorů módní kultury v odívání, vzhledu, vkusu atd., skrze televizi, časopisy, filmy atd.

V průběhu let se různé feministky staly podivnými spojenci konzervativních křesťanů ve společných snahách potlačit, nebo aspoň radikálně omezit, takové věci jako striptýzové bary, pánské kluby, různé typy pornografie (kam mohou, podle míry extrémismu zúčastněných, patřit zobrazování všeho druhu ve všemožných médiích), a samozřejmě prostituci.

Takové feministky islám láká ze dvou důvodů.

1) vidí ho ve svých hlavách jako „etnický“, a tedy ne-západní, a tudíž neposkvrněný potenciální hanbou, kterou pro feministky může znamenat spolupráce s konzervativními křesťany, byť se obě skupiny shodují na puritánských názorech na kulturu a společnost;

2) a za druhé, ale v těsné souvislosti s #1, islám apeluje na protizápadní cítění feministek, neboť většina feministek jsou levičáčky a levicovost je zásadně a nevykořenitelně protizápadní.

To vše vyplývá z islámsky negramotného uvažování západních feministek, které nijak neznepokojuje, že islám není „puritánský“ v západním smyslu slova, jako třeba sexuálně prudérní amišové ve svých vesnických komunách. Islámský puritanismus je spíš součástí jejich groteskně schizofrenní sexuality, která bizarně směšuje mlčení o sexu a na odiv dávanou, vysoce ceněnou „střídmost“, s odporně zvrhlými sexuálními projevy včetně znásilňování, týrání, všudypřítomnou misogynií, pedofilií, sexuálním otroctvím a orgiastickou rozkoší ze sadistického násilí vůči ženám.

„Mo“ píše:

Všimněte si jak věci, nad nimiž se západní feministky po desítky let jen pošklebovaly – „…k manželství, rodinnému poutu, k citům, jež tvoří a upevňují domov…“, jsou najednou tak atraktivní, když je vidíme u muslimů.

Tohle prostě nepochopím! S touhle ideologií nepřicházejí jen feministické „papalášky“, už tomu věří i „normální“ lidi – tytéž ženy, které NESNÁŠEJÍ křesťanství a nadávají mu do „náboženství patriarchálního útlaku“! (Křesťanství takové není, ale ony ho tak vidí a žádná fakta je nepřesvědčí.)

Viděl jsem úplně tytéž ženy do nekonečna hájit islám. Kdyby mi to někdo vysvětlil, budu upřímně rád. Protože tohle prostě nechápu.

„Epistemology“ píše: 

Můžete mi někdo říct, kde v muslimském světě pokládají ženy za spirituální bytosti? Muselo mi něco uniknout, ale „prsť“ prostě není spirituální bytost, přinejmenším v mém slovníku ne.

Co se týká žen, které nosí závoj na západě, většinu jejich manželé/rodina nenutí, jednoduše jim vymyli mozek. Přesvědčuji se o tom, když chodím na muslimské weby a tam čtu komentáře žen, které jsou na svůj závoj hrdé a podobné šílenosti. Občas se tam snažím i komentovat, ale většinou mé komentáře vyfiltrují. Obluzují se představou, že jim závoj dává svobodu cítit se svobodně, ne jako sexuální objekty. Je to koncentrát blbství. Ve skutečnosti to je naopak, islám vidí ženu jen jako sexuální hračku, nic víc, nejde o její myšlenky, city, osobnost, jsou to jen hračky, věci. Proto se musejí zakrývat. Vzpomínáte na toho idiotského australského imáma, který říkal, že nezahalené ženy jsou jako maso na tržišti.

Hloupé západní feministky totálně ignorují ještě jednu důležitou věc, totální absenci romantické lásky mezi muslimy. Romantická láska je námětem většiny naší velké poezie, našich románů, písní a filmů. Jistě, i venkovských odrhovaček a špatného umění… Je to nepostradatelná součást naší kultury, a nejen naši, romantickou lásku najdete v umění celého světa. Kromě islámu, který si žen neváží ale degraduje je, a naopak jako sexuální objekty vnímá i malé holčičky, zvrhlost na desátou.

Jak to ale vysvětlit pitomým krávám jako je Naomi Wolfová? Kéž by ještě žil můj starý kámoš Siggy Freud, určitě by se dobře bavil psychoanalýzou těchhle pitomostí. 

 ***

Za sebe a z první linie, bych přidal upozornění na strašlivé pokrytectví islámské sexuality. Snad v žádném jiném kulturním okruhu se nesetkáváme s tak obrovským rozporem mezi realitou a skutečností – mezi šťastnou a harmonickou rodinou se starostlivým otcem, skromnou a cudnou ženou a houfem dětí na straně jedné, a minimem férové komunikace, mužským machismem a promiskuitou na straně druhé, jako v záhadné sexualitě muslimské. Nemluvě o takových „drobnostech“, že v islámu není místo pro sexuální variace a zvláštnosti – jako homosexualitu a lesbismus – které feministky na západě tak radostně a cílevědomě propagují.

Pro eurabia.cz přeložil a sestavil „M.“

5680 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

Eurabia.cz

Uprchlíci již obohacují Německo. V Hessensku již oženili a vdali 125 děti ...Proud uprchlíku/imigrantů z Řecka přes Balkán směrem k nám zesiluje! Poděkujte Němcům a EU, kteří vyzývají k nebránění migraciNeziskovky v Německu zuří. Odmítají, aby byli uprchlíci vyšetřování kvůli věku. 40 % uprchlíků lže o tom, že jsou dětiBičování mužů a žen za nemanželský sex v Indonésií. Brzy i v Evropě? Francouzský stát podporuje islamizaci formou propagace muslimské kultury ...

ePortal.cz

Glosy: O zahraniční politice a Andrejově beztrestnostiNaděje pro Izrael? Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström odstupuje

euPortal.cz

Václav Havel omilostnil v roce 1990 pedofilního vraha Jaroslava Oplíštila a ten poté odnesl z nemocnice Na Bulovce sedmiměsíční holčičku Barborku, kterou pedofilně zneužil a zavraždil. Nyní je na svoboděAmerický generál hovoří o puči, který proběhl v USA po 11. září, a plánu o napadání států – Irák, Afghánistán, Sýrie...a Írán

FreeGlobe.cz

Němečtí vědci tvrdí, že lidské rasy neexistují. Vede je k tomu věda nebo náboženství politické korektnosti?Černý raper integrovaný v Evropě vyzývá k zotročení a zabíjení bělochů (+ video)

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Krutá nemoc Karel Gotta. Pražská kavárna a ubožáci na FB si mohou opět do mistra kopnoutJako republika jsme Koněva prohráli

ParlamentniListy.cz

Sesadit Zemana, řekla Němcová. Zdeněk Zbořil má pro ni vzkaz. A nejen pro niTakže vy se nestydíte, uhodila Drtinová na Klause juniora. A jelo to celých dvacet minut
Články autora
Průzkum
Má mít Okamura konkurenci? Souhlasíte s názorem sociologa Petra Hampla, že by Okamurovi prospěla konkurence na politické scéně?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď