"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Jak šejkové šejkrují pravý islám

Autor: Gail Lichtman | Publikováno: 22.6.2006 | Rubrika: Blízký východ
Ilustrace

Jako držitel doktorátu v islámských vědách z Institutu pro islámská studia a výzkum v Neapoli a majitel hidžazy (oprávnění k vyučování) jak ve věci exegeze Koránu, tak i islámského práva, vydaného prestižní Univerzitou al-Azhar as-Šarif v Káhiře, podepírá Palazzi své poněkud překvapivé názory citacemi z Koránu a tradičních muslimských zdrojů.

Dnes 45letý sunitský učenec navštívil během ledna Izrael, aby se zúčastnil setkání nově ustanoveného Sanhedrinu (náboženský nejvyšší soud, vedený rabínem Adinem Steinsaltzem), vyučoval na semináři o wahhábistickém terorismu a navštívil židovskou komunitu v Hebronu.

Během rozhovoru pro In Jerusalem Palazzi uvedl, že vedoucí postavení Saúdské Arábie a její wahhábistické hereze pokládá za hlavní problém, kterému dnes islámský svět čelí. Wahhábismus podle něj představuje „totalitární kult, který se projevuje terorismem, masakry civilistů a nekončící válkou proti Židům, křesťanům a muslimům jiného než wahhábistického přesvědčení.“

Sunnitští učenci napsali od vzestupu wahhábismu v Saúdské Arábii před asi 300 lety stovky knih a vydali tisíce fatev [náboženských soudů], ve kterých označovali wahhábismus za heretický kult, vyvraceli jeho omyly a stavěli do pravého světla jeho deviace. Palazzi také věří, že z pověření své hidžazy nemá pouhé právo, ale přímo povinnost tuto herezi veřejně vyvracet.

V této záležitosti není mezi muslimskými učenci osamocen. Co však Palazziho odlišuje od jeho kolegů, jsou jeho názory na Židy a Izraelskou zemi.

Palazzi věří, že Izrael existuje na základě „svatého práva“ a že Korán také jasně tvrdí (Súra 5:21), že Bůh svěřil Izraelskou zemi potomkům Izraele a přikázal jim se v ní usadit. Dále také věří, že je předpovězeno, že Bůh před koncem věků shromáždí potomky Izraele z různých zemí a národů a přivede je, aby znovu převzali vládu nad tímto územím (Súra 17:104).

Je kuriózní, že Palazziho chápání Koránu se shoduje s verzí, kterou zastává Al-Káida. Na internetových stránkách Al-Káidy byl nedávno vystaven článek nazvaný: „Židé nejsou hodni Zaslíbené země.“ Podle překladu DEBKAfile.com v článku stojí: „Alláh se rozhodl vyzkoušet Židy, když ještě byli utlačovaným národem [v Egyptě]. Snaží se je vést cestou víry a vítězství, a proto je vyzývá k dobytí Izraelské země. Oni [Židé] se však bojí bojovat o Zaslíbenou zemi víc, než se bojí Boha. Proto není židovskému lidu zatěžko porušit smlouvu mezi Bohem a Abramem, která zaslibovala Izraelskou zemi židovskému lidu pro všechny generace.“

Zatímco ovšem Al-Káida dochází k závěru, že Židé porušili své závazky plynoucí ze smlouvy, a proto byla zrušena a právo na území Izraele tak připadlo muslimům, Palazzi věří, že tato smlouva je stále platná.

„Když v roce 1919 hašemitský emír Fejsal poprvé uslyšel o sionismu, prohlásil, že viděl to, co bylo oznámeno v Koránu – Židé přicházející zpět do své země. To bylo jedním z důvodů, proč podepsal historickou dohodu s Chaimem Weizmannem,“ upozorňuje Palazzi. Britům má však za zlé, že v době, kdy jim byla svěřena správa nad mandátním územím Palestiny, podněcovali rozbroje mezi muslimy a Židy a zastávali politiku „rozděl a panuj.“

Podle Palazziho byla přibližně ještě před dvěma dekádami arabská opozice vůči státu Izrael založena nikoli na islámu, ale na nacionalismu, jak vysvětluje: „Egyptská propaganda v době vlády prezidenta Gamala Násera byla založena na tom, že existence Izraele popírala arabský nacionalismus a celistvost arabského světa. Nebyla tu žádná idea revoluční strany založené na islámu a islám nebyl považován za náboženství spojené s politikou.“ Ke změně došlo až po úpadku náserismu, vzestupu moci ropou oplývající Saúdské Arábie a po íránské revoluci.

Dále pokračuje: „Zničením arabského nacionalismu vznikl prázdný prostor, který zaplnila Saúdská Arábie a wahhábismus. Protože Izrael má hranice s arabskými zeměmi a leží uprostřed Blízkého východu, je pro arabské režimy citelnější hrozbou. Nyní se obávají, že normalizace vztahů jejich zemí s Izraelem by poskytla jejich obyvatelům možnost srovnávat demokratický režim a vyspělou civilizaci Izraele s jejich vlastní zaostalostí.“ [toto je dobře popsáno v Exodu spisovatele Leona Urise, pozn. ed.]

Ohledně Jeruzaléma, o kterém není v Koránu jmenovitě přímá zmínka, Palazzi cituje islámské zdroje, které dokazují, že je to město, kde kdysi stával Šalamounův chrám.

Palazzi trvá na svém: „Oficiální propaganda Palestinské samosprávy dnes nepřipouští, že by Židé měli k Jeruzalému jakýkoli vztah. Nejenže tím přepisují historii, ale také klasické islámské prameny. Korán prezentuje stejnou historii jako Bible. Toto bylo muslimským učencům po staletí naprosto jasné – Šalamounův chrám tehdy a mešita Al Aksá dnes stojí na tom samém místě. Když chalífa Omar poprvé navštívil Jeruzalém, pojmenoval to město „Bajet Al Makdis“ – „Bejt Ha mikdaš“, což v arabštině a hebrejštině znamená dům Chrámu. Z toho pak vzniklo v současnosti používané zkrácené arabské jméno pro Jeruzalém – Al Kuds.“

Palazzi si během své návštěvy v Izraeli udělal čas také na návštěvu židovské komunity v Hebronu, který, jak sám říká, vnímá zvlášť citlivě. „Je to totiž místo, které věrně odráží diskriminaci, již si během historie Židé vytrpěli. Pokud je nějaké místo, o kterém vůbec nelze diskutovat, jestli tam Židé mají nebo nemají právo žít – a to ještě více než Jeruzalém – je to právě Hebron. Domnívat se, že Židé by neměli v Hebronu vůbec žít, znamená pokálet židovské dědictví. Nicméně se zdá, že svět toto naprosto ignoruje.“

Dále pokračuje: „Zdá se totiž, že každá světová politická mocnost, a dokonce různé izraelské vlády mají zájem na tom zbavit Hebron židovské přítomnosti. Obávám se, že po Gaze je nyní na řadě Hebron. Navštívil jsem proto židovskou komunitu v Hebronu, abych jim připomněl, že žijí v zemi, kde mají právo být víc než kdekoli jinde.“

Palazzi se narodil v Římě v muslimské rodině, která, ač měla syrské kořeny, nezachovávala náboženské zvyky a v Itálii žila již po více než sto let. Když vyrůstal, nejevil o náboženství zvláštní zájem, ale zajímala ho spiritualita a metafyzika. To ho nakonec přivedlo ke studiu filosofie na Státní univerzitě v Římě. Během studií ho začal zajímat islám, takže po ukončení studií v Římě odjel do Káhiry na studia islámských náboženských věd.

Na svá studia vzpomíná: „Studoval jsem pod vedením šejka Muhammada al-Mutawali as-Šarawiho, jedné z nejvýznačnějších muslimských osobností. On vnímal jako naprostou nezbytnost pro muslimský svět,… aby se navrátil k éře Andalusie [zlaté éře Španělska], kdy jsme měli s Židy dobré vztahy. Šarawi byl jedním z lidí, kteří později přesvědčili [egyptského prezidenta Anwara] Sadata, aby [v roce 1977] uznal Izrael a navázal s ním diplomatické vztahy.“

Když se po čtyřech létech v Káhiře vrátil v roce 1984 do Říma, objevil tam muslimskou komunitu, která právě procházela proměnou. Zatímco většina tamních muslimů byla ze Somálska nebo Afghánistánu, z Blízkého východu sem proudil masivní příliv nově příchozích. Palazzi v této souvislosti hovoří o „příchodu extrémistů, kteří se snažili komunitu ovládnout. Byl to pro mě okamžik, kdy jsem si začal uvědomovat rozdílnost jejich a svého postoje. Zaujal jsem tedy vůči Blízkému východu jasné stanovisko – že totiž není žádný problém s existencí Izraele - a začal jsem rozvíjet dobré vztahy s židovskou komunitou.“

Palazzi má za to, že propaganda represivních režimů v jednotlivých arabských zemí je natolik masivní, že lidé naprosto nemají volnost, aby se dozvěděli pravdu. Prohlašuje, že „hlavním úkolem muslimů žijících ve svobodných zemích je nezůstat zticha. Musíme svět přesvědčit o pravé povaze a hrozbě wahhábismu, dokud není příliš pozdě.“

Palazziho přednášku o wahhábistickém terorismu sponzorovala malá nezisková skupina Root and Branch Association, která o sobě prohlašuje, že je propagátorem spolupráce mezi „Bnej Jisrael (dětmi Izraele) a Bnej Noach (dětmi Noemovými) jak v Izraeli, tak v zahraničí“ a podporuje do značné míry pravicově a nábožensky orientovaný program.

Palazzi je spolupředsedou skupiny Islam-Israel Fellowship [Společenství islámu a Izraele], která se připojila k Root and Branch Association, aby „propagovala spolupráci mezi Židy a muslimy jak uvnitř Izraele, tak v zahraničí, i mezi státem Izrael a muslimskými národy. Jejím základem je správné židovské porozumění Bibli a židovské tradici a správné muslimské porozumění Koránu a islámské tradici.“

Palazzi bagatelizuje riziko spojené se zveřejňováním svých názorů, ačkoli při jiných příležitostech zmínil jména některých muslimských vůdců, kteří za proklamování podobných idejí zaplatili životem. „Mým úkolem je pomoci muslimům dojít k porozumění, že muslimský fundamentalismus je v přímém rozporu s principy našeho náboženství. To, že tak činím, není pouhou teologickou hrou, ale vážnou záležitostí, kdy člověk může riskovat i svůj život.“

Raphael Israeli, profesor Trumanova institutu a katedry Blízkého východu a islámských studií na Hebrejské univerzitě, podotýká, že Palazzi veřejně působí již dlouhou řadu let. „Je osamělým hlasem, kterému se ortodoxní islám snaží vyhýbat. V Koránu jsou napsány různé věci. Jednak ty, o kterých on mluví, tak i věci, které jsou s nimi v přímém rozporu. Všechno pak záleží na tom, na co položíte důraz.“

Profesor Israeli dodává: „Jen málo muslimů mu skutečně věnuje pozornost. Tím vítězícím směrem je islámský fundamentalismus. Možná tu jsou další muslimští intelektuálové, kteří smýšlejí stejně, ale nejsou slyšet. Je možné, že se bojí promluvit. Kdyby [Palazzi] žil v islámské zemi, tak by už ho dávno zabili. On je ale na západě, proto může mluvit.“

Profesor Moše Šaron z Institutu pro asijská a africká studia, který je rovněž kolegou prof. Israeliho na stejné katedře, dodává, že „Palazzi mluví o pravém islámu na základě svého porozumění textům Koránu. To, co druzí používají pro ospravedlnění svého fanatismu a války, je podle něj možné číst a chápat jako důkaz mírumilovné koexistence [Židů a Arabů] a jako potvrzení práv Židů na Izraelskou zemi… Pokud tedy vykládáte ten text správně, najdete v něm to pozitivní. Proto je to, co on dělá, úžasná věc.“

Gail Lichtman, Jerusalem Post; přel.: -rh-

www.icej.cz

3891 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení



Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

Eurabia.cz

Finská poslankyně EP: EU jedná s Británií jako s vazalem. Postoj Británie by měl inspirovat další země k odchodu z EU! Expremiér: Musíme mít odvahu si přiznat, že máme problém s islámem!Rakouská armáda vyhodila vojenského imámaMuslimka na nádraží v Lyonu hrozila bombouProč americká vláda chrání saudskoarabskou rozvědku, když vyšetřovatele potvrdili její odpovědnost za 11 září?

ePortal.cz

Motivace některých dnes hodně slyšitelných kovidových alarmistů je velmi sporná, ne-li rovnou cynicky sobeckáKoronavirus v přímém přenosu

euPortal.cz

Francouzský prezident oznámil, že se nadále snaží pofrancouzštit migranty. Slíbil přijmout tvrdé zákony, aby potřel „islámský separatismus“To jsou ale náhodičky... Jak to doopravdy bylo s koronavirem...

FreeGlobe.cz

Italská mafie vyměkla. Bere i homosexuály a syn jednoho z šéfů je...Kolik zatím stála válka proti terorismu peněz i životů?

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Na východní frontě chaos. Obávám se, že v letošním roce musíme počítat jen s těmi nejhoršími scénáři. Na Východě, na Západě, i u nás domaNepodmíněný příjem? – Cesta do pekel

ParlamentniListy.cz

Prymula byl symbol, teď už Babiš jen minimalizuje škody. Krizové řízení ale dnes moc nepředvedl, kroutí hlavou politologPodpora Prymulovi od Jiřiny Šiklové: Snaha oddělat schopného člověka, a ještě z Blesku
Články autora
Průzkum
Záleží Bruselu na životech Východoevropanů? EU mentoruje východní země zatímco k západním je benevolentnější. Záleží podle Vás Bruselu na životech Východoevropanů?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď