Stockholmský mezinárodní institut mírových výzkumů (SIPRI) zveřejnil výroční zprávu o světových výdajích na obranu za rok 2018. Vloni utratily armády za zbraně a vybavení rekordní sumu za celou dobu monitorování - 1,8 bilionu dolarů, což je o 2,6 procenta více než v roce 2017.

 

Vojenské výdaje USA vzrostly o 4,6 procenta, Číny o 5 procent, Saúdské Arábie o 6,5 procenta, a Turecka až o 24 procent. Mezi světové lídry v růstu vojenských výdajů ovšem patří jiní matadoři – Arménie (+33 procent), Lotyšsko (+24 procent), Ukrajina (+21 procent), Litva (+18 procent), Česká republika (+18 procent) a Kazachstán (+16 procent).

 

Jak je ale možné, že Rusko už několik let po sobě důsledně snižuje vojenské výdaje? Podle údajů SIPRI opustilo dokonce první pětici (v níž bylo od roku 2006) a v absolutních hodnotách obsadilo v roce 2018 "ostudné" šesté místo za Francií.

 

Nejspíš s tím nějak souvisí i fakt, že zatímco obrovská a bohatá Indie hodlá nakoupit pro svou armádu 464 kusů nejnovější verze tanku T-90MS za 1,93 miliardy dolarů, což činí při oficiálním dnešním kursu ČNB 22,72 Kč/ USD přibližně 44 miliard Kč, a maličká chudá ČR hodlá pro svou miniarmádku nakoupit 210 ks BVP za 54 miliard Kč. Nemluvě o budoucích logistických nákladech, které v průběhu příštích cca 20 let přesáhnou nákupní cenu nejméně čtyřikrát.

 

Kdysi nás udivovaly astronomické vojenské výdaje USA. Mezitím se s oblibou beletristicky i filmově zpracovávané rozkrádání rozpočtových prostředků Pentagonem a vojenskoprůmyslovým komplexem USA stalo realitou i v ČR.

 

Efektivita ruských investic do ozbrojených sil a obranného průmyslu je z našeho pohledu až neskutečná. V čem je tedy problém? Především v definování cílů. Ministerstvo obrany ČR si jako cíl stanovilo účelné vynakládání peněz na své akviziční projekty. Zásadní je ale něco jiného - správné stanovení samotných „účelů“, na které hodlá armáda peníze vynakládat. V tom je Rusko celé světelné roky nejen před ČR, ale před všemi zeměmi NATO včetně USA. Míč je v tom ovšem na straně politiků.