** *

Vlády USA se snaží působit dojmem bojovníků proti islámskému fundamentalismu a terorismu. Její skutečné kroky však ukazují, že se jedná jen o falešnou masku. Ve skutečnosti se snaží dosti bezohledným způsobem prosazovat různé politické, vojenské a ekonomické zájmy, což lze vidět na příkladu dvou nejproslulejších akcí americké zahraniční politiky posledních let.

Irák: I když odhlédneme od nesmyslnosti a nebezpečnosti násilné demokratizace muslimských zemí, otevírá se před námi množství otázek. Invaze do Iráku měla být druhou akcí v rámci amerického globálního tažení proti terorismu. Režim Saddáma Husajna však jakožto socialistická diktatura terorismus potlačoval. Al-Káida a podobné organizace se na území Iráku dostaly až po svržení Saddáma. Není přílišným zjednodušením tvrzení, že invaze do Iráku pro tuto zemi znamenala rozmach teroristických a fundamentalistických hnutí.

A na druhé straně rozhodně, jak by mohli někteří namítnout, neznamenala přesun pozornosti teroristů od Evropy k Iráku. Naopak útoky na španělské železnici a v londýnském metru byly deklarovány jako přímá odveta za účast obou zemí na okupaci.

Tito teroristé navíc do Evropy nepřicházejí zvenčí, ale jsou naším vnitřním problémem, který lze definitivně vyřešit pouze a jedině v Evropě. Vstupovat vojensky do zemí, kam muslimové z Evropy jezdí do výcvikových táborů (mezi tyto země Irák nepatřil) se mi v tuto chvíli nejeví jako nejlepší řešení problému, jelikož si nikdy nemůžeme být jisti, kde všude se takové tábory nacházejí a i kdyby se nám podařilo na tato území vstoupit, nemusí se nám povést je zlikvidovat. A pokud by se již podařilo všechna tato zařízení zlikvidovat, náš vnitřní nepřítel bude stejně existovat i nadále. Vždyť útoků se mohou teroristé dopouštět aniž by nějakým výcvikem v zahraničí vůbec prošli.

Jelikož do dnešního dne nebyly v Iráku nalezeny zbraně hromadného ničení, jež představovaly další důvod pro vstup vojsk do země, je americká přítomnost v Iráku v podstatě jen velmi obtížně odůvodnitelnou. Zůstává pravdou, že Saddám si jakožto bývalý spojenec USA počínal poněkud nabubřele, když šlo o rezoluce OSN a ani vykázání inspektorů OSN mu větší problém nedělalo, nicméně mandát OSN Spojené státy neměly a už jen to, že porušování rezolucí jinými zeměmi nechávají bez povšimnutí, zanechává na celé akci nemalý stín pochybností a obyčejní Američané by se rádi dozvěděli, za co v Iráku jejich vojáci umírají.

Kosovo: Albánské obyvatelstvo Kosova a Metochie, srbské autonomní oblasti, vyhlásilo 17. února 2008 nezávislost na Srbsku. Premiérem nového „státu“ se stal Hashim Thaçi. Thaçi se proslavil jako velitel teroristické organizace UÇK, jež o sobě poprvé dala oficiálně vědět, když se přihlásila k útokům z 22. dubna 1996, kdy maskovaní ozbrojenci zastřelili tři srbské civilisty a další teroristé zaútočili na policisty, z nichž byl jeden zavražděn a dva těžce zraněni. Vznik této organizace se ale datuje již k roku 1993. Sám Thaçi se toho roku měl zúčastnit přepadení policejní hlídky, při němž byli dva policisté zabiti a pět těžce zraněno.

Myslím, že neuškodí připomenout si slova ruského režiséra Nikolaje Burljajeva: „Připomeňme si konkrétní reálie a řekněme, zda je možné považovat za normální v Evropě 21. století to, co vám nyní řeknu. Představte si dívku, která jezdí do školy v tanku. A ještě k tomu – její tank je doprovázen konvojem dalších dvou tanků. V domě, kde žije, je pouze jedno okno. Ostatní jsou zabedněna kvůli nebezpečí útoku odstřelovače. A v tom jediném okně vidí vojáky, kteří ji hlídají. Tito vojáci – to je její jediná společnost. Chovají se k ní dobře… Představili jste si to?

Kosovští Albánci: Smrt Srbům! Albánská dívka si něco odnáší z trosek prizrenské pravoslavné katedrály sv. Jiří právě zničené kosovskými Albánci
Nápis „Smrt Srbům!“ hovoří za vše. Albánská dívka si něco odnáší z trosek prizrenské pravoslavné katedrály sv. Jiří právě zničené kosovskými Albánci (2004, pravoslav.or.cz) >>>

Mnohé případy jsou ještě daleko horší a složitější. Tato dívka má alespoň jedno okno a svůj konvoj. Jiná dívka byla necelých 15 minut chůze od domu chycena. Učitele, kteří se shromáždili do školy, přepadli, omámili je narkotiky a zvěrsky zavraždili. Na jiné učitele hodili bombu. Děti, které se šly do řeky koupat – bohužel bez konvoje – byly zastřeleny. Když jsou přepadány nemocnice, školy a děti, tak to není „pouze“ banditismus či terorismus, je to etnická čistka. Srbské Kosovo je jediným územím v Evropě, kde byla válka s terorismem prohrána. A jestli se mezinárodnímu společenství nedaří bojovat s terorismem v Kosovu, kde je záruka, že se mu to bude dařit jinde?

Když nás vozili po Kosovu (tři Rusy a šest Srbů), museli jsme cestovat po nocích. Když jsme jezdili přes den, musela být zamalována okna autobusu. –Kdyby Albánci viděli, že v autobuse jsou Rusové či Srbové, přepadnou jej, a my do nich nemůžeme střílet,–- vysvětlil nám náčelník ochranky. Jednou jsem se podíval ven skulinkou v okně, velice mě zajímalo, co je to za lidi. A uviděl jsem, že mají oči zlodějů, oči momentálně favorizovaných, kteří cítí, že mohou být odtud kdykoliv vyhnáni. A tenkrát se ve mně zrodilo pochopení: Vláda zlodějů pod ochranou KFOR.“

UÇK se roku 1999 s tichým souhlasem západu přetransformovala v tzv. Ochranný sbor Kosova (TKM). Ten obsadil všechny důležité politické funkce a pokračoval v etnických čistkách. OSN a KFOR (srbská armáda, policie a další složky byly mezinárodním společenstvím donuceny se z Kosova a Metochie stáhnout, jinak by pokračovalo bombardování Srbska) této organizaci v podstatě nechaly volné pole působnosti, takže mohla nerušeně zatýkat občany a likvidovat i nepohodlnou oposici z řad rozumnějších albánských politiků a novinářů. Mafiány obchodující s lidskými orgány, drogami, nelegálními zbraněmi a organizující prostituci neměl kdo postihnout, neboť právě oni byli vůdčími osobnostmi UÇK/TKM. Tito lidé pak ovládli nejsilnější kosovskoalbánskou stranu a právě oni 17. února vyhlásili svůj „stát“. Za podpory vlády USA. Stále věříte, že bojuje s terorismem?

Znesvěcený pravoslavný hřbitov v Orahovci (pravoslav.or.cz) >>>

Svůj boj s terorismem nám předvedla již za presidenta Clintona roku 1999: Když se srbská armáda vrátila do Kosova, aby zabránila řádění komand albánských teroristů z UÇK, kteří etnicky čistili Kosovo od všech ne-Albánců, americký velvyslanec upozornil na bezpráví, jejž se měla srbská armáda dopouštět a spustil tak proslulé „humanitární“ bombardování NATO, jemuž padlo za oběť mnoho srbských civilních cílů.

***

V Evropě je skupina lidí, kteří věří, že je před islámem a islámským terorismem ochrání zahraniční politika USA a globální tažení proti terorismu. Zejména na příkladu Kosova je jasně vidět, jak naivní taková víra je. Pokud jde o země, kde jsou muslimové skutečně doma (což v Evropě rozhodně není), odpor místního obyvatelstva proti nastolování západního pořádku či dokonce životního stylu, je natolik pochopitelný, jako jsou pochopitelné hlasy proti islámu v Evropě. Proto bychom neměli naši pozornost tolik směřovat za hranice Evropy, ale spíše se urychleně snažit vyřešit problém, který představuje náš vnitřní nepřítel

http://bohumirzidek.blog.idnes.cz/