"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Úspěch Hamasu a názory Izraele

Autor: Walid Abu-Haya | Publikováno: 18.6.2006 | Rubrika: Blízký východ
Ilustrace

Ve volbách v Palestinské autoritě (PA) na konci ledna zvítězil Hamas. Není pochyb o tom, že z izraelského hlediska to vytvořilo novou situaci.

Hnutí Hamas se od počátku prezentovalo jako opozice a alternativa k PA a [vládnoucímu] Fatahu, a to především na ideologické rovině, neboť je odnoží islamistického hnutí zvaného Muslimské bratrstvo. Vyznává islámský pohled na svět, což je v kontrastu se sekulárním přístupem vyznávaným zakladateli hnutí Fatah a vysokými představiteli palestinského národního hnutí. Tento světonázorový rozdíl se odrazil rovněž ve vztazích k Izraeli, v kategorickém odmítání dohod z Osla, v otázce uznání Izraele a jeho práva na existenci a možnosti uzavírat s ním politické dohody. Aby mohlo realizovat strategii džihádu, hnutí Hamas zvolilo vlastní politiku spočívající v teroristických útocích, a to i takových, které škodily zájmům Palestinské autority, a vehementně odmítalo odzbrojení svých členů.

Palestinská autorita ovšem nevyvinula skutečné úsilí, aby Hamas přinutila k zastavení teroristických útoků, k odzbrojení a omezení jeho postupného pochodu důležitými institucemi v palestinské společnosti („charitativní sdružení“, vzdělávací instituce a mešity, zdánlivě pod kontrolou PA).

Abu Mázin sice vydal řadu prohlášení na téma „jedna autorita, jedna vláda a jedna zbraň“, avšak nepřijal žádná opatření, aby své politické názory vůči Hamasu prosadil. Namísto toho, aby izraelského odchodu z pásma Gazy a severního Samaří využila Palestinská autorita posílení vlastní pozice, využil je velmi dobře Hamas k posílení své popularity tím, že vykresloval izraelský odsun jako triumfální výsledek vlastní cesty, a také k prohloubení své kontroly nad pásmem Gazy, z nějž vytváří „Hamastán“.

Hamas má provozní teroristickou infrastrukturu (brigády Izz al-Din al-Kásam) v pásmu Gazy a na Západním břehu a logistickou podpůrnou infrastrukturu v zahraničí. Kromě toho založil vlastní milici zvanou Lidová armáda, která zaujímá pozice v hustě osídlených částech pásma Gazy a plní obranné a bezpečnostní úkoly. Aktivisté Hamasu jsou zodpovědni za spáchání většiny sebevražedných bombových útoků na izraelském území od počátku současného konfliktu. Provozní infrastruktura Hamasu je řízena ze zahraničí i přímo vedením Hamasu v pásmu Gazy.

V průběhu současného konfliktu Hamas zdokonalil a rozšířil používání sebevražedných teroristických útoků jako svou hlavní „strategickou zbraň“ v teroristické kampani proti Izraeli. Ze 147 bombových útoků za pět let násilí jich Hamas provedl 58 (tj. 1 084 mrtvých, což je asi 44 procent celkového počtu zavražděných během tohoto posledního konfliktu).

Mezi nejvážnějšími teroristickými útoky spáchanými hnutím Hamas je bombový útok na Park Hotel v Netanji v předvečer pesachu (27. března 2002). Tento teroristický útok, při kterém bylo zabito 30 lidí, vedl k operaci Obranný štít (duben 2002), při kterém se izraelská armáda zmocnila kontroly nad největšími městy na Západním břehu, čímž začala nová kapitola v současné konfrontaci. Další krvavý útok provedený touto organizací byl sebevražedný bombový atentát na autobus č. 2 v Jeruzalémě (19. srpna 2003, 23 mrtvých) a sebevražedný bombový útok na diskotéku Dolphinarium v Tel Avivu (1. června 2001, 21 mrtvých).

Je třeba zdůraznit, že hnutí Hamas je aktivní také v evropských zemích prostřednictvím přidružených osob a nadací. Tato činnost se projevuje v oblasti propagandy (Filastin al-Muslimah, publikace Hamasu distribuovaná v Británii) a v získávání financí prostřednictvím islámských nadací. Tyto prostředky jsou pak z Evropy převáděny na „charitativní sdružení“ propojená s Hamasem na územích kontrolovaných PA.

Navzdory tomu a přes izraelská varování, jak nebezpečné je nechat teroristickou organizaci účastnit se demokratického procesu, Hamas volby s velkou převahou vyhrál. Demokracie však nikdy nebyla pouhou technickou procedurou (jako např. pořádání voleb). Demokracie zastupuje souhrn podstatných hodnot, mezi nimiž jsou základní zásady tolerance, posvátnosti lidského života, odmítání násilí jako politického nástroje a respektování právního státu. Hamas je proto trojským koněm, který ohrožuje rozvoj demokracie v palestinské společnosti.

Většina mezinárodního společenství prohlásila Hamas za teroristickou organizaci. Hamas je založen na extrémistické náboženské ideologii, která usiluje o vybudování islámského státu na troskách Státu Izrael. Neuznává právo Izraele na existenci a považuje svatou válku terorismu za jediný způsob jak dosáhnout svých cílů. Souběžně s odmítáním práva Izraele na existenci odmítá Hamas jakoukoli možnost mírového řešení konfliktu na Blízkém východě.

Tato nová realita přirozeně ovlivní současný konflikt a mírový proces mezi Izraelem a Palestinci a celou situaci komplikuje. Každá strana zainteresovaná na Blízkém východě by se měla s touto novou situací vyrovnat tak, že bude vývoj pečlivě sledovat a bude jej posuzovat podle nových měřítek.

Stanovisko Izraele:

Izrael zůstává věrný mírovému procesu a je odhodlán splnit všechny své povinnosti vyplývající z cestovní mapy. Izrael požaduje, aby PA splnila své závazky přijaté v rámci cestovní mapy, a především aby odzbrojila teroristické skupiny a demontovala jejich infrastrukturu. Tyto požadavky jsou zásadní a představují základ jakéhokoli politického procesu mezi oběma stranami.

Přestože Hamas získal největší počet hlasů, předseda PA Mahmúd Abbás (Abu Mázin) je v PA stále klíčovou osobou a jeho rozhodnutí o Hamasu a palestinských bezpečnostních službách a ústavě značně ovlivní povahu palestinské společnosti. Zdá se že Hamas potřebuje čas, aby dokázal reagovat na výsledky voleb, tedy převzít vládnoucí zodpovědnost.

Stát Izrael nebude vyjednávat s palestinskou vládou, pokud jejími členy budou ozbrojené teroristické organizace, které volají po zničení izraelského státu. Izrael sám bude nadále konfrontovat terorismus s rozhodností, a to kdekoliv.

Významní vůdcové mezinárodního společenství vyjádřili názor, že bude-li Hamas začleněn do systému vládnutí v PA, povede to k izolaci PA a podstatně to poškodí mírové úsilí. Mezinárodní společenství musí nyní tuto politiku realizovat a využít svého vlivu, aby zabránilo legitimizaci Hamasu.

Stát Izrael bude s mezinárodním společenstvím spolupracovat na tom, aby nebyl s Hamasem nebo PA veden žádný dialog, dokud nesplní tyto podmínky:

i) teroristické organizace budou odzbrojeny a bude opuštěna cesta terorismu;

ii) bude uznána existence Státu Izrael a zrušena Charta Hamasu, která vyzývá k likvidaci Izraele;

iii) budou uznány všechny dohody a ujednání podepsané a uzavřené mezi Izraelem a PA.

Prozatím se izraelská vláda rozhodla provést s okamžitou platností vůči PA tuto řadu opatření:

i) po ukončení funkce prozatímní vlády nebude Izrael předávat PA finanční prostředky;

ii) Izrael bude apelovat na mezinárodní společenství, aby upustilo od finanční pomoci PA s výjimkou humanitární pomoci poskytované přímo palestinskému obyvatelstvu;

iii) bude zabráněno převodům financí a pomoci palestinským bezpečnostním službám;

iv) pohyb VIP spojených s hnutím Hamas, včetně poslanců Palestinské legislativní rady, bude i nadále omezen ve všech oblastech, kde má Izrael kontrolu;

v) vzhledem k zvýšenému bezpečnostnímu riziku se zvýší bezpečnostní kontroly na všech přechodech – zejména Karni a Erez – jak u osob, tak zboží. Budou pokračovat práce na zlepšení kvality přechodů v pásmu Gazy, aby byl umožněn účinnější bezpečnostní dohled.

Míč je nyní na palestinské straně, která by měla pocítit také patřičný tlak.

autor je první tajemník izraelského velvyslanectví v České republice.

Tento text vychází z přednášky proslovené na Dni proti antisemitismu pořádaném ICEJ v Brně 12. února 2006. Přeložil: -mk-

www.icej.cz

2281 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení



Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Články autora
Průzkum
Záleží Bruselu na životech Východoevropanů? EU mentoruje východní země zatímco k západním je benevolentnější. Záleží podle Vás Bruselu na životech Východoevropanů?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď