"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Bitva u Sigetu (1566)

Autor: Andrija Mrakovcič | Publikováno: 20.7.2009 | Rubrika: Historie
Ilustrace

I když již v postarším věku, turecký sultán Sulejman II. se rozhodl v roce 1565 svůj úmysl dobýt Vídeň převést ve skutečnost. Velkou úlohu v tom měl i Mehmed paša-Sokolović, kterému se  povedlo ho předsvědčit, aby s početnou a dobře vybavenou armádou na Vídeň zaútočil. Na cestě k Vídni, v létě roku 1566, mocná osmanská armáda přišla do jihozápadního Chorvatska, pod tvrz Siget, kterou měl za úkol již pět let hlídat Nikola Šubić Zrinski. Turci více jak měsíc tvrz obléhali, avšak nemohli ji dobýt, protože obránci vydávali silný odpor daleko mocnější armádě.

Když Turci uviděli, že dobytí Sigetu bude těžká mise, nabídli Zrinskému neomezenou moc v celém Chorvatsku, on však zůstal u svého slibu bránit město nebo zahynout. Dokonce ho ani zpráva o zajetí jeho vlastního syna Jurija a vyhrůžky, že bude mučen a zabit, nepřesvědčily, aby se vzdal. Nikola Šubić a jeho vojáci hrdě bránili Siget a každým dnem nepříteli způsobovali těžké ztráty ve vojsku.

Dne 7. října se Mehmed paša rozhodl jít do boje - buď vše, nebo nic. Jeho cílem bylo dobytí Vídně, ke které se mu nikdy nepodaří dojít, když pod Sigetem denně hyne velké množství vojáků. Proto se rozhodl děly město rozstřílet a obránce donutit vzdát se.

Když Nikola Šubić uviděl, že nemá východu, rozhodl se jít v průboj tureckému obléhání, v čele své málopočetné armády. Výjezdem z tvrze se svým velitelem v čele úplně všichni zahynuli. Hrdinný odpor Zrinského armády v té době byl v celé evrope obdivován a Zrinského přiřovnávali k Leonidovi, spartanskému králi a hrdinovi, který více jak před dvaceti stoletími předtím také hrdinsky zahynul v bitvě s Peršany.

Sultán Sulejman II. nezažil vítězství svého vojska. Zemřel 4. září a jeho smrt byla držena v tajnosti kvůli strachu ze ztráty morálky v tureckých řadách. Bitva u Sigetu byla důsledek neustálých tureckých výbojů, byla ale také velkou ranou pro tureckou armádu, protože i když Turci pod Sigetem vyhráli, kvůli obrovským ztrátam, které se odhadují na 25 000 mužů, nebyli již schopni pokračovat k Vídni a vrátili se zpět.

Jinak, mluvíme-li o číslech, vázáných k tragedii pod Sigetem, musí se připomenout, že jsou kolísává. Existují různé dohady o číslech tureckého vojska na začátku bitvy, která se pohybují mezi 90 a 150 tisíci mužů. Na straně obránců se mluví o dvou až třech tisícovkách chorvatských obránců. V každém případě síla, která napadla Siget, byla mnohonásobně silnější, než ta, která ho bránila.

Různí se také datumy příchodu Turků pod Siget. Píše se o konci srpna nebo půlce června roku 1566. Pro Turky sigetská bitva dlouhodobě znamenala oslabení moci a Vídeň, kůli které přišli pod Siget, se jim nikdy nepodařilo dobýt. Jestli tehdejší car a král Maxililián II. Habsburský mohl udělát více pro obranu města a armády, to bylo téma, o kterém se dlouho v Evropě debatovalo a mluvilo se dokonce i o králově zradě.

Jak to dopravdy bylo, se nikdy nedozvíme. Zůstáva však fakt, že sigetští obránci se stali díky odporu nesmrtelnými hrdiny a jejich vůdce, Nikola Šubić Zrinski, potvrdil status legendárního bojovníka proti Turkům, kterého dodnes oslavují jako národního hrdinu jak Chorvaté, tak i Maďaři.

10205 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také
Výklad Koránu

Základy islámu a jejich výklad

Stručný životopis zakladatele islámu

Islám a terorismus

Súmrak európskej civilizácie - Barbari sa zmocňujú Európy
Islám live
Sledujte nás na Youtube
Články autora
Průzkum
Ve Francii vyhlášena rekonkvista. Co vy na to? Pravicový prezidentský kandidát Zemmour vyhlásil ve Francii protiimigrantskou rekonkvistu. Co vy na to?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď
Doporučujeme
Český obránce Vídně proti Turkům roku 1683