"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

O KNIHÁCH RABÍNA JONATHANA SACKSE ANEB MY NEBO ONI?

Autor: Martin Janeček | Publikováno: 23.12.2017 | Rubrika: Analýzy
Ilustrace

V roce 2017 vyšel v nakladatelství TRITON v Praze český překlad zajímavé knihy. Jmenuje se Důstojnost v rozdílnosti. Jak se vyhnout střetu civilizací. Jejím autorem je Jonathan Sacks, anglický ortodoxní rabín, narozený v r. 1948.

„Střet civilizací“ je titul známého díla Samuela Huntingtona. Je to něco, o čem na našem serveru píšeme neustále. Skoro by se dalo říci, že píšeme jenom o tom.

Ne, že bychom si ten střet přáli a těšili se na něj. Naopak, obáváme se ho. Zdá se nám bohužel nevyhnutelný. Právě proto nás asi může zajímat, co si kdo myslí o tom, jak se mu vyhnout.

Řekněme rovnou, že ve své knize, autor vyloženě neuvádí, jak by bylo možné se tomuto obávanému střetu civilizací vyhnout.

Na jedné straně říká, že „volný trh je dosud nejlepší známý prostředek ke zmírnění bídy a k vytvoření prostředí pro nezávislost, důstojnost a tvořivost člověka.“ Dodává, že „obchod je tou nejpřesvědčivější protiváhou války.“ Říká, že „globální kapitalismus porazil konkurenční systémy a ideologie, jako byly fašismus, komunismus a socialismus. Poskytl to, co jeho alternativy pouze slibovaly: vyšší životní úroveň a širší svobodu.“

Na druhé straně autor říká, že „globální kultura je kultura univerzální, a přestože univerzální kultury přinesly mnoho dobrého, způsobily i nesmírné škody.“ Upřesňuje, že „pocit sounáležitosti sahá k samým počátkům lidstva, kdy na příslušnosti ke skupině závisel život. Mimo ni nebyl jedinec, obklopen predátory, schopen přežít.“

Autor dodává: „Dnes máme sklon vnímat ožívající příslušnost ke kmenu jako hlavní nebezpečí v našem štěpícím se světě. Nebezpečím skutečně je, ale ne jediným. Paradoxem je, že to, co považujeme za samu antitezi takové příslušnosti – univerzalismus – může být rovněž hluboko ohrožující a možná stejně nevhodnou odpovědí na situaci lidstva.“

Samozřejmě, může se zdát logické, že jestliže univerzalismus nechce brát na vědomí potřebu onoho zmíněného pocitu sounáležitosti, tak se asi bude těžko prosazovat. Ale autor dál upřesňuje, co univerzalismu vyčítá. A jak se na rabína sluší, odvolává se na hebrejskou Bibli: „Na rozdíl od Platona a jeho následovníků, Bible tvrdí, že univerzalismus je první, nikoli poslední fází růstu mravní představivosti. Svět v prvních jedenácti kapitolách knihy Genesis je světem globálním, monokulturním.“ Pak ale dochází ke stavbě babylonské věže, na kterou Stvořitel reaguje rozdělením lidstva na různé národy, mluvící odlišnými jazyky.

Koho má autor na mysli, když zmiňuje Platona a jeho následníky? Především věřící velkých univerzalistických vyznání, křesťany a muslimy, ale i jiné pokračovatele univerzalistických kultur Řecka a Říma.

Autor je přesvědčen, že univerzalismus „vede k domněnce, že v podstatných záležitostech existuje pouze jediná pravda. Pokud je pravda to, čemu věřím já, potom tvé přesvědčení, je-li odlišné od mého, musí být omyl, z něhož musíš být vyveden, vyléčen a zachráněn. Odtud plynuly některé z největších zločinů minulosti, buď pod záštitou náboženství, nebo - na příklad v případě Francouzské revoluce a Velké říjnové socialistické revoluce - pod praporem sekulárních filosofií, v obou případech však pod vlivem okouzlení Platonovým duchem.“

Stavbu Babylonské věže autor vnímá jako první totalitu, jako „projev arogance, stále se v dějinách opakující, přes Platonovu Ústavu, k imperiím dávným i novodobým, až k Sovětskému svazu. Jde o pokus uvalit umělou jednotu na božsky ustanovenou rozmanitost. V tom spočívá omyl univerzalismu.“

Autor zdůrazňuje rozdíl mezi judaismem a univerzalistickými náboženstvími, křesťanstvím a islámem. Je dobře známé, že jak křesťanství, tak islám usilují o to, aby celé lidstvo přijalo jejich víru. Je též dobře známé, že islám klade svým věrným za povinnost vést džihád, svatou válku, proti všem, kteří odmítají ho přijmout – nebo se podřídit nadvládě muslimů. Naproti tomu, křesťanství se pouze řídí slovy Nového zákona: „Jděte učit všechny národy!“

To je rozdíl zcela zásadní, ale Jonathan Sacks ho nezmiňuje. Snad jako žid je především citlivý na skutečnost, že v historii i křesťané často neváhali užívat násilí, aby vnutili svou pravdu těm, kteří vnímali svět jinak, nežli oni.

A zřejmě se obává obnovení těchto tendencí. Píše: „Oživení u většiny světových náboženství v posledních desetiletích se odehrávala spíš na konzervativním, než na liberálním konci jejich spektra. Silou konzervativních náboženských hnutí je právě skutečnost, že představují protest proti pozdní modernosti. Jsou vyjádřením hlubokého zděšení nad některými vedlejšími účinky globálního kapitalismu: jeho nespravedlností, konzumností a vykořisťováním.“

Jako dobrý obhájce své vlastní víry, judaismu, autor zdůrazňuje, že podle židovské tradice Stvořitel učinil dvě smlouvy. Nejdřív smlouvu s praotcem Noemem, stavitelem Archy. Ta je závazná pro všechny jeho potomky, tedy pro celé lidstvo. Všichni lidé vy měli uznat existenci jediného Boha a základní mravní principy. Později Stvořitel učinil smlouvu s Abrahamem, Izákem a Jakubem, kterým svěřil další úkoly. Ta je závazná jenom pro jejich potomky, pro členy židovského národa.

Autor připomíná, že tato smlouva ale nevylučuje i jiné cesty ke spáse. Jak říká Talmud, spravedliví všech národů, ti kdo ctí Boha a jeho smlouvu s lidstvem, mají podíl na budoucím světě.

Jonathan Sacks tedy ve své knize Důstojnost v rozdílnosti nenavrhuje žádné jiné řešení otázky, jak se vyhnout střetu civilizací, než všeobecnou výzvu ke snášenlivosti. Píše: „Bůh, stvořitel rozmanitosti, nás povolává, abychom jeho stvořitelské dílo uctili tím, že budeme rozmanitost respektovat. Bůh, tvůrce veškerenstva, vtiskl svou podobu člověku jako takovému, nezávisle na našich různorodých kulturách a udělil tak lidskému životu hodnotu a posvátnost, přesahující naše rozdílnosti.“

Připomeňme, že jestliže kniha Důstojnost v rozdílnosti vyšla v českém překladu v r. 2017, anglický originál The Dignity of Difference - How to avoid the Clash of Civilisations vyšel už v r. 2002. Tehdy byl autor možná ještě optimističtější, nežli je dnes.

Co to ale znamená být optimistický či pesimistický? Řekl bych, že podstatné je vnímat skutečnost takovou, jakou opravdu je. Pokud máme co činit s odpůrcem relativně umírněným, není rozumné dramatizovat a tak zbytečně situaci vyostřovat. Pokud ale máme před sebou odpůrce skutečně rozhodnutého ke konfrontaci, je třeba se na střetnutí připravit. A často může být nejlepší udeřit první, dokud ještě poměr sil je relativně dobrý pro nás. Když se britský ministerský předseda Arthur Neville Chamberlain vracel do Londýna poté, co přenechal v Mnichově Sudety Hitlerovi, tak optimisticky prohlašoval, že přinesl mír pro svou generaci. Tomuto druhu optimismu je určitě lepší se vyhnout.

Jonathan Sacks napsal prý více než dvacet knih. V češtině vyšla už v r. 2005 jeho kniha O svobodě a náboženství, v nakladatelství P3K. V jedné její kapitole autor komentuje kapitoly 23-25 První Mojžíšovy knihy (sidra Chajé Sára). Vysvětluje, že podle rabínské tradice druhou Abrahamovou ženou, jménem Ketura, nebyl ve skutečnosti nikdo jiný, nežli Hagar, matka jeho prvního syna Išmaele. Po smrti Sáry si jí Abraham vzal zpět k sobě. Proto také Išmael se mohl, spolu se svým bratrem Izákem (Icchakem), zúčastnit Abrahamova pohřbu.

Sacks píše: „Tento příběh má nesmírný význam i v dnešní době. Židé i muslimové se odvolávají na svůj abrahamovský původ. Židé jako Jicchakovi potomci, muslimové jako potomci Išmaelovi. Učenci složili jímavý příběh o usmíření Abrahama a Jicchaka na jedné straně a Hagar a Jišmaele na straně druhé. Nikdo nezakrývá existující spory a překážky – ty se ale vyskytovaly na začátku, ne na konci cesty. Mezi judaismem a islámem může být přátelství a vzájemný respekt. Abraham měl rád oba své syny a oba ho společně pohřbili do rodinné hrobky. V minulosti leží naděje do budoucnosti.“

Víme, že hymna znovuzrozeného židovského státu se jmenuje Ha Tikva, česky naděje. Snad si ale mohu dovolit vyslovit názor, že naděje Jonathana Sackse na usmíření s muslimským světem se mi jeví jako přinejmenším předčasná. Není-li pouze tím, co Anglosasové označují jako the wishfull thinking, česky přání otcem myšlenky.

Snad bych mohl závěrem zmínit ještě třetí knihu Jonathana Sackse Not in God´s Name. Confronting Religious Violence (Ne ve jménu Boha. Konfrontace s náboženským násilím). Vyšla ve Velké Británii v r. 2015, v nakladatelství Hodder and Stoughton. Nedomnívám se, že by byla přeložena do češtiny.

Autor v ní dlouze popisuje různé formy náboženského násilí. I když se snaží zmiňovat násilí páchané všemi stranami, tak nemůže nemluvit samozřejmě především o násilí muslimů, které objektivně je dnes zdaleka nejhorší.

Uvádí, na příklad, že jestliže před sto lety žilo mezi obyvateli zemí Blízkého východu 20% křesťanů, dnes je to pouze 4%. V Iráku, ještě v r. 2001 bylo jeden a půl milionu křesťanů, dnes je jich tam jen 400 000. Ze Sýrie nějakých 450 000 křesťanů uprchlo od začátku současné tamní občanské války. V Egyptě, 5 milionů koptských křesťanů žije ve strachu. V r. 2013 padesát kostelů tam bylo zničeno. Prý to byl nejhorší útok na egyptské křesťany od čtrnáctého století. V Iráku, příslušníci starého vyznání Jezidů jen těsně unikli genocidě, připravované Islámským státem DAESH.

Co se židů týče, Sacks uvádí, že jich žily statisíce v muslimských zemích do čtyřicátých let dvacátého století. Pak ale byli z nich vyhnáni, nebo museli uprchnout. Dnes, přestože v muslimských zemích už prakticky žádní židé nejsou, tak muslimský antisemitismus je velmi intenzivní.

Sacks cituje slavného britského specialistu muslimského světa Bernarda Lewise. Ten napsal už v r. 1986: „V současnosti jsou znamení, že virus antisemitismu, který zachvacoval křesťanství skoro od jeho začátků, je konečně v procesu léčby. Smutným paradoxem, stejná náboženská nenávist nyní zachvacuje islám (….) Může být, že moment volby už prošel, že virus už pronikl do krevního oběhu islámu, aby ho otrávil na generace.“

Sacks uvádí, že americká židovská organizace Anti-Defamation League (Liga proti pomluvám) uveřejnila v r. 2014 výsledky výzkumu veřejného mínění, prováděného ve 102 zemích s 53 100 osobami. Podle něj protižidovské postoje jsou běžné u 19% obyvatel Ameriky, 24% obyvatel západní Evropy, 34% obyvatel východní Evropy a 74% obyvatel Blízkého Východu a severní Afriky. Příznivý postoj k Židům zaujalo jen 2% Egypťanů, Jordánců a Pakistánců, 3% Libanonců a 4% Turků.

Sacks cituje výroky různých muslimských představitelů. Tak v r. 2002, Abdallah Mahmoud prohlásil: „Židé jsou prokletí na nebesích i na zemi. Jsou prokletí ode dne kdy lidský druh byl stvořen, ode dne kdy jejich matka je zplodila. Tito prokletci jsou katastrofou pro lidský rod, virus pro generace. Co se týče podvodu, týkajícího se holokaustu, není to nic, než lež a manipulace. Ale já Hitlera lituji. Z hloubi duše mu volám: „Jenom kdybys to byl býval udělal, bratře! Kdyby se to jenom skutečně stalo!“

Bývalý prezident Malajsie Dr. Mahathir Mohamad prohlásil v r. 2010: „Židé byli vždycky problémem v evropských zemích. Bylo třeba je uzavírat do ghett a periodicky je masakrovat. Ale pořád se drží, jsou úspěšní a drží celé vlády v závislosti.(….) Přežili i nacistický masakr v Německu a jsou zdrojem ještě větších problémů pro svět.“

V r. 2014, při pátečním kázání prohlásil jordánský muslimský duchovní Sheik Bassam Al-Amoush: „Židé jsou vrazi národů. Když studujete dějiny velkých válek, vidíte, že Židé jsou za nimi.. Když studujete anarchii mezi národy, Židé jsou za ní.(….) usilují vytvořit tajnou světovou vládu prostřednictvím Svobodného zednářství. Korumpují národy.“

V r. 2014 poslanec jordánského parlamentu šejk Abd-Al Mun´im Abu Zaut prohlásil v televizi Al-Aksa: „Musíme rozumět skutečné povaze Židů, poněvadž celý svět je jimi klamán a trýzněn.(….) Jsou to lháři. Dovolují kanibalismus, pojídání lidského masa.(….) Během svých náboženských svátků, když nemohou najít muslima, aby ho zabili a užili kapek jeho krve, tak zabijí křesťana, aby namíchali jeho krev do macesů, které jedí na ony svátky.“

V r. 2009 egyptský muslimský duchovní Muhammad Husseini Jákub prohlásil v televizní stanici Al-Rahma: „Kdyby Židé opustili Palestinu a předali jí nám, začneme je mít rádi? Určitě ne! Nikdy je nebudeme mít rádi! Jsou našimi nepřáteli ne proto, že okupují Palestinu. Byli by našimi nepřáteli, i kdyby nic neokupovali.(….) Musíte věřit, že budeme proti nim bojovat, porazíme je a zničíme je, až ani jeden Žid nezůstane na povrchu světa. (….) Vy Židé, jste zaseli nenávist do našich srdcí a my ji odkážeme našem dětem a našem vnukům. Nepřežijete tak dlouho, dokud jeden jediný z nás zůstane!“

Knihy Jonathana Sackse se mi jeví tím zajímavějšími, že autor má zjevně velmi dobré znalosti jak tradičních náboženských textů a tradic, tak moderních společenských i přírodních věd.

Tím méně se mi jeví jako logický jeho určitý přetrvávající optimismus. Na jedné straně jasně říká, že „u mnoha druhů, nutnost dominance je součástí pudu sebezáchovy. Zdroje obživy jsou vzácné a soutěžení o to, kdo bude první ve frontě může značit rozdíl mezi životem a smrtí.“

To přece platí též u lidského rodu! To je přesně to, co vidíme v současném světě!

Sacks též zdůrazňuje nutnost zachovat neporušené životní prostředí a předat ho našim potomkům. A též říká, že primární konflikt není mezi otcem a synem, nýbrž mezi bratry. Nazývá ho „mimetickou touhou,“ přáním mít, co má bratr.

Jenomže miliony obyvatel Afriky a Asie nebudou nikdy moci mít to, co mají obyvatelé vyspělých zemí! Všichni se přece nemůžeme podílet na podobné míře konzumu a přitom doufat, že předáme příštím generacím zachovalé životní prostředí.

Snad je možno doufat, že lidstvo bude tak mravně vyspělé, že se o všechny statku podělí. To ale bude možné jen v nejbližší budoucnosti. Pokud národy rozvojových zemí budou pokračovat ve své současné demografické explozi, tak žádná dělba brzy nebude stačit.

Takže nám nezbude než uzavřít slovy neradostnými a mravně pobuřujícími: „Dříve nebo později budeme buďto muset vychcípat my, nebo budou muset vychcípat oni!“

K tématu doporučujeme:

Jak porozumět Mohamedovi a muslimům?

 

Dále doporučujeme:

Ježíš Kristus a islám

Sexuální mravy zakladatele islámu

Muslimské imigrantky demonstrují v Řecku - požadují německý blahobyt!

Alláh zuří: Na Západě roste počet muslimských odpadlíků k ateismu!

Z rakouských škol a školek přišly alarmující statistiky. Týkají se přistěhovalců a odpůrce multikulti rozpálí do běla

Klíčová slova: EU  | multikulturalismus  | islám  | imigrace  | přistěhovalectví  | křesťanství  | terorismus  | vlastenectví  | Izrael
3223 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení



Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

Eurabia.cz

Nabídne Kuba vakcínu turistům zadarmo? Kterak „vážený spojenec EU“ Erdogan o demokracii pečuje a EU to podporujeSlovinský premiér se ohradil proti očerňování Evropskou komisíMaďarsko vyběhlo se soudem EU: Budeme dál bránit hranice a EvropuAstra Zeneca se stala v EU ležákem

ePortal.cz

EU zrušila právní státyJaké bude pokračování? Manželství jako soužití více osob bez ohledu na jejich pohlaví? Manželství jako svazek se zvířaty?

euPortal.cz

730 nebezpečných slov o likvidaci národního bohatství. Zničení českého školství způsobilo větší škody než ukradení lithia nebo než převzetí jakéhokoliv podniku zahraničním investoremJestli chcete, abychom dále existovali a přinášeli Vám nemainstreamové politicky nekorektní zprávy, podpořte nás prosím

FreeGlobe.cz

Budou nám taky měřit penisy?Italská mafie vyměkla. Bere i homosexuály a syn jednoho z šéfů je...

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Na co všechno mají propagandisté ČT žaludekMezi morem a covidem, aneb zrození a smrt evropské civilizace

ParlamentniListy.cz

„Krvácení, nejde dýchat.“ Hlas dělníků průmyslu: Držíme Česko nad vodou. Zde je praxeBabiš neuhnul ani o milimetr a doktora zlomil vejpůl. Bývalý koordinátor pro očkování promluvil. Jenže jeho kolegové taky. A to je ještě horší
Články autora
Průzkum
Nechali byste se spíše očkovat vakcínou americkou nebo ruskou? Jakou proti-covidovou vakcínou byste se nechali očkovat?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď