"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Nová zpráva agentury FRA zkoumá diskriminaci muslimů

Autor: Redakce | Publikováno: 29.5.2009 | Rubrika: Evropa
Ilustrace

Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) dnes vydává zprávu o diskriminaci muslimů v EU. Zjištění tvoří součást vůbec prvního šetření  v celé o zkušenostech přistěhovalců a etnických menšin s diskriminací a rasově motivovanými trestnými činy („EU MIDIS“). Výsledky za skupinu muslimských respondentů naznačují podobně vysokou míru diskriminace a viktimizace jako u jiných menšin zahrnutých do šetření. Mnoho rasově motivovaných incidentů není policii ani žádné jiné organizaci ohlášeno. Znalosti o antidiskriminačních právních předpisech jsou malé a chybí důvěra v mechanismy podávání stížností. Muslimové, mezi nimiž proběhlo šetření, nepokládají náboženství za hlavní důvod diskriminace. Zjištění rovněž ukázala, že nošení tradičního nebo náboženského oděvu pravděpodobnost diskriminace nezvyšuje. Agentura FRA vyzývá vlády členských států EU, aby situaci v oblasti diskriminace řešily tím, že budou lidi seznamovat se způsoby podávání stížností, tím, že zlepší evidenci diskriminace a rasově motivovaných trestných činů, že budou lidi lépe informovat o jejich právech, že přidělí více zdrojů pro integrační opatření, zejména pro mladé osoby, a že posílí úlohu a kapacitu dostupných mechanismů pro ohlašování rasově motivovaných incidentů.

V průměru jeden ze tří respondentů z řad muslimů byl v posledních dvanácti měsících diskriminován a 11 % z nich se setkalo s rasově motivovaným trestným činem. K nejvyšší míře diskriminace docházelo v zaměstnání.

Ředitel agentury FRA Morten Kjaerum uvedl: „Vysoká míra diskriminace v  zaměstnání je znepokojivá. Zaměstnanost je klíčovou součástí integračního procesu. Je stěžejní pro přínos migrantů pro společnost a pro zviditelnění tohoto přínosu. Diskriminace může integrační proces brzdit.“

Nedostatečné ohlašování incidentů a chybějící důvěra ve veřejné orgány

Stejně jako jiné menšiny ani většina respondentů z řad muslimů (79 %) neohlašuje případy diskriminace a rasově motivovaných trestných činů žádné organizaci – ať už státní, včetně policie, či nevládní. Zejména respondenti z řad mladých muslimů dávají najevo, že mají k policii jakožto veřejné službě malou důvěru. U lidí bez občanství a lidí, kteří v zemi žijí velmi krátce, je pravděpodobnost ohlášení diskriminace nižší.

Celkově 59 % muslimských respondentů je přesvědčeno, že „ohlášením by se nic nestalo ani nezměnilo“, a 38 % tvrdí, že „se to děje pořád“, a tudíž se nesnaží incidenty ohlašovat.

Morten Kjaerum k tomu uvedl: „To vyvolává celou řadu důležitých otázek: Je pasivní přijímání diskriminace životní realita? Jaký to má dopad na sociální začlenění a soudržnost komunity? Co lze udělat pro zvýšení důvěry ve veřejné orgány a policii? Veřejné orgány nesou odpovědnost za podporu integračního procesu. Součástí této odpovědnosti je i zajistit, aby si lidé byli více vědomi svých práv. Všechny oběti rasismu musí mít přístup ke spravedlnosti – nejen teoreticky, ale i v praxi.“

Při šetření byly pokládány i otázky týkající se kontaktu s orgány pro prosazování práva, aby mohly být zjištěny případné zkušenosti s diskriminačním zacházením. V průměru 25 % muslimských respondentů uvedlo, že je v posledních 12 měsících zastavila policie. Z těch, které policie zastavila, se 40 % domnívalo, že byli zastaveni z důvodu své etnické příslušnosti (tzv. etnické profilování).

Etnická příslušnost je hlavní příčinou diskriminace

Z těch muslimských respondentů, kteří v posledních dvanácti měsících zažili diskriminaci, byla většina přesvědčena, že hlavním důvodem byl jejich etnický původ. Pouze 10 % uvedlo, že si myslí, že diskriminace, kterou zažili, byla způsobena výhradně jejich náboženstvím. Ve skutečnosti nošení tradičního nebo náboženského oděvu (např. šátku) pravděpodobnost diskriminace zřejmě nezvyšuje.

Morten Kjaerum uvedl: „Výsledky obecně naznačují, že s muslimy se jedná velmi odlišně v závislosti na jejich etnickém původu a zemi jejich bydliště. Nošení tradičního oděvu nijak výrazně míru diskriminace nezvyšuje. Menší míře diskriminace jsou vystaveni lidé, kteří mají státní občanství dané země, a ti, kteří v dané zemi žijí déle. Například 41 % respondentů z řad muslimských mužů bez občanství uvedlo, že zažili diskriminaci, a to oproti 27 % muslimských mužů, kteří občanství mají.“

Na závěr konstatoval: „Jsou zapotřebí skutečně přístupné mechanismy, jejichž prostřednictvím by oběti rasismu mohly ohlašovat incidenty s důvěrou. Vyzýváme tudíž členské státy, aby zlepšily evidenci diskriminace a rasově motivovaných trestných činů a aby ještě více posílily úlohu a kapacitu podpůrných struktur. Členské státy například musí zajistit, aby vnitrostátní orgány pro rovné zacházení mohly provádět svůj mandát a potírat diskriminaci efektivně.“

Publikace Zaměřeno na údaje 2: muslimové je k dispozici na adrese http://fra.europa.eu/eu-midis/.

Kontakt: Tým agentury FRA pro spolupráci se sdělovacími prostředky

Tel.: +43 1 58030-642

[email protected]


Poznámky pro editory:


EU-MIDIS – Šetření menšin a diskriminace: Zjištění publikace nazvané Zaměřeno na údaje 2: muslimové tvoří součást vůbec prvního šetření v celé EU o zkušenostech přistěhovalců a etnických menšin s diskriminací a rasově motivovanými trestnými činy („EU MIDIS“). Agentura FRA uskutečnila toto velké reprezentativní šetření (provedené organizací GALLUP) v roce 2008, aby prozkoumala zkušenosti s diskriminačním zacházením, viktimizací včetně rasově motivovaných trestných činů, povědomí o právech a ohlašování stížností. Příslušné údaje jsou zapotřebí k určení míry sociálního začlenění etnických menšin a přistěhovaleckých skupin a rovněž i míry diskriminačního zacházení a viktimizace, a to včetně rasově motivovaných trestných činů páchaných na etnických menšinách. Bylo dotázáno 23 500 osob z etnických menšin nebo z řad přistěhovalců. Osobní rozhovory za použití stejného standardního dotazníku proběhly s náhodným vzorkem respondentů z vybraných etnických menšin a přistěhovaleckých skupin ve všech 27 členských státech Evropské unie.

Publikace Zaměřeno na údaje 2: muslimové: Tato zpráva EU-MIDIS o muslimech poskytuje údaje o tom, jak muslimové v celé Evropské unii zažívají diskriminaci a viktimizaci. Týká se 14 členských států: Rakouska, Belgie, Bulharska, Dánska, Německa, Finska, Francie, Itálie, Lucemburska, Malty, Slovinska, Španělska, Švédska a Nizozemska. Zahrnuje respondenty z řad muslimů různého etnického původu (např. osoby ze severní Afriky a subsaharské Afriky, z Turecka, z Iráku a z bývalé Jugoslávie). 24 % muslimů, kteří byli do šetření zahrnuti, se v daném členském státě EU narodilo a 52 % v něm žije déle než deset let.

Více zpráv v rámci EU-MIDIS: V průběhu roku 2009 agentura vydá další zprávy z cyklu Zaměřeno na údaje, které budou zaměřeny na konkrétní menšiny a klíčové otázky zkoumané v šetření. Závěrečná zpráva vypracovaná na základě šetření bude vydána v prosinci 2009 a na první pololetí roku 2010 se plánuje vydání souboru údajů ze šetření.

K dispozici na adrese http://fra.europa.eu/eu-midis/.
 

3395 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také
Výklad Koránu

Základy islámu a jejich výklad

Stručný životopis zakladatele islámu

Islám a terorismus

Súmrak európskej civilizácie - Barbari sa zmocňujú Európy
Islám live
Sledujte nás na Youtube
Články autora
Průzkum
Kdo bude příp. vinen za rozpoutání války kolem Ukrajiny? Rusko požaduje zastavení rozšiřování NATO. Británie a USA stupňují své výhrůžky a v rámci NATO vysílá zbraně a kontingenty k ruským hranicím. Ukrajina se dovolává pomoci proti "arcinepříteli" Rusku. EU je ve vleku USA a Brtánie. Kdo bude příp. vinen za rozpoutání války kolem Ukrajiny (jak se to teď najednou překrucuje u 2. sv.války)?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď
Doporučujeme
Český obránce Vídně proti Turkům roku 1683