"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Zase jednou positivní diskriminace a multikulturní státy

Autor: Jaroslav Teplý | Publikováno: 4.5.2006 | Rubrika: Multikulturalismus
Ilustrace

Martin Ondreját cituje ve svém příspěvku ze 24.11. francouzského ministra vnitra Sarkozyho, který „... vidí problém v dosavadním selhávání integrace imigrantů, a to především z muslimských zemí...“

Podle Sarkozyho slov je nepružné začleňování cizinců, žijících na území Francie, velkou hrozbou pro stát především proto, že vznikají uzavřené komunity, které jsou zdrojem kriminality a rozbrojů směrem k ostatní populaci. "Když je stát silný, vede spravedlivou politiku, zaručuje rovnost, sociální jistoty a výhody jsou pro všechny stejné a každý může pokoušet své štěstí rovným dílem, pak není potřeba si vytvářet ochrannou bariéru za pomyslnými zdmi uzavřených komunit. Ve Francii existují oblasti natolik handicapované, že pokud jim nepodáme pomocnou ruku, nikdy nebudou mít dostatečný potenciál na to, aby se vymanily ze své mizérie."

Sarkozy věří, že positivní diskriminace amerického modelu umožní vydělit kriminalitu z imigrace tím, že bude vysílat povzbuzující signály znevýhodněným cizincům žijícím na území Francie.

Dovolil bych si pana Sarkozyho poopravit, nebo aspoň se domnívat, že jde o taktické prohlášení, jehož platnost může být omezená. On přece musí vědět, že hlavním problémem selhávání integrace imigrantů je zcela obecně nesmyslně velké množství primitivních přistěhovalců, které daleko převyšuje absorpční (integrační) kapacitu hostitelské země. Přistěhovalci, kteří nejsou rozptýleni tak, aby se museli začlenit do normálního života hostitelského státu, se za stálého rozmazlováni různými druhy sociálních podpor rychle množí, vytvářejí shluky, ghetta a pak celé městské čtvrti, ve kterých pak fakticky vládnou islámským fundamentalismem se kryjící zločinecké bandy, které terorizují i (nebo zatím hlavně) své soukmenovce, jmenovitě ženy. Dívky a ženy stejného původu, slušně, ale "západně" oblečené, prohlašují za prostitutky, také občas nějakou zabijí, jednu dokonce upálili. Veřejně prohlašují pak své čtvrti za svá území, kam podle nich nesmí mít přístup policie, kterou příležitostně přímo napadají.

Stát, který toto připouští, není silný, nezaručuje rovnost a místo spravedlivé politiky jen ustupuje teroru. Velmi příznačné svědectví o tom podala minulou neděli (23.12.) diskuse u Sabiny Christiansen na ARD. Jmenovitě jakýsi pan Todenhöfer, povoláním manažer v nakladatelství a šéfka Strany zelených se předháněli v tom, jak se těm muslimům v minulosti ubližovalo a jak to musíme odčinit. A obecenstvo, ve kterém bylo dost dívčích teenagerů, tleskalo.

Pan Todenhöfer dokonce přišel s originální myšlenkou, že muslimové (či muslimské státy) musí mít silnější zastoupení v Radě bezpečnosti, jako by šlo o nějakou světovou radu církví, která ostatně existuje. Ovšem v ní si zástupci evropských církví sypou popel na hlavu bezmála jako pan Todenhöfer.

V diskusi se došlo nakonec k věcnému názoru, že by bylo potřeba oddělit muslimské fundamentalisty od těch, kteří se chtějí přizpůsobit zemi, ve které žijí. Ale to oddělování vyznělo dost ve směru pokusu si všechny dohromady koupit dalšími ústupky, což je ovšem nesmysl.

Chce-li pan Sarkozy pomoci "oblastem natolik handicapovaným, že pokud jim nepodáme pomocnou ruku, nikdy nebudou mít dostatečný potenciál na to, aby se vymanily ze své mizérie", bude muset uznat, že bude nejlépe "vysílat povzbuzující signály" např. z obrněných vozů. Stát musí energicky uplatnit svou autoritu a obnovit pořádek v imigrantských čtvrtích či ghettech silou a jakékoliv pokusy teroristických muslimských skupin nemilosrdně likvidovat. Protože ti umírnění muslimové chtějící se opravdu přizpůsobit hostitelské zemi se za současné situace nemohou ke své umírněnosti ani přiznat, protože se svých teroristů bojí. Je to obdobná situace jako byla (a obávám se, že ještě někde je) v Itálii v oblastech ovládaných mafií, nebo u nás za komunismu. Lidé jdou prostě s tím, koho považují za silnějšího.

Pan Sarkozy ve snaze dojít k nějakému "modu vivendi" s muslimy je ponoukl, aby vytvořili nějakou svou representativní organizaci, s kterou by mohl vyjednávat. V orgánu vytvořeném v polovině června bylo z 25 regionálních předsedů jedenáct, kteří patří k radikálům (integristům, fundamentalistům). Když se nad tím zamyslí, zjistí, že to nebyl tak dobrý nápad. Radikálové se zaměří na slabší umírněné předsedy, které nějakým způsobem odstraní. Stačí jim dva a mají zastoupení muslimů pod kontrolou.

(…)

S imigrací ze západu to není tak jednoduché. Postarají-li se budoucí české vlády, aby se k nám nestěhovali muslimové a aby se u nás nestavěly mešity, můžeme počítat ze Západu se slušným přílivem peněz a lidí neohrožujících v žádném ohledu základy státu. V Belgii a Holandsku by se jich už pár našlo - možná, že ne nadarmo jsou Holanďané největším nebo jedním z největších investorů v ČR.

Že multikulturní společnost Česko jistě obohatí je žvást, standardní a prázdná fráze politických korekčníků - politický vývoj ve světě směřuje jednoznačně k jednoetnickým státům, tedy aspoň tam, kde oni korekčníci onen obvykle bohatý stát ještě neochromili. Na světě je už málo místa a přílišný blahobyt lidi jen kazí.

Autor žije v Holandsku, 29.11.2003, vyšlo na Neviditelném psu, redakčně kráceno

5710 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení



Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Články autora
Průzkum
Záleží Bruselu na životech Východoevropanů? EU mentoruje východní země zatímco k západním je benevolentnější. Záleží podle Vás Bruselu na životech Východoevropanů?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď