"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Atatürk stále živý

Autor: Jan Lukavec | Publikováno: 18.11.2008 | Rubrika: Historie
Ilustrace

Turecko letos slaví sedmdesáté výročí úmrtí bezesporu nejvýznamnější osobnosti moderních tureckých dějin Mustafy Kemala Atatürka (1881 – 1938). Po Atatürkovi jsou pojmenovány významné turecké instituce, jeho portrét se nachází na všech tureckých mincích i bankovkách, visí v Turecku nejen ve všech úředních budovách, ale i ve většině obchodů, jeho sochy zdobí náměstí, školy i nádraží a ve výroční den jeho smrti 10. listopadu v 9.05 Turci drží každoročně minutu ticha.

Atatürk má také své výzkumné středisko, které nabízí množství literatury o této výrazné osobnosti tureckých dějin, jež se zasloužila o osvobození Turecka od okupačních jednotek po 1. světové válce, o vznik turecké republiky a především o celkovou modernizaci tamní společnosti. Příručka kemalistického myšlení, kterou Atatürkovo výzkumné středisko mimo jiné vydalo, obsahuje kapitoly jako “Atatürkův pohled na ekonomiii”, “Nadřazenost kemalistické ideologie nad dogmatickými ideologiemi”, “Atatürk a práva žen” či “Místo tureckého jazyka v kemalistickém myšlení” (Atatürk sám prý ve 30. letech pronesl několik projevů, které byly natolik poznamenány jeho puristickými snahami o vytvoření čisté turečtiny, že byly skoro nesrozumitelné). Českému čtenáři to může připomenout mnohostranný a univerzální přínos Járy Cimrmana - nebo Stalina. Abych ale Atatürkovi nekřivdil, je nutné přiznat, že opravdu hodně udělal třeba pro prosazení práv žen a alfabetizaci země. UNESCO dokonce vyhlásilo rok 1981, kdy se slavilo 100. výročí jeho narození, za Atatürk Year in the World. V přijatém dokumentu ho uznalo za „mimořádného reformátora na všech polích, které spadají do kompetence organizace UNESCO“ a za „vůdce prvního boje vedeného proti kolonialismu a imperialismu.“ Přitom zůstává stále těžko zařaditelnou postavou - byl současně reformátorem, zakladatelem státu i diktátorem, a ať ho budeme s kýmkoli z jeho současníků srovnávat, je nutné uznat, že byl úspěšný.

Na rozdíl od perských šáhů se mu, zdá se, podařil proces laicizace a modernizace společnosti  - i ostatní muslimské společnosti se ovšem jistým způsobem modernizovaly, a dokonce i současnou vlnu radikálního islámu s jeho využíváním moderních technologií a představou, že je možné vnutit určitou ideologickou vizi světa všem ostatním, dnes mnozí (jako např. John Gray) považují za určitý typ modernity. Atomová zbraň v rukou současného Íránu je pak jistě tou nejhorší formou modernizace, kterou si dovedeme představit.

Na rozdíl třeba od Masaryka stát, který Atatürk (ve stejné době) založil, trvá dodnes a nikdy neztratil svoji samostatnost ani se nestal vazalem státu jiného. Slovo „Atatürk“ přitom znamená otec Turků – jméno mu bylo tureckým parlamentem přiznáno čtyři roky poté, co byl u nás přijat zákon „T.G. Masaryk - zasloužil se o stát.“ 

Na rozdíl od Stalina, jehož kult byl nedlouho po jeho smrti „zkritizován“, se kult Atatürka, jemuž se stavěly sochy už za jeho života, nadále utěšeně rozvíjí: dodejme ještě, že všechny hodiny v paláci, v němž zemřel, dodnes ukazují čas jeho smrti. Odovolávají se na něj nyní i ti, proti kterým za svého života bojoval. Roku 1925 prosadil Atatürk zákaz všech mystických řádů včetně dervišů. Po jeho smrti počal jejich řád opět fungovat a na oficiálním plakátu propagující jejich historickou budovu (fungující i jako muzeum a místo dervišských obřadů) jsem našel - Atatürkovu fotografii. Asi měla symbolizovat snahu po posmrtném smíření Atatürka s derviši. 

Literatura o Atatürkovi je rozsáhlá: oficiální turecké publikace jsou oslavné a nepřipouští ovšem ani stín kritiky, ostatní jej vnímají diferencovaně. Patric Kinross, autor starší, ale uznávané a stále přetiskované knihy Atatürk: The Rebirth of a Nation, například právem upozorňoval na paradox spočívající v tom, že Atatürk, který se velmi snažil tureckou společnost laicizovat a zbavit ji zvláště všech přežitků lidové zbožnosti, se sám stal předmětem celonárodního kultu, v rámci kterého byla třeba jeho fyzickému doteku přiznávána magická moc (srovnatelná s nadpřirozenou mocí připisované francouzským králům, jak ji popsal M. Bloch). Zde se ovšem samo nabízí srovnání s Masarykem, který po poboření českých mýtů a předsudků se brzy sám (i se svou koncepcí českých dějin) stal novým českým mýtem. 

V mnoha knihách vydaných na Západě je pak Atatürk přímo označován za diktátora (třeba v publikaci Touraje Atabakiho a Erica J. Zürchera Men of Order. Authoritarian Modernisation in Turkey and Iran, 1918-1942) – ovšem s převažujícím hodnocením, že za daných podmínek byla zřejmě diktatura nutná. Díky jeho diktatuře je dnes Turecko Evropě mnohem blíže, než by bylo bez ní, a Turci díky němu nosí stejné šaty (alespoň ve městech) a píší stejným písmem jako Evropané. Podotkněme ale, že k tomu bylo potřeba mnoho Atatürkova vysvětlování a návodů: „Neexistuje žádný důvod pro to, abychom udržovali staroturecké oblečení. Civilizovaný mezinárodní oblek je dobrý také pro náš národ. Proto si jej oblečme. Na nohy obujme střevíce nebo boty. Pak přijdou kalhoty, košile, vázanka, vesta, sako - a přirozeně, jako doplněk toho všeho, se na našich hlavách bude zvedat pokrývka hlavy. Ano, neváhám to říci otevřeně - tato pokrývka hlavy se jmenuje klobouk.“ (cit. dle knihy K. Pravce Kemal Atatürk)

Ti, kteří preferovali Turecko malebné a starobylé, jako třeba spisovatel Pierre Loti a dnes trochu i Orhan Pamuk, truchlí nad tím, že kvůli Atatürkovým reformám tak Istanbul a Turecko přišlo o mnoho ze své jinakosti a exotičnosti – z tohoto hlediska může být Atatürk hodnocen ambivalentně. Zároveň je ale Turecko právě díky němu zemí, která se snad nejvíce v muslimském světě přiblížila modelu demokratické společnosti, a to vůbec není málo.

 

7637 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

Eurabia.cz

Americkou blokádu Venezuely prolamuje kubánsko-čínská pomocAfričtí uprchlíci zaútočili na české turisty v Itálií. Buďte na dovolené opatrníZaplavili si Švédsko africkými a muslimskými migranty a dnes se diví rekordům ve znásilnění, vraždách a pod.Italská levice zfalšovala hlasování v hudební soutěž. Cíl byl jasný: Nesmí vyhrát Ital, ale africký imigrant ...Hampl: Dnes je ocenění od prezidenta Zemana stejné stigma, jako buržoazní původ za bolševika

ePortal.cz

V České republice řádí sňatkový podvodník, který se představuje jako Tomáš Pěstčínský. Policie je bezradnáPoláci bojují za vlastní děti. My za Venezuelu

euPortal.cz

EU řídí tajná organizace: Od integrace po vymazání identity států. Za vším hledej RockefelleraJe mi z toho na zvracení. Podívejte se, jak Okamura ostře odpálkoval Takáče z České televize...

FreeGlobe.cz

V Británii platí zvláštní práva pro Židy! Uhodnete, kdo je v roli podčlověka?EU řídí tajná organizace. Od integrace po vymazání identity států

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životHliník sa nachádza v mnohých vakcínach/vysoká hladina jedovatého hliníku v mozgu autistov

euServer.cz

Profesor Martin C. Putna navrhl, aby televizím TV Barrandov a TV Prima byla odňata licenze – a to za vyslovení názorů, se kterými on a spolu s ním i pražská kavárna, nesouhlasíČtete tyhle vznešeně vyhlížející řádky a nevěříte svým očím. Propánakrále, kdo tohle psal? Někdo v ČT...

ParlamentniListy.cz

Místopředsedkyně Senátu Horská: Prezident si z ústavních mravů zaslouží čtyři minus, je hodně za hranou. Se závistí pokukujeme na Slovensko po Andreji KiskoviSilná slova Jiřího Čunka. O manželství menšin a nemocné společnosti. Lidé se mají moc dobře, tak řeší jen požitky
Články autora
Průzkum
Vytváří muslimská imigrace antisemitizmus? Francouzský ministr vnitra Castaner prohlásil, že v souvislosti s muslimskou imigrací se stupňuje antisemitizmus. Podporuje podle Vás muslimská imigrace antisemitizmus?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď