"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Rozhovor prezidenta republiky Václava Klause pro deník Mladá fronta Dnes

Autor: Václav Klaus | Publikováno: 12.3.2006 | Rubrika: Rozhovory
Ilustrace

Muslimský svět pobouřily karikatury proroka Mohameda. Při protestech umírají lidé, hořela velvyslanectví západních zemí. Viděl jste karikatury, které původně zveřejnil dánský list Jyllands-Posten?
Viděl jsem pro mě téměř nesrozumitelnou miniaturu, myslím, že ve vašem deníku. Takže autentický pocit z toho nemám. Člověk ani nemůže mít autentický pocit, protože je tlačen tolika siláckými vyjádřeními na obou stranách, že už je předem ovlivněn. To je strašlivá škoda. Bylo by potřeba tuto věc vyhodnocovat klidně a rozumně. Říkám jednoznačně: máme diametrálně odlišný názor na svobodu slova, na možnost dělat libovolné karikatury, než má islámský svět. O tom není sebemenších pochyb. Teze druhá: jsme přesvědčeni, i já jsem přesvědčen, že správný pohled je náš. Ale teze třetí: nemáme sebemenší nárok náš pohled vnutit zbytku světa s pocitem nadřazenosti, se sebejistotou, že je univerzálně správný a všichni ho musí následovat. Nekreslím ničí karikatury a nekreslil bych ani karikatury tohoto typu.

Na pozadí muslimských protestů probíhá diskuse o svobodě slova. Často píšete do novin. Vžijte se do role šéfredaktora. Uveřejnil byste karikatury Mohameda?
Nevylučuji, že toho šéfredaktora, který původně otiskl ty obrázky, nenapadly všechny souvislosti. A ze své šestnáctileté politické praxe musím přiznat, že i já mnohokrát nedomyslel netušené souvislosti. Toho šéfredaktora bych nepranýřoval. Ta jednotlivost mi nevadí. Vadí mi všeobecné klima, světonázor dominující v evropském světě, že jsme jacísi nadlidé kráčející s pochodní v ruce před zbytkem lidského rodu a všechny ostatní můžeme poučovat. To je problém, který v těch sporech o karikatury dramaticky cítím, a ten mě bolí.

Jak to myslíte s tou bolestí?
Zaujal mě dopis jednoho čtenáře, který v jednom deníku napsal: Institut svobody slova je vymezen pouze ve vztahu člověk versus stát, tudíž má smysl uvnitř státu, uvnitř jedné jurisdikce. Ohánět se svobodou slova na celoplanetární úrovni nemá smysl. Žádná práva na planetární úrovni nejsou definovatelná, nejsou vymahatelná, nemají smysl, pokud nezavedeme celosvětovou osvícenou diktaturu jedněch nad druhými. Svoboda slova je termín, který v této diskusi vůči islámskému světu nemá význam. Má význam jen mezi námi. Mohu diskutovat s vámi, zda máte, nebo nemáte mít ten či onen nárok publikovat to nebo ono. Upozorňuji, že to není žádný triviální závěr, co říkám.

O trivialitě jsem také nic neřekl. Francouzský filozof André Glucksmann, kterého - jak usuzuji z četby vašich článků a knih - byste zřejmě zařadil do odnože francouzsko-německého mudrování, jak tomu říkáte...
... ano - to je hezké, že čtete...

... tak tento Glucksmann ke zmíněným karikaturám řekl: "Onen pán s bombou v turbanu je možná Mohamed, chcete-li, především je to však karikatura islámského teroristy. Skandální není kresba, nýbrž terorismus." Někteří lidé dnes skutečně spojují islám s terorismem. Mihla se vám někdy hlavou podobná asociace?
Nezastávám dnešní standardní interpretaci terorismu. Je to neskonale složitější. Stejným způsobem bych si netroufal spojovat islám jako významné historické náboženství s terorismem jako takovým. Říkat něco takového je ahistorický, povýšený, až nadřazený pohled. Už jsme si prožili úvahy, zda spojovat katolictví s křižáckými výpravami, s upalováním čarodějnic či těch, kteří nechtěli odvolat to či ono. Víme, že není přípustné se takhle dívat na svět. Moc bych prosil, abychom nedělali stejnou chybu vůči někomu jinému.

Vloni 14. prosince jste v Praze moderoval seminář Islám v Evropě - obohacení, nebo nebezpečí? Řečníci se tam sice lišili v přístupech k tématu, nicméně v jedné věci se shodovali. Varovali před radikalismem části muslimů. Neprojevil se ten radikalismus při posledních protestech proti karikaturám?
Řečníci, o kterých mluvíte, zastávali primárně názor, že islám není z definice nebezpečím, nýbrž spíše obohacením. Současně s tím není v rozporu teze, že radikální složka společnosti v islámských zemích představuje nebezpečí. Je možné zastávat konzistentně oba tyto postoje.

Západní veřejnost včetně české se nyní o islám daleko více zajímá. Ale není to hlavně či jen kvůli souvislosti s terorismem?
Nevím přesně. Vytvořilo se určité dominantní povědomí, určitá móda, určitý politicky korektní postoj, který mnoho lidí přebírá za svůj.

Hovoří se i o střetu civilizací. Když mluvíte o módě, tak zrovna tenhle termín se módním stal. Hlavně poté, co profesor americké Harvardovy univerzity Samuel Huntington zveřejnil v časopise Foreign Affairs v roce 1993 esej Střet civilizací. Označil v něm islám za největší hrozbu globální stabilitě. Rozdělím to na dvě otázky. Probíhá podle vás v současném světě střet civilizací?
Mluvil jsem s profesorem Huntingtonem. Byl překvapen, jakou jeho teze vzbudila pozornost. Z tohoto setkání usuzuji, že kdyby se mohl ještě jednou rozmyslet, napsal by to trochu jinak. Nepopírá, že onu interpretaci jeho text nabízel, nicméně nadšen z toho není. To říkám jako vsuvku k vaší otázce.

Jde tedy podle vašeho názoru o střet civilizací, anebo nikoliv?
Nejde.

A je islám největší hrozbou globální stability?
Musím se přiznat, že nejsem schopen takového planetárního uvažování. Zdá se mi, že jsou to fráze, kterými se někteří lidé ohánějí, floskule, jež dobře zní a publikum jim třeba zatleská. Vše závisí na tom, co vidíme kolem nás, co se nás dotýká; nesmíme být zaslepení, krátkozrací. Abychom totiž od pokusu dovidět za humna rovnou neskákali do celosvětových hrozeb a pohledů. Velmi bych vytýkal řadě komentátorů, že to lehkým perem dělají. Takže nevidím islám jako světovou hrozbu. Jsou kontinenty, kde o takové hrozbě nevědí a ani by je nenapadlo ji tímto způsobem vykládat.

Kde se nic takového neodehrává?
Devadesát procent obyvatel Afriky o ničem takovém neví. Většina obyvatel Latinské Ameriky se něčím podobným nezabývá. Čína tento problém nevnímá. A tak dále. Ani v Indii tento problém není tak významný. A když jsem vyjmenoval tyto oblasti, tak jsem vyjmenoval většinu obyvatel světa. Nechme tedy být slovíčko "světová". Hovořme o tom, co je hrozbou, co ohrožuje naši stabilitu, naše životy - a to v konkrétnu, na dosah. Nechme toho planetárního uvažování.

Jste zastáncem toho, aby Turecko bylo členem Evropské unie. Řekl jste, že tato země "může být naším spojencem". Existují však obavy, že vstupem do EU ztratí v Turecku takřka neomezenou moc armáda a země podlehne vábení islámských radikálů.
Trošku obdivuji některé české intelektuály, že vidí stoprocentně do niterných problémů pro nás tak relativně vzdálených zemí, jako je Turecko. Podívejme se na pozitivní otázky vstupu Turecka - a zdůrazňuji do Evropské unie, a nikoli do Evropy, protože to je něco jiného. Vstupem Turecka dojde k povýšení rozmanitosti EU a k dalšímu brzdění homogenizačních, harmonizačních, standardizačních, glajchšaltovacích procedur, které vidím jako největší nebezpečí "na dosah", tedy takové, které skutečně cítím kolem sebe. V tomto smyslu vítám vstup Turecka do Evropské unie. A vím, že nenastane zítra ani pozítří. Nakolik vstup může proměnit Turecko, nakolik to může zostřit vnitropolitickou nebo i kulturně-civilizační dimenzi turecké společnosti, na to nejsem takovým znalcem. VIstanbulu jsem byl dvakrát, takže znalost malá. Poprvé mě tam provázel jeden z mladých tureckých pracovníků naší ambasády. Stáli jsme nad Bosporem, který odděluje Evropu a Asii. Ptal jsem se ho, co cítí: zda více patří tam, anebo tam. A tento člověk, o němž bych si apriorně myslel, že přísluší k procentu turecké společnosti, které přináleží k Evropě, odpověděl, že k Asii. To pro mě bylo významným sdělením. Kdybych se na to zeptal vesničana v Anatolii, očekával bych tuto odpověď. Ale že mi to říká mladý vzdělaný člověk, ukazuje mně, že je to všechno složitější. Ovšem opakuji: Turecko nevstupuje do Evropy, nýbrž do lidmi dočasně vytvořené organizace zvané Evropská unie, a to je něco jiného.

V souvislosti s válkou v Iráku jste řekl, že "demokracie se nedá vnutit". Volání Západu a tlak USA po demokratičtějších volbách na Blízkém a Středním východě přivedly do egyptského parlamentu členy islámského fundamentalistického Muslimského bratrstva a v Palestině se dostává k vládě radikální hnutí Hamas spojované s terorismem. Výsledkem demokratizačních snah je posílení extremistů. Neznepokojuje vás to?
Buď ty země otevřít chceme, buď jim dáme šanci, aby utvářely samy sebe k obrazu svému, a nikoli k obrazu toho či onoho autoritativního diktátora, jako tomu bylo doposud, anebo to nechceme. Ta otázka je strukturálně srovnatelná s tím - a nechtěl bych, aby to bylo považováno za kvalitativně srovnatelné! - jestli se někomu líbí, že u nás má šestnáct let po Listopadu téměř dvacet procent voličů komunistická strana. Mě to netěší, ale nemám pocit, že by mělo být proti tomuto faktu mocensky zasáhnuto. Jestliže můžeme říci toto sami o sobě, tak to musíme říci i o Egyptu či jiné arabské zemi.

(…)

V souvislosti s vývojem Evropy se hovoří o multikulturalismu. Vy jej kritizujete. Je podle vás multikulturalismus mrtev?
Kéž by! Mám strach, že jen utrpěl vážný úder. Opět se to vrací k tomu, o čem jsme hovořili před chvílí: supranacionalimus, anebo organizace států? O tom to všechno je. Jestli chce někdo žít v "evropském bratrstvu ", tak musí zastávat multikulturalistické pohledy. Ten člověk nás všechny chce nacpat dohromady. Já si myslím, že jakákoliv entita potřebuje jistou míru koherence a konzistence, a nelze ji zajistit na větším prostoru, než je standardně definovaný stát. Multikulturalismus je jedním z prvků, který rozbíjí starou dobrou Evropu. Toho se opravdu, opravdu velmi bojím.

Souvisí vaše výhrady se změnami, které svět prodělává?
Svět byl kdysi díky nemožnosti dnešního cestování daleko domáčtější. Emigrace nebo pohyby byly výjimečným jevem. Tenkrát svět přijal asimilační princip jako základní návod možné lidské koexistence. Proto onen americký "tavicí kotlík". Každý Čech, Slovák, Polák, Maďar, Litevec, Ukrajinec, který přišel do Ameriky, se chtěl stát Američanem. To jsme někteří přijali jako dogma. Nadto multikulturální koncepce říká deasimilace: aby všechny různé kultury žily vedle sebe. Myslím si, že to možné není a Evropě se to strašně vymstí, že něco takového povolila.

Nedávné války na Balkáně zaskočily Evropu svoji prudkostí. Jsou dnes evropské národy schopny žít vedle sebe v klidu a míru?
Války na Balkáně nebyly výlučně projevem vnitrobalkánských sporů. Od první chvíle neskrývaně říkám, že kdyby nebylo vměšování zbytku světa do toho, co se děje na Balkáně, tak by ten proces byl daleko mírumilovnější, než ve skutečnosti byl. Dále neumím odlišit – a nikdo to neumí odlišit - co bylo na Balkáně nacionálně etnickým či nábožensko-kulturním střetem a co bylo prvkem nezvládnuté dekomunizace tehdejší jugoslávské společnosti. Takže bych nedémonizoval balkánský střet jako projev nacionalisticko-náboženských ambicí. Je to složitější. Navíc to byla mimořádná a neopakovatelná výjimka a exces. Teď cituji svůj výrok, který je výstižný: Mnohokrát jsem varoval, abychom se nedívali na Evropu prizmatem či brýlemi Sarajeva.

(…)

Viliam Buchert, Mladá fronta Dnes, 25. 02. 2006, redakčně kráceno (byly vypuštěny ostatní otázky, které nijak nesouvisí s tématem našeho webu)

Převzato z www.klaus.cz

7755 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

Eurabia.cz

Orbán elegantně setřel notorického opilce a šéfa EU: Lucembursko? A co ten národ dokázal? Na co může být hrdý?Socialisté s vedením EU otevřeli italské přístavy a již mají úspěšné výsledky: Nový africký uprchlík zneužil desetiletou holčičkuPoliticky nekorektní vtipy o islámu, migraci a EU aneb Již brzy zakázané a trestné?Heslo Evropského parlamentu: "Národní suverenita je kořenem nejhroznějšího zla naší doby."Poslanec SPD a zkušený ex-diplomat Kobza analyzuje krizi kolem útoků na saúdskoarabskou rafinerií

ePortal.cz

Glosy: O zahraniční politice a Andrejově beztrestnostiNaděje pro Izrael? Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström odstupuje

euPortal.cz

Moudrá ekonomická politika ruského prezidenta Vladimira Putina přináší své ovoce a tím bychom se měli inspirovatPomozte, prosím, bránit Vaše blízké, Vaše domovy a naši vlast

FreeGlobe.cz

Černý raper integrovaný v Evropě vyzývá k zotročení a zabíjení bělochů (+ video)Špiclovali Židi Trumpa a nasadili na něj odposlechy?

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Krutá nemoc Karel Gotta. Pražská kavárna a ubožáci na FB si mohou opět do mistra kopnoutJako republika jsme Koněva prohráli

ParlamentniListy.cz

Zeman brutálně rozdráždil chvilkaře, 17. listopadu bude pořádně horko. K Babišovi řekl toto...Kalouska už nikdo normální nebere vážně. Chvilkaři by udělali nejlépe, kdyby konečně dali pokoj... Ivo Strejček sundal rukavice, odnesla to i Čaputová s Jourovou
Články autora
Průzkum
Volte s Němci! V Německu začínají 1. září volby do zemských parlamentů-sněmů. Obávaným looserem je merkelovská CDU a favoritem protiimigrační AfD. Koho byste volili Vy?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď