Ruští muslimové a budoucnost Ruska
Muslimská populace Ruska vzrostla o 40 % oproti stavu roku 1989. Za stejnou dobu v Rusku klesl počet etnických Rusů. A redaktor týdeníku The Economist odhadl a veřejně přiznal, že k roku 2015 mohou muslimové tvořit 40 % branců v ruské armádě.
Jak se k takovému vývoji stavějí samotní Rusové? A stavějí se vůbec nějak?
A co Amerika v jejích rozhovorech s Ruskem? Bude tento problém vůbec otevřen? Nepokusí se snad zdůraznit, že je na čase hledat společná východiska proti společné hrozbě, světovému džihádu? Nebylo by na čase Rusku naznačit, že ať jeho vláda proti potenciální muslimské hrozbě podnikne cokoli, nenarazí u nás na nepochopení? Rusku bychom totiž měli vyjít vstříc, protože ruská armáda definitivně kontrolovaná muslimy – v roce 2040 nebo 2050? – představuje mnohem vážnější hrozbu, než ruská armáda v rukou Rusů. Rusové totiž jsou racionální hráči, byť poněkud podlehli konspiračním teoriím o spiknutí Západu a Americe (která si možná ani nevšimla, že by mohla hrát hru na "obkličování Ruska", o čemž zjevně je přesvědčeno tolik Rusů).
Nedávno tvrdil jakýsi přispěvatel v internetové diskusi na jihadwatch.org, že "Rusko je přirozeným spojencem většiny blízkovýchodních států.“ Vskutku není málo takových, kteří tomu věří. Fakta jsou ale taková, že Rusko a většina blízkého východu přirozenými spojenci nejsou, i kdyby si to krátkozrací ruští lídři mysleli. Země, která je závislá na ropě jako jednom z hlavním zdrojů svých příjmů, může na přerušení ropných dodávek v kterékoli části světa jen vydělat. Rusko nemá důvod, aby Íránu nebo Saudské Arábii přálo cokoli dobrého. Důvod je jednoduchý - tyto země spolu ekonomicky konkurují, neboť nabízejí tytéž produkty a totéž zboží - ropu a zemní plyn v případě Íránu, ropu v případě Saudské Arábie.
Rusko by se mělo mnohem víc než je dnes zjevné obávat demografického vývoje, zejména pak možnosti, že se během dekády, dvou či tří dostane část jeho armády pod muslimské velení. Dnes působí dojmem, jakoby si tuto možnost nepřipouštěli, stejně jako si Američané nepřipouštěli obsah islámských textů a věrouky. Americká vláda setrvává v přesvědčení, že „nejlepší cestou“, jak zvládat nastálou situaci, je pumpovat další a další peníze a muže do Iráku, nebo (vyberte si svou drogu), do Afghánistánu. Vytoužené výsledky se nedostaví tam ani onde. Nedostaví se a americkou vládu to nepřestane překvapovat, protože nikdy nepochopila podstatu islámu a islámské hrozby.
Četní Rusové jsou posedlí teoriemi o americkém spiknutí. Rozkvětu takových teorií napomáhá nejapnost, s níž se Amerika snaží obhájit svou politiku, a neschopnost amerických politiků vysvětlit kroky své země nějakým pro Rusy stravitelným způsobem. Američtí představitelé jakoby nedokázali vysvětlit, a ani si sami nechtějí přiznat, že Amerika a Rusko čelí shodným hrozbám a musí spolupracovat, spíše než se navzájem utvrzovat v podezíravosti a nepřátelství. Rusové jakoby si mezitím namlouvali, že jejich ruští muslimové zůstanou navěky „muslimy-jen-podle-jména“, vlažnými muslimy, na jaké byli zvyklí jejich rodiče. Nepřestávají si namlouvat, že jejich („naši“) muslimové jsou „jiní“. Stejně chlácholivé výroky dnes můžeme slyšet i v Americe. Neustále slyšíme, že američtí muslimové prý jsou „zásadně jiní“ – vzdělanější, bohatší – a tudíž „nepředstavují takovou hrozbu“ jako muslimové v západní Evropě. Tonoucí se stébla chytá.
Rusové odmítají brát v potaz obnovenou atraktivitu islámu pro ruské muslimy, zejména pro ty z oblasti Kavkazu, ale i pro ty žijící přímo v Moskvě, a zavírají oči před novými mešitami a propagandistickou ofenzívou financovanými ze Saudské Arábie. Jsou příliš přesvědčeni, že protináboženské kampaně ze sovětských časů, a zejména potlačení vzpour středoasijských muslimů ve třicátých letech minulého století, definitivně skoncovaly s vnitřní musllimskou hrozbou. Škaredě se mýlí. A na tento omyl sázejí příliš, příliš mnoho.
Zdroj: http://www.jihadwatch.org/archives/022251.php#more
Pro Eurabia.cz přeložil -M-