"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Pád Holandska, země naivních hlupáků, část III.

Autor: Mohammed Rasoel | Publikováno: 4.4.2008 | Rubrika: Evropa
Ilustrace

Pozor na diskriminaci
Bez ohledu na to, odkud do Holandska nový imigrant přichází, bude mu trvat roky, než Holanďany pochopí, pokud ovšem neutratí pár euro za holandskou ústavu, kterou je možné koupit ve většině knihkupectví, a ze které může načerpat základní pochopení Holanďanů, včetně jejich smyslu pro humor. Plný podezření a očekávání jí otevře, a prásk! Tady to je, první odstavec první kapitoly, o čem by to asi mohlo být? "S každým, kdo se nalézá v Holandsku, bude ve stejných situací zacházeno stejně. Diskriminace kvůli náboženství, životní filosofii, politickým sklonům, rase, pohlaví, nebo na jiném základě, není povolena". Korunou tohoto prohlášení jsou slova "nebo na jiném základě".

K tomu se ještě vrátíme později. Prozatím jediné téma, o kterém se žvanilo, byla diskriminace, což je slovo používané jako heslo ke vstupu do Klubu dobrých lidí, a paranoia, kterou vytváří mimo tento klub, je ignorována. "Mám v rukách jenom chléb", to jsem říkal podezíravě syčící labuti, která se chovala stejně jako Holanďané, když dojde na diskriminaci. Toto chování je také srovnatelné s reakcemi na AIDS: když se nemoc dostala poprvé na veřejnost, takřka vše, líbání, stisk ruky, toalety, bylo označeno za nakažlivé. Nebo se podívejte na poslední katastrofu způsobenou jakýmsi výzkumem incestu, který označil mazlení se s vlastním dítětem za sexuální projev, a děti tak byly zcela zmateny lidmi, kteří by je měli chránit.

Nelze pochybovat o tom, že historie diskriminace je hrozivá a neměla by být zapomenuta. Ale v průběhu kampaně proti ní, s nekonečnými seriály o otrocích v Americe, Židech ve druhé světové válce, o Jižní Africe, Ku Klux Klanu, atd, se Holanďané ztratili, vyzkratovali své mozky, až se jim různé jednotlivé výskyty diskriminace slily v jediné obrovské monstrum. Mezitím přestali vidět, že to slovo bylo různými stranami používáno jako zbraň přiložená k jejich hlavě. Každý Holanďan, se kterým jsem se na toto téma bavil, reagoval podle naučeného vzorce, nejprve popřením svých emocí, potom, když jsem přitlačil, začali povolovat, a z úst se jim začala hrnout slova a hněv, jako by se sundal poklop a všechna skladovaná zlost se vyřinula ven. Jiní, kteří otevřeně hovoří o diskriminaci, se pokouší vinit ze všeho barvu kůže, jako kdyby chtěli odvrátit pozornost od skutečného problému. Barva kůže a diskriminace se podle všeho staly nedávno kamarády: chodí ruku v ruce, ve dne v noci, od snídaně do soumraku, a bojují proti každému, kdo se je snaží rozdělit. Já osobně věřím, že mezi nimi neexistuje žádný legitimní vztah a že k sobě nepatří. Černá vrána je plachá, bílá labuť je agresivní, a zebra je rychlá, ne kvůli jejich barvám, ale kvůli tomu, čím jsou, přičemž barva je vedlejším jevem.

A protože na barvě kůže nezáleží, bílí si mažou těla opalovacími krémy, aby byli hnědí, a černí používají jiné věci, aby jich kůže zbělela. A až nakonec všechny plastikové obaly shoří a zaprší, jsme všichni žlutí s černými a bílými skvrnami. Všechny ty nesmysly, žvásty a dramata ... A pak je třeba si uvědomit, že nikdo nepřemýšlel o tom, že slovo "diskriminace" má více stránek.

1. Přímá diskriminace: Na pólu uvázne loď. Přiletí záchranná helikoptéra s teplým jídlem pro bílé a chlebem pro černé.

2. Nepřímá diskriminace: Každý, kdo nazývá Američany milými lidmi, nazývá alespoň jeden národ nemilým.

3. Subjektivní diskriminace: Stará Holanďanka se bojí cizinců a vyhýbá se jim.

4. Objektivní diskriminace: Holandský filmař chce do svého holandského filmu rodilé holandské herce - nechce Marokánce.

5. Protidiskriminace: Turek pronajímá pokoje pouze Holanďanům.

6. Obrácená diskriminace: Holanďan nemůže do baru pro lidi s tmavou barvou kůže.

7. Pozitivní diskriminace: S cizincem se zachází lépe a má více příležitostí než rodilý Holanďan.

Nebudu se jednotlivými formami diskriminace zabývat, protože stát dává přednost tomu sjednotit je v jednu velkou tlustou hůl. Jedno špatné slovo ("marokánci žijí ve špíně") a televize, levicové organizace, policie, ministři, nemluvě o skupině právě odpromovaných studentů s čerstvě vymytými mozky, kteří chtějí použít v praxi to, co se naučili, začnou kopat do vašich dveří. "Co jste to řekl? Pojďte s námi, bude na vás vykonána spravedlnost". Pak v soudní síni, "Uděláme z vás varovný příklad a ukážeme světu, jak jsme v Holandsku dobří", říká soudce hlubokým hlasem. "Promiňte, Vaše ctihodnosti", přerušuje ho právník, "právě jste řekl 'Jak jsme v Holandsku dobří', a podle odstavce 2 paragrafu 2 zákona o nepřímé diskriminaci jste tak prohlásil, že zbytek světa je špatný".

O měsíc později je souzen soudce. Jiné situace se mezitím dostávají do slepého úhlu: zatímco vláda dělá velkou věc ze zaměstnávání cizinců a navrhuje, aby je holandští zaměstnavatelé museli zaměstnávat, cizinci zaměstnávají pouze své lidi a nikdo si toho ani trochu nevšímá. A když už mluvíme o práci, jistý Venloo, šéf socialistické strany, si myslí, že nejméně deset z jedenácti křesel by mělo připadnout cizincům, což ostatní strany odmítnou, protože by to nemělo být o dědictví, ale o osobních kvalitách.

Pro začátek, Venlooho návrh je nepřímou protidiskriminací, a slovo "kvality" použité ostatními stranami také vyvolává dojem, že zahraniční poslanci by měli nižší kvalitu, ale to není to, o co mi jde. O co mi jde: proč není na holandských plážích proporcionální množství islámských žen, ať už s bikinami nebo bez? A nyní k prvním slovům z ústavy, "nebo na jiném základě". Někdo z ministerstva spravedlnosti si bude muset odsedět pár let ve vězení, protože holandská policie nezaměstnává policisty nižší než 170 centimetrů.

Tak či tak můžeme dojít k závěru, že slovo "diskriminace" hraje v naší společnosti velkou roli, a slouží užitečnému cíli. Protože jak jinak by se mohl člověk s tmavou kůží, který je souzen za prodej drog, bránil před soudem lépe než křikem, "Diskriminace. Jdou po mě protože jsem černý!" Z různých druhů diskriminace je ta objektivní pravděpodobně nejdůležitější a nejošidnější, protože jsme každý den nuceni se jí podřizovat.

Kvůli smrti tříletého dítěte můžeme dojít k závěru, že pitbull teriér je nebezpečnější než běžný pokojový pes, a na základě objektivní diskriminace vydat zákon, který přikazuje majitelům pitbullů, že jejich psi musí nosit náhubky, a nejen pitbullové, kteří již někoho pokousali, ale všichni. Protože tak hovoří fakta. Volba je činěna mezi přiznáním nebo popřením faktů. Pokud byste si vybrali to druhé, ve vládě by mohli sedět autisté, a na tísňové lince koktalové.

Diskriminace špatné strany je jistě špatná, ale ne horší, než špatné pochopení významu toho slova, a ne horší než nestoudné obviňování druhých z diskriminace, když k žádné nedochází. Slovo diskriminace by mělo být znovu zváženo a přehodnoceno, a pravděpodobně by mělo být stanoveno, které formy diskriminace nejsou zcela špatné. Představte si všechny ty seznamovací inzeráty v novinách, ve kterých se lidé ptají na barvu vlasů, výšku, temperament, vzdělání, inteligenci, barvu očí ... barva očí? To zní povědomě.

Jsou Holanďané nezáživní?

První věc, kterou imigrant uvidí i bez zakoupení nějaké brožury, je jak nezáživní Holanďané ve skutečnosti jsou, a ne že by to Holanďané (nebo já) popírali. Konec konců musíte mít štěstí, abyste viděli, jak se holandský muž směje nebo pláče, nebo ho viděli vzrušeného nebo rozhněvaného. Začněte vyprávět vtip a oni v polovině řeknou, "tenhle už jsem slyšel", řekněte jim zajímavý příběh a uslyšíte, jak říkají "aha", řekněte jim něco smutného a oni řeknou "to se stává". Hlas zůstává na jedné úrovni a nemění se. V telefonu je těžké rozeznat, jestli je někomu sedmnáct nebo sedmdesát. Chodí do práce s potěšením a myslí si, "nedělejte si těžkou hlavu". Nicméně lze snadno rozpoznat, jestli jsou vzhůru nebo spí.

Už po narození vypadají jako živé panenky; jejich oči se pohybují zleva doprava, a někdy, když je nabitá baterie, se hýbe i krk, jinak ale leží bez pohybu a bojí se i tlukotu vlastního srdce. Nebylo by spravedlivé ukazovat pouze tuto stránku Holanďanů a vyvolávat dojem, že jsou pouze "nezáživní", protože pod nezáživným povrchem jsou jistě "barvití", pokud mohu použít toto slovo. Abychom ale mohli důkladně pochopit rozdíl mezi barvitostí a nezáživností, musíme přesunout své myšlenky do vzdálené minulosti, kdy začal vznikat nádherný svět žárovek, strojů, vlaků, divadel a hedvábných šatů. Celé rodiny seděly na zápraží a poslouchaly rozhlas, celé dny velmi vzrušujícího života.

Svět, tedy Západ, od té doby vychladl, a narození syna nelze oslavit, pokud nemá aparatura vestavěný CD přehrávač a barevnou televizi. Ale stejný zákon redukované přidané hodnoty, který platí pro životní cyklus jednotlivce, se vztahuje i na Holanďany jako celek. Nikoliv ale bez výhrad, protože jde také o otázku postoje, který je chybně vnímán jako nezáživnost. Protože když dítě upadne a rodiče nevyskočí v panice, aby mu pomohli, může to být také proto, že si myslí, že by se mělo učit být nezávislé, a nikoliv proto, že je to ani trochu nezajímá. Co jsem ale myslel "barvitostí"? Když Holanďan z Utrechtu potká v Amsterodamu jiného muže z Utrechtu, a zeptá se, "Dobrý den, jste také z Utrechtu?", "Skvělé!" Vzrušeně a v údivu si navzájem koupí pití, a vyrazí přímo do Utrechtu, kde si navzájem představí své rodiny a vzdálené příbuzné. Pokud při tom budou pronášet slova jako "Jaká náhoda! To musíme oslavit!", bude to "barvité" chování?

A co když řeknu vtip o někom, kdo měl problém se čtením, protože držel knihu vzhůru nohama, a oni všichni padnou na zem a budou se válet smíchy, stanou se tím "barvitými"? Vysvětlení zní, že Holanďané jsou v porovnání se zbytkem světa mnohem vyspělejší, takže by bylo třeba proporcionálně větší síly, aby je něco vyvedlo z míry. A když přijde na smysl pro humor: za těmi neutrálními tvářemi spočívá stejný smysl pro humor, jako mají Angličané a Američané, který může vypadat hloupě, protože dělají ty zábavné filmy, ale natočit film není to samé jako v nějakém žít. Ať jdete kamkoliv, Holanďané neustále žertují. Ať už jste na poště, nebo na policejní stanici, na berňáku, nebo v obchodě, nebo jen někde na ulici, vypadá to, že každý má návyk na humor. A tento humor není jen příliš vysoko nad hlavami ostatních Evropanů, kteří ho nechápou, ale je také tlustou glazurovou vrstvou, takže i když se usilovně snažíte je urazit nebo jim nadáváte, zůstanou přátelští a budou se pobaveně smát. Nezáživnost Holanďanů v jejich každodenních životech je cenou, kterou platí za velmi svědomitý způsob života, protože nelze být současně velmi svědomitý a spontánní, jedno jde na úkor druhého. Někteří lidé si myslí, že je lepší být spontánní a o něco méně nezáživný, než Holanďané, a nejspíš mají pravdu, ale je to nezáživnost Holanďanů, která je činí tak neškodnými. Kdyby zbytek světa nebyl tak hyperreaktivní, emocionální, spontánní, krátce řečeno "barvitý", pak by tu nebyly všechny ty války.

Ole, my jsme obránci

První dojem z Holanďana je dojem z Atlase, který nese na bedrech váhu světa. A druhý dojem tento názor nezmění. Na třetí pohled to vypadá, že se Holanďané snaží něco si svými dobrými skutky dokázat, bez ohledu na důsledky, a možná také bez ohledu na ty, kteří jsou příjemci těch dobrých skutků. "Co říkáte, že používáte bezfosfátové mýdlo? Ale to nic není, já se zabývám ochranou zvířat. Co? Vaše matka pracuje pro Greenpeace? To je hra pro děti, moje matka pracuje pro Asociaci pro pomoc uprchlíkům a můj bratr bojuje proti kyselým dešťům, můj otec protestuje proti jaderným bombám, a celá rodina bojuje proti diskriminaci, a ve stodole máme dvě černé děti, které jsme si přivezli z dovolené v Africe, i když ve skutečnosti jsme chtěli tři, tak nevidíte, jak jsme skvělí? A skoro jsem zapomněl, hlasovali jsme pro stranu zelených".

Indiáni si malují tváře, Afričané si dávají kolem krku a do rtů kroužky, a někteří lidé nosí šperky, aby ukázali své postavení, a Holanďané vystavují své svědomí. O co Holanďanům jde? Jeďte do Izraele a křičte, jak jsou jejich maročtí přátelé přátelští, pošlete šest dětí do Ameriky s televizní posádkou, jděte na malajskou taneční show, leťte na Srí Lanku a vraťte se s adoptovaným dítětem (mluvím o ženách, které nemohou otěhotnět) bez ohledu na zmatek, který tomu dítěti způsobíte později v životě, a bez ohledu na skutečnost, že peníze utracené za dítě v Holandsku by uživily dvacet dětí u nich doma. Velká otázka zní, do jaké míry jsou dobré úmysly Holanďanů dobré pro svět, a do jaké míry jsou dobré pro jejich svědomí a ego. A to může vysvětlovat, proč je ani trochu nezajímá, čím Holandsko právě prochází, a nikdo není pochválen, když udělá něco pro Holandského spoluobčana, dokud se mohou vidět v zrcadle, jak vyhrávají všechny medaile na Olympijských hrách Dobré vůle.

Holanďané se svým chováním stále více a více zesměšňují, obzvláště když se podíváte na souvislosti mezi těmi dobrými úmysly. Greenpeace bojuje za velrybu, a použije velkou nafukovací rybu, a tisíce plastikových pohárků a tácků. Pak se zastaví environmentalistické hnutí a přivede dva lidi ke spravedlnosti. Pak zasáhne Amnesty a oba osvobodí z vězení, zatímco popová hvězda v prvotřídním kožichu zazpívá o apartheidu v Jižní Africe. Pak se vrátí Greenpeace a promluví o tom kožichu, a další organizace obviní Greenpeace z toho, že uspořádali masakr mláďat tuleňů, aby ho mohli natočit. Animal manners mezitím ukazují, jak je vězňům dovoleno chovat ptáky v celách, a jak cirkus používá při představení bílého tygra, takže agentura pro ochranu zvířet má proti čemu protestovat. Jinde pořádá Sting koncert za deštné pralesy, zatímco 50 000 jeho fanoušků vyprazdňuje plechovky s pivem a kolou, které nakonec skončí v deštném pralese.

V tom okamžiku vyráží z Amsterodamu vlak do Arnhem, ve kterém jedou protestující proti kyselým dešťům, včetně vysoce postavených státních úředníků, kteří nosí malé větvičky, takže nejméně jeden strom nebude mít z protestu žádný prospěch. Nahrávací průmysl zatím vyrábí černý plastik a písně na něm jsou všechny o míru na zemi, a šíří se, a narušují ho ještě více. Do toho jedou z obchodního domu ženy na kolech, které se baví o recyklaci produktů, a tašky na jejich kolech jsou plné zbytečností, které by nemusely být recyklovány, kdyby si je nekoupily. O trochu později je na pódiu Idea busu rozhodnuto, že ekologicky nepřátelštější nápad získá cenu, a všichni sedí u televize a tleskají. K tomu se s cigaretou v ruce vyjádří protialkoholová lobby. Prostě cokoliv, hlavně když mají lidé co dělat.

 

z angličtiny přeložil Viktor Svoboda

3513 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení



Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

Eurabia.cz

Rasizmus! Středověk! Erdogan vyplísnil NěmeckoPřituhuje: Erdogan poslal Macrona do blázince!Proč americká vláda chrání saudskoarabskou rozvědku, když vyšetřovatele potvrdili její odpovědnost za 11 září?Uprchlická realita: Dívky jsou vyděšeny, ve třídě musí mít dospělé "dítě" co je obtěžuje ...Turecko otestovalo S-400 a chce k rozhovorům o Karabachu

ePortal.cz

Motivace některých dnes hodně slyšitelných kovidových alarmistů je velmi sporná, ne-li rovnou cynicky sobeckáKoronavirus v přímém přenosu

euPortal.cz

V polovině případů v České republice zločinci za znásilnění a sexuální delikty odejdou od soudu pouze s podmínkou, a to dokonce i v případě sexuálního zneužívání dětí! Marine Le Pen odmítá nový migrační pakt EU jako ‚sebevraždu Evropy‘

FreeGlobe.cz

Italská mafie vyměkla. Bere i homosexuály a syn jednoho z šéfů je...Kolik zatím stála válka proti terorismu peněz i životů?

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Na východní frontě chaos. Obávám se, že v letošním roce musíme počítat jen s těmi nejhoršími scénáři. Na Východě, na Západě, i u nás domaNepodmíněný příjem? – Cesta do pekel

ParlamentniListy.cz

Tolik a tolik mrtvých za tolik a tolik HDP. Ekonomka Švihlíková odhalila, co slýchá od některých členů vlády. A přidává varováníNe, ne. Demisí Prymuly to neskončí! Profesor Keller tuší dohru celé kauzy
Články autora
Průzkum
U imigrantské kriminality pachatele radši zatajovat? V případě ubití francouzského řidiče MHD imigranty média striktně neuvádí, že šlo o imigranty. Váš názor?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď