"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Britská policie: ročně na 17 000 obětí násilných činů kvůli „cti“

Autor: Redakce | Publikováno: 14.2.2008 | Rubrika: Evropa
Ilustrace

Vítejte v Nové Británii. Jak píše Brian Brady v Independentu, obětí násilí spojeného s tzv. ctí je až 17 000 ročně. Následuje překlad z DhimmiWatch. 

Policejní velitelé odhadují, že násilí, které má něco do činění s takzvanou „ctí“, se ročně týká až 17 000 žen. Číslo zahrnuje násilné činy včetně vražd. 

Oficiální odhady počtu sňatků vynucených proti vůli nevěsty jsou jen špičkou ledovce, prohlašuje Asociace policejních velitelů. Tentýž zdroj varuje, že počet dívek, které jsou vystaveny sňatkům proti své vůli, únosům, sexuálnímu týrání, bití a dokonce vraždám je až 35-krát vyšší, než jak připouštějí oficiální odhady. 

Situace skutečně dospěla do krize. Dívky ve věku pouhých 11 let jsou odesílány do zahraničí, aby se tam provdaly. To donutilo ministerstvo zahraničí, aby oslovilo britské konzulární úředníky v Bangladéši, Indii a Pákistánu. Mají být aktivnější ve vyhledávání britských občanek nucených k nedobrovolným sňatkům. 

Ministerstvo vnitra připravuje akční plán ke zvládnutí násilí spjatého se ctí, jehož cílem je "zkvalitnit práci policie a dalších složek " a "ujistit oběti, že pokud případy nahlásí, dočkají se potřebné pomoci a podpory". Schválený Zákon o ochraně občanů [Civil Protection Bill], který začne platit ještě v tomto roce, dá soudům větší prostor v potírání vynucených manželství. 

Commander Steve Allen, náčelník policejního Útvaru pro boj s násilím spjatým se ctí, odhaduje že počty obětí jsou „masivně podceňovány“ a „mnohem vyšší, než bychom čekali“. „Naše čísla ukazují, že se ročně jedná asi o 500 případů, o které se dělíme s některými dalšími útvary," řekl. "Protože ale z řady výzkumů víme, že oběť musí být napadena v průměru pětatřicetkrát, aby násilí v rámci rodiny vůbec nahlásila, měli bychom těch 500 případů vynásobit 35, abychom dostali o něco realističtější obraz." Tento znepokojivý odhad Allen minulý týden prezentoval před parlamentní komisí, svolanou po několika zvlášť brutálních případech vražd britských občanek spáchaných jejich nejbližšími příbuznými. 

Marilyn Mornington, okresní soudkyně a předsedkyně Pracovní skupiny pro domácí násilí, varuje, že strach obětí z dalšího týrání a neschopnost úřadů pochopit kořeny problému vedou k situaci, kdy se většina obětí bojí obrátit na úřady. „Potřebujeme celonárodní evidenci velkého počtu žákyň, které chybí ve školách a podle úřadů byly registrovány k domácí výuce, protože tak problém často začíná,“ uvedla ve svém svědectví před Výborem vnitřních věcí . Pracovníci letišť se prý musí naučit rozpoznávat dívky, které jsou proti své vůli odváděny ze své země.“ 

"Každý týden dopravujeme zpět z Islamabádu tři dívky provdané tam proti své vůli. Je to jen špička ledovce a zároveň řešení následků, ne příčin. Do budoucna se musíme zaměřit na vzdělání příslušných skupin, a zejména dívek samotných." 

Prakticky denně jsou zachraňovány ženy, unesené kvůli sňatkům do zámoří. Jednotka proti nuceným sňatkům (FMU) minulý rok vypořádala přibližně 400 případů – 167 z nich byly mladé Britky, kterým britské úřady pomohly utéci z vynucených manželství v cizině. A netýká se to jen dívek: v 15 procentech případů hrají nějakou roli mladí chlapci. 

Policie připravuje zvláštní tréninkové kursy, při nichž by se policisté naučili, jak podobné případy zvládat. Detektivové se navíc chystají otevřít některé odložené případy sebevražd: obávají se, že za některými domnělými sebevraždami se též mohou skrývat vraždy ze cti. 

Co se týká zločinů nejextrémnějších, obětmi jsou prakticky vždy ženy, v polovině případů zavražděné vlastními manželi. Někdy se vraždy zhostí jiný mužský příbuzný, nebo dokonce najatý zabiják. Znepokojivě vysoký výskyt sebevražd mezi ženami v britsko-asijské komunitě napovídá, že mnohé z nich trpí domácím násilím. Ženy ve věku 16 - 24 let původem z Pákistánu, Indie a Bangladéše si sáhnou na život třikrát častěji, než je celostátní průměr pro dívky a ženy v jejich věku. 

Centrum pro společenskou soudržnost (Centre for Social Cohesion) vydalo minulý týden zprávu, podle níž se mnohé z těchto žen nedokáží vzepřít svým rodinám. V důsledku toho trpí "násilím, týráním, depresemi, úzkostmi a dalšími psychickými problémy, jež mohou vyústit do sebepoškozování, schizofrenie a sebevražd". James Brandon, spoluautor díla Zločiny společenství: čest jako příčina násilí v Británii (Crimes of the Community: Honour-based Violence in the UK), řekl: "Vláda tyto takzvané zločiny ze cti stále nebere vážně. A dokud je vážně nevezme, budou představy o násilné obraně takzvané cti předávány z generace na generaci. Náboženští předáci, komunální úřady a vláda musejí spojit své síly, aby zastavily toto pošlapávání lidských práv." 

Děsivost takových zločinů asi nejlépe obsáhlo mrazivé video, které nahrála později zavražděná Banaz Mahmood. Popisuje, jak ji vlastní otec chtěl zabít, protože utekla z vynuceného manželství a chtěla žít s mužem svého srdce. V zrnité nahrávce nám vypráví, jak do ní vlastní táta lil brandy – bylo to vůbec poprvé, kdy pila nějaký alkohol – zatáhl závěsy a požádal ji, aby se otočila zády. 

Devatenáctileté slečně se podařilo uprchnout. Jenže asi měsíc poté, co svůj příběh nahrála na video v mobilním telefonu, byla mrtvá. Její nahé tělo našli zahrabané na jednom dvorku v Birminghamu, přes 100 mil od jejího londýnského domova. Muži, které na její vraždu najal její strýc, ji před smrtí mučili a znásilnili. Její otec, strýc a jeden z najatých vrahů byli odsouzeni k celkem 60 letům vězení. 

Další tragické odhalení se objevilo minulý měsíc, když jistý koroner, vyšetřující mrtvolu mladé muslimky, prohlásil že zahynula „otřesnou smrtí“. Sedmnáctiletá Shafilea Ahmed se bála, aby ji rodiče neprovdali proti její vůli. Koroner Ian Smith prohlásil, že představa „cti“ byla příčinou smrti dlouho pohřešované dívky, jejíž rozkládající se tělo bylo nalezeno na březích řeky Kent v Sedgwicku, Cumbrie. Shafilea utekla v únoru roku 2003 z domova. „Rodiče mě chtějí poslat do Pákistánu, kde mě chtějí provdat a nechat tam“, řekla tehdy pracovníkům Bytového úřadu. Tento smutný příběh chytré dívky, která snila o studiu práv na universitě, je jedním z mnoha příkladů útrap, jimiž jsou vystavováni britští teenageři. 

Toafiq Wahab, britský konzul v bangladéšské Dháce, vypráví o "záchranné operaci", při níž šlo o sedmnáctiletou dívku, která se k němu dovolala z města Sylhet. "Museli jsme ji doslova vystopovat, ale 36 hodin po zavolání jsme s policejní ochranou obstoupili dům, kde se zdržovala. Bylo tam možná 20 jejích příbuzných, většina z nich z Británie a všichni v šoku, že mě vidí. Ani náhodou ji nechtěli nechat jít. A tak jsme se jí jednoduše zeptali, zda se chce vrátit zpátky do Anglie, a ona před celou svou rodinou řekla, že ano. Pak jsem mluvil s její rodinou, snažil jsem se je přesvědčit, aby ji pustili po dobrém. Nakonec nám musela pomáhat policie." 

Bývalý bradfordský policista Philip Balmforth, který se zranitelnými asijskými dívkami často pracuje, říká, že ve svém viděl pouze v loňském roce 395 podobných případů. "Jednou šlo o čtrnáctiletou školačku," vzpomíná. "Zavolala nás učitelka, protože to děvče tvrdilo, že ji provdali. Vzal jsem sebou kolegu muslima a vydal se do té školy. Viděli jsme to děvče. Dali jsme jí pár otázek, ale moc moudří jsme z nich nebyli. Potom se ale ozvala sama: 'Jestli mi nevěříte, mám svou svatbu doma na videu.'" 

V samotném Bradfordu bylo v loňském roce vyřazeno ze školní docházky celkem 250 dívek ve věku 13 až 16 let, které se nevrátily z „výletů“ do ciziny. Panuje důvodná obava, že byly provdány proti své vůli.

Komentář M.: V článku je toho tolik, že by to bylo na strašně dlouho. Zajímavý je politkorektní jazyk (slovo „muslim“ použil jen ten bradfordský policista!) urážející ne-muslimské Asiaty, i promyšlená taktika, s kterou si utěrky chrání „čistotu“ svého rodinného života. Potenciálně nebezpečné „Britky“ zkažené např. školní docházkou jsou zašantročeny kamsi do Bangladéše, kde to z nich už nějak vytlučou. A aby nikomu nechyběly, dovezou se za ně nevzdělaná, bezbranná a jazykem sotva vládnoucí děvčata z Asie.

http://www.independent.co.uk/news/uk/home-news/a-question-of-honour-police-say-17000-women-are-victims-every-year-780522.html

z angličtiny pro Eurabia.cz přeložil -M.-

 

4144 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také
Výklad Koránu

Základy islámu a jejich výklad

Stručný životopis zakladatele islámu

Islám a terorismus

Súmrak európskej civilizácie - Barbari sa zmocňujú Európy
Islám live
Sledujte nás na Youtube
Články autora
Průzkum
Měla by Británie vrátit Argentině Malvíny a Rusko Ukrajině Krym? Letos uplyne 40 od britsko-argentinské války o Malvíny (Falklandy). Měla by Británe Malvíny vrátit Argentině, tak jak požaduje vrácení Krymu Ruskem Ukrajině?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď
Doporučujeme
Český obránce Vídně proti Turkům roku 1683