"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Íránský šach a ruský mat

Autor: Jefim Fištejn | Publikováno: 22.8.2007 | Rubrika: Blízký východ
Ilustrace

Jako červená nit se táhne zahraničněpolitickými vystoupeními ruských státníků v čele s Vladimírem Putinem žehrání na jednopolární svět americké hegemonie a orodování za mnohopolaritu, která by měla obnovit světový vliv Moskvy.

Mlčky předpokládají, že Evropané, Číňané, Indové, Íránci, Brazilci a jiní národové se v budování nového světa jaksi přirozeně stmelí kolem Moskvy, neboť jen ta má jaderný potenciál srovnatelný s americkým a může je ochránit. Realita mnohopolarity se ukázala být pro Rusko mnohem méně jednoznačnou a často ústí v hořkost a ponižování. Mnozí za dobré peníze nakupují ruské zbraně, leč žádný respekt nejeví. Zcela nedávno dodala Čína do Pákistánu první letku stíhaček JF-17 osazených ruskými motory i přesto, že Moskva prý obdobné dodávky přísně zakazuje. Číňané si holt dělají, co chtějí, v plném souladu s pořekadlem „kdo platí, ten si objednává muziku“.

Ve svém nechvalně známém mnichovském projevu Putin tuto myšlenku formuloval takto: „Formálně jsou nezávislí, to připouštím, avšak fakticky jsou kontrolováni těmi, kdo je financují.“ Měl na mysli ruské nevládní organizace, které dostávají peníze z ciziny. Zdá se, že mnohem více tato logika platí pro vztahy mezi íránským státem a ruskými dodavateli zařízení pro atomovou elektrárnu v Búšehru.

V únoru Íránci zastavili financování dokončovacích prací a slíbili obnovit placení až po dodání jaderného paliva a za podmínky, že Moskva zablokuje v Radě bezpečnosti OSN rezoluci o sankcích proti Íránu. Výroky ruských odpovědných osob převzaté z tamního tisku jsou mnohem výmluvnější pro pochopení íránské hrozby než nic neříkající kulantnost diplomatických projevů. Zástupce ředitele společnosti Rosatom Sergej Novikov se nechal slyšet takto: „Mám takový dojem, že Iráncům jde spíše o to, aby co nejdříve dostali na své území atomové palivo, než o dokončení stavby a zahájení výroby elektřiny.“ Předseda Mezinárodního výboru Rady federace Ruska Michail Margelov povzbudivě dodává, že „íránský jaderný program v budoucnu může snadno dostat vojenskou povahu“.

Hlavní problém, který musí řešit Íránci, je nedostatek uranu. Jejich vlastní prozkoumané zásoby nepřevyšují tisíc tun, nákupu uranu na světovém trhu brání Američané. Stovka tun pro Búšehr již byla obohacena do 4% nasycenosti izotopem 235. Ruské dodávky uranu by umožnily prudce zrychlit všechny komponenty jaderného programu.

Společnost Rosatom již loni slíbila ukončit dodávky paliva v letošním březnu. Ovšem nyní se realizace různě protahuje. Nečekané třenice jsou odrazem celkově nevyjasněného, dvojsečného postoje Moskvy. Nejednoznačnost se projevuje v tom, že pravá ruka neví, co dělá levá. Anebo ví a dělá to nerada, ale přece jenom dělá.

V prosinci Rada bezpečnosti OSN zavedla proti Íránu omezené sankce ve snaze donutit ho zastavit obohacování uranu a dostavbu reaktoru schopného produkovat zbrojní plutonium. Teherán se Radě bezpečnosti hlasitě vysmál v přesvědčení, že Moskva ho svým vetem podpoří. To se nestalo a v minulých týdnech hlasy všech velmocí včetně Ruska schválila Rada bezpečnosti další, přísnější rezoluci zahrnující omezení na dodávky zbraní. Rezoluce zakazuje jakékoli zbrojní dovozy z Íránu a doporučuje zdržet se dodávek těžkých zbrojních systémů do Íránu, a to jak ofenzivní, tak i defenzivní povahy.

Teherán nepokrytě zásobuje zbraněmi teroristické organizace: Hizballáh v Libanonu, islámisty v Somálsku a četné další. Patří k nim balistické rakety s doletem do sta kilometrů, řízené protilodní střely a špionážní bezpilotní letadla. Americké vojenské námořnictvo v rámci mezinárodních sankcí smí nyní prohledávat íránské lodě a nutit k přistání a prohlídce íránská dopravní letadla.

Moskva si zajistila rezolucí zadní dvířka, aby mohla nadále nerušeně dodávat součástky k vojenské technice z předchozích zásilek. Avšak rezoluce značně ztěžuje nové velké obchody, o kterých se léta jednalo, v jejichž rámci měl Teherán dostat stíhací bombardéry a protivzdušné komplexy S-300. Rusko se plní fámami, že pro nejhorší případ již je zřízen tajný kanál, jímž Rusko bude nadále vyzbrojovat Írán prostřednictvím Běloruska. Právě po původu těchto fám pátral dopisovatel deníku Kommersant Ivan Safronov, jemuž se tato snaha stala osudnou: skončil defenestrací jako Masaryk.

I když úřední místa ujišťují, že spor kolem financování Búšehru bude co nevidět zažehnán, podstata nejednoznačného ruského postoje tkví jinde. Rusko se íránského mocenského vzestupu oprávněně bojí. Proto už od roku 2000 důsledně posiluje své kaspické loďstvo, jež v sovětských dobách bylo zadním dvorečkem, za který nebylo záhodno utrácet peníze. Rusko v současnosti nestaví mnoho lodí, ale to, co staví, posílá především na Kaspik. Od roku 2001 tam plave nová bitevní loď Tatarstán osazená protilodními střelami Uran a raketovými komplexy Osa. Letos k ní má přibýt další loď stejné třídy. Na Kaspiku plují četné raketové rychločluny, minolovky, korvety a hlídací čluny pohraničních vojsk. Jsou tam také výsadkářská plavidla na vzduchovém polštáři.

77. brigáda námořní pěchoty se základnou v městě Kaspijsk je pokládána za nejbojeschopnější jednotku ruského válečného námořnictva. A není divu: již patnáct let si Írán klade nárok na polovinu dna Kaspického moře, oplývajícího ropou a plynem. Pokud nynější islámistický režim v Teheránu nabude jaderného statutu, kremelští náčelníci budou mít ještě neklidnější spánek.

V roce 2001, kdy armáda Talibů byla připravena vpadnout do středoasijských republik, ruský generální štáb neměl žádné přichystané rezervy a doufal v zázrak. Tehdy Putin s nadšením podpořil protiteroristickou koalici vedenou Američany. Před hrůzami mnohopolárního světa Rusko paradoxně hledalo záchranu u Spojených států a ty svým tažením na Kábul vytlačily talibanské nebezpečí daleko za Hindúkuš, do pákistánského pohraničí. Paralely s Íránem jsou nabíledni. Proto první náměstek ministra energetiky USA Clayton Sell během své návštěvy Moskvy příznivě hodnotil změny ruského kurzu. To je v diplomacii obvyklé i tehdy, když se ví, že se někdy pevný kurz vrtí ze strany na stranu jako psí ocásek, a nikdo ani v cizině, ani v Moskvě neví s jistotou, kam se vrtne příště. 

autor je publicista a komentátor

převzato ze čtvrtletníku Senát 2007/2

http://www.senat.cz/tmp_sqw/66c80002.PDF

5491 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení



Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Články autora
Průzkum
Do moře se zřítil bombardér s jadernými bombami. Co je pravděpodobnější? Čí je? Otestujte si svůj dez/informační čuch, resp. předpojatost: Do moře se zřítil bombardér s jadernými bombami. Co je pravděpodobnější? Čí je?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď