"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Teď se rodí příští svět. Recenze knihy Waltera Laqueura

Autor: Marek Čejka | Publikováno: 21.6.2007 | Rubrika: Recenze
Ilustrace

Respektovaný znalec civilizací Walter Laqueur považuje pozvolný zánik staré dobré Evropy za prakticky již nevyhnutelný. Co tedy Evropanům zbývá?

Walter Laqueur (1921) je jeden z doyenů mezi znalci moderní historie, Blízkého východu, islámu, antisemitismu, terorismu a vůbec fenoménů, které hýbou soudobým světem. Dosavadní množství a záběr jeho publikací jsou hodny obdivu. Je tedy s podivem, že k českým čtenářům se Laqueur dostal až svazkem Poslední dny Evropy...

Žádný islamofobní nářek

Těžko říci, co české nakladatelství vedlo k volbě jiného podtitulu knihy – Humanistická Evropa, nebo islamistická Eurábie? – než je podtitul originální: Epitaf starému kontinentu. Nejde jen o to, že původní podtitul charakterizuje obsah svazku lépe, nýbrž i o to, že sám pojem „Eurábie“ autor v publikaci výslovně kritizuje jako „velice zavádějící“. Na první pohled tak česká verze vzbuzuje dojem, že půjde o hrůzný popis probíhající islamizace Evropy, jíž nejsou naivní a pacifističtí Evropané a eurobyrokraté schopni čelit.
Tématům vztahu Evropy a islámu se kniha sice detailně věnuje, ale není to její jediná náplň. Důležitou součástí je kapitola o Rusku či kritické analýzy evropské integrace a evropských sociálních států. Stejně tak autor ani v nejmenším nepotvrzuje některé oblíbené výroky dnešních islamofobů, například že evropská civilizace je smrtelně ohrožována systematicky stupňovaným přistěhovalectvím a demografickým nárůstem Arabů a muslimů, kteří se rozhodli zničit kolébku západní civilizace a přeměnit ji na Eurábii (zde není bez zajímavosti paralela s „klasickou“ antisemitskou představou o „světovém židovském spiknutí“, nyní však v muslimském podání). Laqueurova kniha je určitě realisticky skeptická a kritická vůči Evropě, ale není to nářek konzervativního intelektuála, který ještě pamatuje „starý dobrý svět“.

Přistěhovalecká budoucnost

Laqueur se především zaměřuje na současnost a budoucnost přistěhovaleckých komunit ve Francii, Velké Británii a v Německu. Jejich radikalizaci – jako tomu bylo například předloni ve Francii – nespojuje primárně s islámem, nýbrž se sociálními problémy. Navíc upozorňuje, že přistěhovalecké komunity nejsou monolitem, naopak si konkurují. Už proto třeba, že jen část přistěhovaleckých komunit mluví arabsky.
Laqueur nastalou sociální a kulturní situaci ilustruje na případu několika evropských měst. Nepřehledný je v tomto směru Londýn („Londonistán“), kde úřady nechaly bez větších překážek zapustit kořeny radikálním muslimským seskupením a klerikům. Zajímavé jsou autorovy analýzy situace v Bradfordu a Leicesteru, dále na berlínském předměstí Neukölln či v pařížské aglomeraci La Courneuve. Ty všechny byly do značné míry „ovládnuty“ přistěhovalci a vytvářejí problémy, na které nebyli Evropané v minulosti příliš zvyklí. Laqueur říká, že to nejsou „nejlepší ani nejhorší místa, je to podoba věcí příštích“.
Autor se zamýšlí nad souvislostmi a důsledky toho, proč se čas staré Evropy, jež po staletí byla „středem světa“, naplňuje. Na příkladech z evropských i světových dějin poukazuje na to, že vzestup a úpadek civilizací není ničím nebývalým. Dnešní Evropa trpí vyčerpáním a její původní obyvatelé kvůli nízké porodnosti pomalu vymírají. S klesajícím počtem Evropanů se také bude snižovat výkonnost evropských ekonomik. Za několik desítek let se Evropa zásadně promění. Některé části se buď vylidní a změní v jakési obří muzeum, nebo budou znovu osídleny přistěhovalci. To však neznamená, že by všichni museli přijít nutně z muslimského světa. Evropa konce 21. století nejenže nemusí být radikálně islamistická, ale dokonce ani muslimská.
Všechny tyto proměny Laqueur považuje za prakticky nezměnitelné. Co však Evropané mohou ovlivnit, je charakter předpokládané proměny kontinentu. Současní Evropané mohou výrazně přispět k tomu, zdali přistěhovalci Evropu „zachrání“, nebo „zničí“. Přesto autorova doporučení v závěru knihy vyznívají snad příliš obecně: navrhuje klást důraz na vzdělávání přistěhovalců a na podporu přistěhovalectví produktivních imigrantů (a nikoliv těch, kteří budou závislí na sociálních dávkách), ovšem navrhuje i deportaci kazatelů a agitátorů podněcujících imigranty proti západnímu způsobu života.

Příliš mnoho překlepů

Obrovské životní zkušenosti Laqueurovi určitě pomohly při psaní mnoha jeho děl včetně Posledních dnů Evropy... Po útěku jeho rodiny z Německa žil od roku 1938 v kibucu v britském mandátu Palestina, prožil vznik Izraele i kritické období po tomto zrodu. Po roce 1953 působil střídavě ve Velké Británii a v USA. Přesto však lze jeho doznání v předmluvě knihy, že nikdy nenavštívil Balkán, považovat za nedostatek. Balkán je z hlediska vztahu Evropy a islámu oblastí zcela jedinečnou. Stálo by za to dozvědět se více o souvislostech mezi muslimskými komunitami na Balkáně a muslimy-přistěhovalci v západní Evropě.
Kromě toho svazek obsahuje nemálo faktografických i technických chyb. Tvrdí například, že Řecko vstoupilo do Evropské unie v roce 2000 (ve skutečnosti 1981). Česká překladatelka, respektive odpovědná redaktorka, zkomolila jméno politologa Farhada Khosrokhavara na Khosravar, z města Eindhoven se stal Einthoven a narazíme i na řadu překlepů. Pro Radu vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) byla českou redakcí zvolena anglická zkratka Comecon, u nás nepoužívaná. Kniha má vtipnou a poutavou obálku zářící odstíny „islámské zeleně“ se zdeformovanou Eiffelovkou a v pozadí se vynořujícím muslimským Tádž Mahálem. Potíž je v tom, že obsah knihy je i v něčem jiném.
Shrnuto a podtrženo: Poslední dny Evropy... určitě stojí za přečtení i proto, že Walter Laqueur patří k myslitelům, jejichž názory nutí čtenáře položit si některé nové otázky i třeba navzdory nesouhlasu s autorem.

Walter Laqueur
POSLEDNÍ DNY EVROPY...
Humanistická Evropa nebo islamistická Eurábie? Přeložila Petruška Šustrová. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2006, 184 stran, náklad neuveden, doporučená cena 219 korun.

autor přednáší na Masarykově univerzitě a Anglo-americké vysoké škole, publikoval knihy Judaismus, politika a Stát Izrael (2002, 2003) a Izrael a Palestina (2005)

publikováno se svolením autora

vyšlo v MF DNES 17. února 2007

 

4547 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

Eurabia.cz

Poslanec SPD a zkušený ex-diplomat Kobza analyzuje krizi kolem útoků na saúdskoarabskou rafineriíDnešní Londýn - dav v černém zahalených muslimek oslavuje multikulturalismusNěmecka vláda utratila zhruba 125 milionu korun, aby zaměstnala dva syrské uprchlíky ... Muslimové ve Skotsku usiluji zákeřný způsobem o zrušeni zákazu ženské obřízkyMiliardový byznys s ilegální imigrací a uprchlíky. Reportáž italské TV ukazuje pravdu o migraci

ePortal.cz

Glosy: O zahraniční politice a Andrejově beztrestnostiNaděje pro Izrael? Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström odstupuje

euPortal.cz

Je třeba, aby nyní promluvil Putin – a to ještě dříve, než promluví děla. A to proto, že je jen malá naděje na to, že se Rusko bude moci budoucímu střetu vyhnout. Jinak hrozí ArmageddonTakovéto děsivé věci se opravdu dějí v českém zdravotnictví... Čtěte příběhy konkrétních lidí

FreeGlobe.cz

Černý raper integrovaný v Evropě vyzývá k zotročení a zabíjení bělochů (+ video)Špiclovali Židi Trumpa a nasadili na něj odposlechy?

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Krutá nemoc Karel Gotta. Pražská kavárna a ubožáci na FB si mohou opět do mistra kopnoutJako republika jsme Koněva prohráli

ParlamentniListy.cz

Profesor od Zelených varoval: Na zemi je moc lidí. Moc skleníkového plynu, omezte hovězí maso. A stavte větrníkyEmir Kusturica potrestán za medaili od Zemana? Na FAMU, kterou proslavil, se prý chystá velká akce progresivních levičáků
Články autora
Průzkum
Má mít Okamura konkurenci? Souhlasíte s názorem sociologa Petra Hampla, že by Okamurovi prospěla konkurence na politické scéně?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď