Rozhovor z Oskarem Freysingerem, tvůrcem švýcarského minaretového referenda o jeho rozhovoru s Al-Džazírou a ohrožení islámem. Toto je šestá část desetidílného rozhovoru, který je k dispozici zde:

Před chvílí jste hovořil o Azamu Tamimim, palestinském intelektuálovi blízkém Hamásu, kterého jste ve vysílání Al-Džazíry, kde jste byl hostem, nazval Hitlerem. Ano, zdá se, že tento pán zapomněl, že jeruzalémský velký muftí kolaboroval s Hitlerem a za druhé, že z muslimů byly sestaveny zvláštní divize SS, takže ve prospěch nacistického Německa, bojovali tisíce muslimských vojáků. A nemyslíte tedy, že by bylo vhodné jim to připomenout?

Ale vždyť jsem jim to připomínal! Mimochodem, v průběhu té televizní debaty (na Al-Džazíře) jsem si dopřál svobodu mu velkého jeruzalémského muftího připomenout.

V průběhu této televizní debaty, vysílané pro 80 milionů muslimů jsem se jim snažil vysvětlit velmi zvláštní fungování mé země.

Musím se jim jevit jako docela podivný, když se ode mě doví, že zde, ve Švýcarsku, jsou lidé, kteří mají právo volit a sami určovat svůj osud a nejsou drceni nějakou nomenklaturou či dogmatem a kteří mohou svobodně myslet a mluvit.

Doufám, že toto způsobí, že někteří z nich budou chtít také takový demokratický systém a snad to urychlí to zoufale potřebné vyjití z ulity islámu, protože pokud oni sami neuskuteční své vlastní osvícenství, svým vlastním způsobem, ze svých vlastních vnitřních zdrojů, předpokládám, že mnoho jejich žen dosáhlo toho, že-, myslím, že to bude katastrofa, protože demografii nelze ignorovat a má takový vliv, že pokud se nic nezmění, vzroste počet obyvatel muslimského pásu v příštích 20 letech z 1.1 miliardy na 2.2 miliardy, zatímco nás v evropské zóně bude něco okolo 900 milionů. A muslimové již nejsou „ante portas“, ale jsou nyní mezi námi, což je situaci ještě těžší. Někdo nechal vtáhnout trojského koně. Kasandra varovala. Já jsem jedna z těchto Kasander.

Ale všichni víme, jaký byl osud Kasandry: nebýt nikdy slyšena.

To je ten problém: Jakmile někdo varuje, je mu řečeno: "Přeháníš!“

Člověk dost nerad slyší pravdu, protože nepříjemným důsledkem pravdy je, že jakmile jednou „víte“, máte morální povinnost podle toho jednat.

Což platí zvláště pro politiky, protože jakmile mám tuto zodpovědnost, musím se pokusit o akci, protože nemohu jednat, jako kdybych nevěděl.

Tudíž dokud se jeden tváří jako by problém neviděl a zavírá oči, v zásadě nemá více zodpovědnosti, než kdyby tady problém nebyl.

Je dokonce lepší popírat problém, protože to šetří většinu vaší energie! Ale časem vás to přijde mnohem dráž.

pro Eurabia.cz přeložil Martin Horák